Hrozny hněvu

Stejnojmenný román od Johna Steinbecka jsem četl a patří mezi ty nejlepší, které mi přišly pod ruku. Film se drží velice věrně knižní předlohy, dokonce i atmosféra se podařila vytvořit. Henry Fonda jedinečným způsobem zahrál Toma Joada - podle mě jedna z jeho nejlepších rolí. Škoda, že film končí o něco dříve než kniha, která má nádherný závěr. Ale i tak John Ford natočil snímek bezvadně a nemám proti němu výhrad. (10.12.2007)

Bez mučení přiznám, že knihu jsem ještě nečetla (do důchodu mám ale daleko a co není, může být), tak jsem zatím vlítla aspoň na filmovou adaptaci a dostala jsem své. Je mi upřímně líto těch, kterým se ty dvě hodiny vlečou (někteří tu uvádějí slovo 'nuda' :-o) a černobílá hmota je do sebe nepohltila tak, jako mě. Děj je celkem přímočarý, farmářskou rodinu Joadů jsem hned soukromě překřtila na joudy, ale hned po tom křtu mi přirostli k srdci a už se ho nepustili. Velká hospodářská krize je zde vylíčena tak, že si co pět minut říkáte- a tohle je Amerika?? Země nekonečných možností s nekonečným obzorem? Co se mi líbilo asi nejvíc, byl rozhovor syna (Henry Fonda) s matkou (Jane Darwell) v závěru snímku, někdo by mohl namítnout, že tu dýchla červená knihovna (nebo šed..ehm), ale pozor, vážení, za tohle dílo dostal Steinbeck nobelovku, takže vsadím boty, že rozhovor je převzat doslovně. (12.02.2015)

Je to drsný film, kterému se dobře daří zobrazovat to, jaká byla Amerika ve 30. letech, na druhou stranu jsem ale prostě neměl pocit, že by mě snímek dokázal čímkoli ohromit. Dobrý film, který má celkem dost slabých scén a kterému vévodí Henry Fonda, který je jedinečný. Některé myšlenky, které pronášejí postavy, jsou výborné, ale mám pocit, že za to snímek vděčí Steinbeckovi. (02.09.2014)

„Hrozná hnevu,” keď samotný názov filmu odkazuje najprv k „Novému zákonu” (Verš 14,19, Zjavenie Jánovo), cez následný chválospev am. poetky - Júlii Ward Howeovej, z 19. storočia, ktorý napísala počas občianskej vojny, asi v takomto znení, citujem: „Moje oči videli slávu príchodu Pána / Šliape vinobranie, kde je uložené hrozno, hnev,” až po očividnú inšpiráciu yankeeovským spisovateľom - Johnom Ernstom Steinbeckom, Jr. , jednak (neskoršie) ovenčeným samými cenami, kedy z neho vytvoril základný koncept, to jest predlohu, podľa ktorej Nunnally Johnson skonštruoval neprikrášlený scenár, a nakoniec budúci velikán kinematografie, John Ford, nakrúti naprosto fascinujúci snímok, vôbec jeden z najlepších, čo sa týka jeho režisérskej kariéry, a do hlavnej úlohy sa obsadí fenomenálny Henry Fonda, ktorého postava Toma Joada, nie je ďaleko vzdialená od reality. Jeho protagonista sa po štyroch rokoch strávených vo väzení vracia do rodičovského domu, ktorý je nielenže prázdny, ale aj zároveň spustošený, totižto nie je v ňom ani jedinej nohy, všetci odišli ku strýkovi Johnovi, ktorého nehnuteľnosti hrozí úplne rovnaký osud, ako tomuto predošlému. Doteraz sa živili drobným farmárčením, ale aj kvôli rôznym vrtochom počasia (prach, víchrica), ich postupne vyháňajú veľkostatkári, pretože sa ohrádzajú týmto štýlom, že vy síce vlastníte daný pozemok, no pôda, ktorú obrábate, patrí nám, a tak sa practe kade-ľahšie, odtiaľto, nech vás tu viac už nevidím ! Traktory čochvíľa nahradia roľníkov, ktorí sú tým pádom doslova donútení sa vysťahovať z rodnej Oklahomy, čo sa taktiež bezprostredne dotýka i okolo všetkých Joadovcov, to jest Tomových starých rodičov i rodičov a ďalších členov početnej rodiny. Za posledné našetrené peniaze, zbalia kufre a nasadnú do ozaj starého autiaku, smer „zasľúbená zem,” Kalifornia. Vzdialenosť = cca 2420 km ! Cesta môže byť poriadne hrboľatá... A práve tu sa im vraj rysuje nový začiatok, ale najmä vytúžená robota... ? Z dvanástich členov sa príchodu asi všetci nedožijú, no ak predsa (zvyšní) áno, aké to tam potom vlastne bude ? Privítajú ich s otvorenou náručou ? Adaptujú sa nakoniec v (úplne) neznámom prostredí ? Visí tu množstvo otáznikov, na ktoré nejestvujú jednoznačné odpovede. / Výrazný herecký výkon nepredviedol nielen H. Fonda, ale aj John Carradine (slávny synátor David sa bude venovať herectvu i bojovému umeniu Kung-fu), ktorý stelesnil niekdajšieho kazateľa Jima Casyho. Obsadenie je vskutku dominantné, najmä Jane Darwellová sekunduje obom týmto pánom v úlohe Ma Joadovej, za čo si zaslúžene odniesla Oscara, z čias jeho asi najväčšieho lesku. Ostatné filmové zložky, ako sú Fordova réžia, Tolandova kamera, Simpsonov strih, či Newmanova hudba, sú takmer bezchybné, ktoré ešte oveľa viacej podtrhujú samotné vyznenie kinematografického počinu, ktorý sa stal jedným z mojich najviac najobľúbenejších, aké som v živote zhliadol, a po práve sa zaraďujúcim do prestížnej "topky" , sídliacim hneď v prvej pätorke. (13.02.2021)

Klasika, jejíž název musí něco říkat i absolutnímu filmovému/literárnímu analfabetovi. A jaký jsou Hrozny hněvu filmem? Inu, pokud chcete vidět skutečnou Ameriku přelomu 30/40. let, tak je to trefa do černého. Je to protiklad všem těm filmům s Grantem, Stewartem a podobnými, kde se chodí v nažehlených oblecích a žije v lepší společnosti. Tady máme už tak chudou početnou rodinu, která na začátku přijde o svoji půdu a vydávají se přes půl Ameriky za prací. Cesta je to trnitá, plná bídy, chudoby a nepřejícího okolí. Brutální poldové, vykořisťovatelští statkáři, občas někdo zemře, občas se najde i slušný člověk. Snadno by to mohlo sklouznout k melodramatu, nebo ke komunistické agitce, ale Ford se obojímu zázrakem vyhnul. O síle lidu se mluví ve filmu asi tak 3 minuty z celkové stopáže a rodina bere všechny trable a život tak jak jdou. Čili je to trošku bez emocí, ale i tak se jedná o výborný film. Drama roku 1940. (02.07.2016)