Pawn Shop Chronicles: Historky ze zastavárny

Snad s výjimkou přelomového Trainspottingu mě nikdy moc nebaví projekty, ve kterých se věnuje příliš mnoho prostoru smažkám a jejich bludným postřehům. Moje bloky a předsudky mi tady nabourala hlavně Walkerova konverzace v autě. Dialog ohledně zmatku kolem židů a účasti těch dvou zoufalců v árijské konfederaci mě upřímně rozesmál. Zastříhala jsem ušima, že by snad ještě mohla padnout i nějaká další hláška a dala jsem jim šanci. A nelitovala jsem. V kategorii hlášek se na ně dotahuje ještě Vincent v zastavárně a jeho negativní přístup k černochům v pornu, kde trefně přirovnává negří genitál k vlhkým hovnům (omlouvám se, ale to řekl Onorfio, já s ním jen souhlasím!). Když člověk několikrát prudce vyprskne smíchy, nemusí už zbytek až tak úplně zasíťovat, no rozhodně tady ten bešamel mezi hláškami nebyla nuda. Všichni si to ohromně užívali. Matt Dillon ve svém příběhu jede na maximum a Brendan Fraser coby kočovný Elvis je bravurně kýčovitý. Sice mi pak dva dny v palici dokola jela Amazing Grace, ale stálo to za to! (29.08.2013)

Moc pěkný film, vyděl jsem už i lepšejší, ale i tak se dá íct, že je dobrý. Smál sem se moc, ale ne zas tak, takže dám 4. Molh bich dát pět, ale nemislím si, že to je na tu pětku. Moc se mi líbyly všichni herci, ale ne zas tak moc. Jestly někdy bude durhý díl, určitě mu tu pětku dám. Líbyl se mi i scénář, režie a hudba, ale ta o trochu míň. Takovích filmů bi mohlo bít i víc, třeba jednou bude. (01.11.2013)

Tři příběhy propojené skrze nenápadné krámy ze zastavárny mají všechny grády. Osobně mám neraději druhý kousek o ztracené manželce. Dostává mě ta pointa. Matt Dillon má navíc skvěle vychlastaný hlas. Feťácký maglajz má taky něco do sebe a Paul Walker mu kraluje. Elvis je pak už jenom agitka za pánaboha. Stylová, ale nebýt finálního propojení tak i zbytečná. (13.02.2014)

Postupně to klesá. První povídka je skvělá - nádherné situace a hlášky ("Když bych seděl v restauraci a okolo mě deset židů, ani bych to nepoznal!"), navíc mě hodně překvapil Paul Walker -, druhá s Dilonem je hodně ujetá a taky dobrá, ale třetí, s Frazerem, je naprosto pitomá. Hlavně nechápu, proč je ze všech nejdelší a ještě se prolíná celým příběhem (jasně, i ta má světlé chvilky, např. když se pokouší platit za kafe a chybí mu 8 centů), stejně jako nepochopím am. obsesi Elvisem. Třetí povídku bych klidně o polovinu zkrátil a spíš bych upřednostnil větší prostor pro pawn shop a dva starší pány v podání D'Onofria a McBridea, kteří, trošku rozvinutější, by nemuseli mít daleko k dobré situační komedii. (15.08.2015)

Mezi provinčními gaunery se obvykle necítím nijak zvlášť dobře, ale tentokrát mi s nimi bylo fajn. Patrně proto, že se hláškami ani bizarními situacemi nešetřilo a to mám rád. Kromě toho se mi dostalo poučení z chyb účinkujících, takže dealera přepadnu s lépe nabitým lukem, manželku sesadím z pozice úchylákova sexuálního lídra mnohem opatrněji, při trapné imitaci Elvise si dobře rozmyslím, kde si nechám zarovnat kotlety a nebudu prodávat trpaslíkům baseballové pálky. Navíc by mě určitě bavilo balit nahé krásky do amerických vlajek, ale každou neděli kvůli tomu v kostele zpívat Halulujá určitě nebudu. (03.09.2014)