Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný historický film autora Vladimíra Körnera a režiséra Miloslava Luthera se vrací doprostřed první světové války. V poutavém i drásavém milostném příběhu vdovy po důstojníkovi, která se stala ošetřovatelkou v jednom z válečných lazaretů, a zajatce, nadaného schopností léčit vlastní energií a vůlí, se odhaluje zoufalá a nekonečná touha po štěstí a smysluplné existenci, i když doba, která se řítí kolem hrdinů příběhu, je zbavena smyslu, citu i naděje. (Česká televize)

(více)

Recenze (46)

MaMitti 

všechny recenze uživatele

Viděno kdysi a nyní. Velmi silné a podmanivé, nekompromisně osudové…a ten chlad, ta zima neúprosně zalézající konečkama prstů do těla chladnokrevně a bezděčně jakoby tělo neexistovalo, ten všeprostupující mráz ochromující údy i myšlenky…brrr...A pak ta nepřekonatelná Síla několika malých okamžiků v celé tragičnosti oné su(y)rové doby, starší sestry druhé světové…Takhle nějak si představuji Venuši ve Štíru někde v hodně zasutém domě….asi proto mě to tak mocně oslovuje. Kronerova perla. Anděl milosrdenství je jako mrazivé zjevení ve snu…jenž kdysi býval skutečností, ve které se snilo o ....běžnosti dneška? ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

V televízii takmer nereprízovaný malý klenot slovenského filmu. Niežeby vyčnieval z množstva koprodukčných európskych filmov na danú tému, ale myslím že aj dnes je ťažko predstaviteľné, aby tu takýto film vznikol. Skvele napísané postavy, hutná ponurá atmosféra a jedna nie príliš šťastná dejová narážka na Krista. Luther dáva hneď na začiatku najavo, akým smerom pôjde a pokiaľ by bolo vešanie na začiatku na vás príliš silnou kávou, môžete to včas vypnúť. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Nesúďme, aby sme neboli sami odsúdení...“ Klasicky tíživý film podle Vladimíra Körnera rozehrává různé pocity a zejména způsoby jednání uprostřed náročných situací za války, kdy skoro „každý myslí hlavně na to, aby přežil.“ Byla tu schopnost důstojníka, manžela velet popravám a vykonávat nadřízení i za cenu zbytečných obětí mezi lidskými životy, nápad s pohřbením sebe zaživa a následném vyléznutí pro činnost ve výzvědných slubžách a na druhé straně jedna uvnitř raněná duše křehké, ale statečné ženy, schopné sebeobětování pro pomoc, ctící potřebu zachování čestného svědomí a čestné pověsti... aneb jak praví její kolegyně: „Za vojny je väčší kumšť žiť, ako umierať...“  Líbila se mi i vedlejší postava zřízence Fera, která prostředí armádního ústavu v napjaté době dodávala až jemně bizarní nádech. Výborně napsaný příběh mě okamžitě vtáhl silnou působivou atmosférou, kterou pomáhají dotvářet zasněžené exteriéry kolem lesa a zámku stejně jako hudební doprovod složený ze skladeb klasické hudby. [80%] ()

Petulka88 

všechny recenze uživatele

Jedno se autorům musí nechat. Dokázali ukázat hrůzy 1. světové války i bez toho, aby diváka zavedli přímo na bojiště. Stačí jen stísněná atmosféra lazaretu a pohled na raněné vojáky. Bohužel tohle platí o první polovině filmu. Pak se už jen mluví, mluví a mluví... Nejhorší na tom je, že ty řeči ani k ničemu nevedou, takže z celkem atmosférického snímku se rázem stává užvaněná a natahovaná konverzační nuda. Když se k tomu ještě přidá naprosto nesmyslný milostný vztah mezi vdovou po rakouském majorovi a válečným zajatcem, je to definitivní konec. Bohužel, tohle je promarněná šance. Ale aspoň jsem si procvičil slovenštinu... ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Filmu sa podarilo ukázať tú atmosféru prvej svetovej veľmi dobre, to nebolo len o zákopoch, ale práve aj o tých dedinských lazaretoch. Na starne druhej je akoby bez konca, proste založí všetko na podivnej romantike, ktorú postihne smrť a čo ďalej ani srnka netuší. Iba jedna ženská začala trhať svetové rekordy v počte nebohých partnerov. Umelecká stránka pekná, ale vtesnal by som tu aj nejaké iné, prekvapivejšie línie. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (5)

  • Film se natáčel především na zámku Fričovce v okrese Prešov. (skudiblik)
  • Prvý koprodukčný film Česka a Slovenska po rozpade spoločného štátu. (Raccoon.city)
  • Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné prózy Vladimíra Körnera z roku 1988. (skudiblik)

Reklama

Reklama