Osudy dobrého vojáka Švejka

Úvod je hodně vtipný, ale pasáže u komise a na klystýru už jsou trochu bez nápadu, a jak se v ději (no, v ději, on je to spíše jen sled historek) skáče, i díky podivným střihům to vypadá jako kočkopes. Švejk, který je zpočátku skutečně podle knihy takový mudrlant, který ukazuje nesmyslnost rakousko-úřednické byrokracie doslovným plněním rozkazů, u Lukáše působí už jako pitomec, a v Rusku jako sebestředný, vychcaný a líný hajzlík. Možná je to tak i v knížce, už je to dlouho, co jsem ji četl, možná to má odrážet Haškovy osudy, ale i samotným vedením filmu, kladením důrazu na nepodstatné věci a rychlým přesunem jinam od věcí zajímavých, mi to celé přijde jako narychlo sesmolený mišmaš. Jinak pro pivní znalce - ve filmu zazní nezastřená reklama na Velkopopovické pivo. :-) A abych nezapomněl, dvě velké davové scény, takové se dnes moc netočí. (26.05.2016)

Je to přece jen němý film, což rozhodně není pro každého, na druhou stranu, ten Švejk je tu prostě výborný. bohužel některé části, hlavně ta prostřední, jsou celkem hluché, což celkový dojem z filmu poměrně razantně snižuje. Pro dnešního diváka je ale tenhle sestřih tří původních krátkých filmů asi lepší, když už se tedy rozhodne na němý film kouknout. (26.12.2014)

Pohyblivé ilustrace ke knize. 1) Zrychlený posuv, zdlouhavé titulkování ve zvláštních oknech i absence hudby mi brání vychutnat si nesporně výborné herecké výkony. 2) Chtěl jsem vidět dobovou obrazovou představu o Švejkovi, ale ta mě příliš nepřekvapila. 3) Obávám se, že filmové kuriozity tohoto typu jsou pro mě koukatelné jenom, pokud nabídnou něco dosud nevídaného...a to jsem zde postrádal. (22.01.2014)

Noll se na Švejka určitě hodil více než Hrušínský, protože jeho výrazné grimasy a živelné herectví působily daleko přirozeněji než podobné pokusy těžce melancholické osobnosti Hrušínského. Snímku trochu uškodilo, že nebyl zvukový, protože pro díla víceméně založená na dialozích je němý film poněkud nešťastný formát. Systém záběr na mluvící osobu - titulky s počátkem věty - záběr na mluvící osobu - titulky s koncem věty působí poněkud těžkopádně a zdlouhavě. Zaujalo mě, jak režisér úplně vystřihl postavu zhýralého feldkuráta, že by si nechtěl znepřátelit církevní kruhy? Zato z pravoslaví si dělal legraci a taky erotiky se nebál, jak prokázal dlouhý záběr na ženské pozadí při modlení. Zajímavost: Jak v tomhle Švejkovi, tak u toho s Hrušínským, tak u toho, co bourá Německo, se vyskytuje jedna scéna: Švejk vede ožralého policajta na provázku, setká se s někým, kdo má na provaze krávu a při rozchodu si vedené tvory vymění. V knize se ale tato scéna vůbec nevyskytuje. (26.11.2013)

Je poměrně únavné se na to dívat, protože je to klasický němý film a po každém obrazu přijde otravná obrazovka s textem, která je očích až příliš dlouho, tudíž jsem film shlédl po kouskách v rozmezí asi 14 dní. Největší přínos pro mě byla úvaha, že film byl natočen prakticky bezprostředně poté, co Hašek napsal knihu a zachycuje tak autentickou atmosféru, ve které spisovatel žil, psal a uvažoval; je to na díle hodně znát, protože v souladu s knihou se jedná spíše o takovou prostoduchou taškařici a Karel Noll taky hraje takovýho vykutálenýho enšpígla, který dává divákovi zřetelně najevo, že má všech pět pohromadě a že si z C. a K. drilu dělá prdel. Hrušínského verze Švejka byla rafinovanější, nejspíš proto, že byl geniální herec, a nikdo si nemůže být v jeho podání jistý, zda je Švejk takovej lišák anebo skutečnej blbec. Jinak mi přišlo, jako obvykle při sledování němých filmů, že tehdy byli herci tak nějak zdatnější než je tomu nyní a i ve vedlejších rolích mnohdy hráli božsky. (06.12.2013)