Pacific Rim - Útok na Zemi

Mohl to být ve svém ranku výborný film, ale má dvě zásadní úskalí. Na jedné straně je vědomě slátaný z jiných filmů, což ale činí z postav spíš věšáky na pár vlastností a funkcí než charaktery. Na druhé straně je rozpadený strukturně, takže po devadesáti minutách de facto skončí... a pak zase pokračuje, žel mnohem hůř. Detailněji se tomu věnuji v kritické analýze na Douglasových poznámkách. (12.07.2013)

Co si budeme nalhávat, příběhově je to o ho.. ehm.. šílená slátanina. Jenže… Každý ví, že mám slabost pro filmy s roboty. Myšlenka mimozemšťané z hlubin alá Godžila vs. roboti, ovládáni propojenými lidmi alá obří Iron man, se mi setsakra líbí :o) Komentář dále může obsahovat spoilery :o) Trošku mě vyděsil začátek. Lekla jsem se, že jsme byli vhozeni hned do děje jako tomu bylo u Gamera, na kterého jsem se tak těšila a zbytek filmu se vlastně bude točit úplně o něčem jiném, než válce robotů a monster. Nakonec tomu tak nebylo a Del Toro si ty bitky s monstry vychutnal. Proto mě pak nesrala tak dějová linie, protože já šla do kina jen kvůli těm bitkám, vše ostatní mi bylo ukradené. Jo a ještě jsem v nějakém komentáři četla, že tam bude nahé tělo? No, tělo bylo hezké, zadek žádný, škoda :D K tomu mě hrozně bavila postava Charlie Daye :o) Správně bláznivá a to mě takové postavy většinou otravují :o) Ale tak já nikdy nebyla náročná a kino po takové době? Libil by se mi i film od Asylumu :D Trochu mě mrzelo, že jsme mysleli, že se spolu hlavní aktéři propojí důvěrněji a že mě občas zarazil nějaký nesmysl viz propojení s nevyvinutým mimískovým monstrem jsem fakt nepochopila :o) A proč ty monstra vždycky přišly na bitku večer, za tmy, občas jsem nerozeznala kdo je kdo? Jenže pak přišlo pár fakt zábavných momentů s mým nejoblíbenějším podáváním ruky :D a scéna v titulcích si zasloužila tu 4hvězdu :D Kde mám sakra svou druhou botu :o) Film mě fakt bavil :D (24.07.2013)

Nejslabší Del Toro a zcela jistě největší box office exploze letošního roku. Sympatické postavy sice zavalitý nerd sype z rukávu hladce jako pouťový kouzelník papírové pugéty. Dokonce se neštítí ani na blockbusterové poměry nevídaného polechtání hlubší psychologie a možná až příliš detailních popisů fikčního světa. Jenže ono je to ve výsledku putna, protože Pacific Rim chce být hlavně opulentní megalománií, ve které si monstra a roboti budou vzájemně rvát hlavy a spodní čelisti. A ačkoli je to napoprvé fajn rytmizované, na pár tmavých záběrů i přehledné, chybí tomu hravost a nadšení, které Del Toro obvykle do filmů pumpuje pod tlakem. Jakoby se vyřádil na konstrukci všeho okolo a hlavní atrakci za něj odkroutil Emmerich, Liebesman nebo Leterrier. Tj. fušeři, pro které je ve slovnících už pár let vyhraněné spojení "rutinní nuda". P.S.: Djawadi asi nestíhal, že zremixoval svůj vlastní soundtrack z Iron Mana. (09.07.2013)

(neo)Nový film o invazi šmejdů z jiné dimenze, který spíše než k NGE (modří vědí) má blíže k Emmerichově verzi Godžiry v osmdesátkovém stylu. Guillermo má celou řadu silných stránek a jednu (pro účely letního popcornu zásadní) slabinu; naprosto neumí akci. Ta se pod jeho vedením mění v slet klišé a krásně naaranžovaných obrázků bez dynamiky, vnitřního napětí, gradace či přehlednosti. Není tedy divu, že nejzdařilejší filmy jeho kariéry jsou ty akce prosté. Přesto se svému handicapu navzdory rozhodl natočit film založený čistě na akci a jejím olbřímím měřítku. A... A rozhodně mu z toho nevzešla ona pověstná čestná výjimka potvrzující pravidlo, ale pouze solidní bayovina s vydařeným vizuálem, která má však u nás šanci pohnout ledy rasové xenofobie. Po tomhle totiž bude chtít každý malý kluk v poličce u postele figurku Cikánky. (10.07.2013)

Pokud spadáte mezi cílovku (nebo máte dostatečný přehled), můžete PACIFIC RIM - ÚTOK NA ZEMI sledovat jako vysokorozpočtovou hranou podobu mecha a kaidžu eiga subžánru, zaštítěnou vážně se neberoucí variací na vojenská (melo)dramata. Musíte ale přistoupit na to, že postavy nejsou ničím víc než pouhými archetypy, které sice procházejí vývojem, ale ten není nijak psychologicky komplexní a je snadno předvídatelný. Podstatné jsou totiž mecha (obří stroje, které jsou ovládány zevnitř lidmi, jež musí být kompatibilní) a kaidžu (příšery upomínající na japonskou tradici, kterou v kinematografii popularizoval Ishirō Honda, ale čerpající i z poetiky klasických amerických monster filmů, na nichž se podílel Ray Harryhausen)._____ Myšlenkové a emocionální propojení mezi vojáky ovládajícími mecha je chytrou zkratkou, jak představit protagonisty, a zároveň vede k většímu napojení na hrdiny z divákovy strany, protože vzpomínky, vztahy a rozpoložení postav ovlivňuje cíl (zničení mimozemských parchantů). Způsob snímání akce v tzv. americkém plánu (od kolen nahoru) a kompozičně i umělecky nasvícené scény (různá barva umožňuje odlišit mechy a zároveň na sebe strhává pozornost) obří stroje i přišery dělají větší a atrakce s nimi jsou o to opojnější._____ Tato přímočarost bezchybně šlape první tři čtvrtiny, které mají jasný cíl (likvidace kaidžu před zavřením mecha programu) a které staví na paralelním vývoji dvou traumatizovaných postav. Spolu s prequel komiksem funguje film jako jeden celek, vyprávěný napříč dvěma různými médii, s nedůsledností v dávkování informací (čtenáři vědí, jak se to má mezi Mako a afroamerickým velitelem, není třeba zpomalovat vývoj kvůli oddálení odhalení). V poslední čtvrtině se ale řekne, že vše je jinak, k čemuž se použije odhalení z k dosavadnímu dění paralelně rozvíjené linie výzkumu - vyšetřování vědce. Ze snímku s dvěma protagonisty se stane "ansámblovka". A z významově prosté podívané dílo o nutnosti spolupráce mezi národy a rasami, které přejde od mecha a kaidžu eiga subžánru, jakožto hlavních inspiračních zdrojů, k (potenciální spoiler) americké filmové a literární tradici sci-fi s dinosaury a cestováním za pomocí červí díry (konec potenciálního spoileru)._____ Kdo dává přednost klasicky odvyprávěným snímkům, bude mít nejspíš problém s popsaným přeuspořádáním, ale bude rád za uzavření všech vypravěčských linií, zužitkování volných motivů a za významový přesah připravovaný během hodiny a půl změnami ohnisek mezi několika vedlejšími "figurkami". Kdo ale rád vyprávění napříč několika médii, bude poslední půlhodinu považovat za poněkud zbytečnou potřebu dostávat konvenčním požadavkům kladeným na blockbusterovou produkci._____ Více k neprávem podceňovanému snímku v recenzi Blu-ray vydání, které po obrazové a zvukové stránce představuje demo materiál a po bonusové zaujme svou profanouškovskou rétorikou, jíž jsou uzpůsobeny i všechny features. (23.12.2013)