Kennes ha'atidanim
The Congress
Kongres
Le Congrès
Futurologický kongres
The Congress
The Congress
The Congress
The Congress
The Congress
Režie:
Ari FolmanScénář:
Ari FolmanKamera:
Michał EnglertHudba:
Max RichterHrají:
Robin Wright, Paul Giamatti, Harvey Keitel, Danny Huston, Kodi Smit-McPhee, Frances Fisher, Don McManus, Sami Gayle, Jon Hamm, Michael Stahl-David (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Herečka Robin Wright hraje sebe samu: filmovou hvězdu za zenitem, které s přibývajícími vráskami ubývá rolí. Na stole leží možná poslední velká nabídka. Filmové studio chce naskenovat její tělo, pohyby i emoce, a koupit si tak virtuální herečku, která už nezestárne ani o den. Strach z konce kariéry, příslib věčného mládí ve světě filmu a štědrá finanční kompenzace nakonec Robin přimějí souhlasit. Po dvaceti letech se vydává jednat o prodloužení smlouvy na futurologický kongres. Ocitá se ve světě zcela transformovaném a fantazijním, v animované zóně, kde každý může být, kým chce. Vizuálně omračující zpracování povídky kultovního autora sci-fi Stanisława Lema (Solaris) je osobitou reflexí společnosti, která vzývá kult mládí a opájí se průmyslově vyráběnými iluzemi. Režisér Ari Folman (Valčík s Bašírem) originálním způsobem kombinuje herecké výkony (Harvey Keitel, Paul Giamatti) s animovanými pasážemi, přičemž zápletku ponechává otevřenou různým interpretacím. Navrch přidává divákům bonus: množství na první pohled skrytých detailů a hříček, které vyniknou až při opakovaném zhlédnutí filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (184)
Dobrá povídka přenesená velmi zdařile na plátno hrané i kreslené. Prchavý stín je život, špatný herec, jenž chvíli svou div prkna nezboří a pak už kde nic tu nic. Příběh, jenž vykresluje své nejlepší já v tom nejubožejším v nás. Je to příběh vypravovaný blbcem. Dojemný leč strašlivý veskrz. ()
Presne pre pocity aké som mal na konci The Congress milujem filmy. 88% ()
Tak tohle pro mě byla největší pecka 48.ročníku KVIFF.Ari Folman mě doslova rozsekal už snímkem Valčík s Bašírem a teď se mu to povedlo znovu!!!Nádherné,dokonalé,kouzelné a znepokojující zároveň.Díky za tenhle zážitek,pane režisére!!!! ()
fetak nebo sebevrah ? oba maji duvod. jen jeden z nich je srab a druhy ne. ()
Slabé tři, jen kvůli hrané první polovině, kde je všechno jak má být - víc než dobří herci , skvostný scénář se zajímavými otázkami a pak se člověk ocitne v psychedelii Žluté ponorky a všechno se ztratí ve fantazii bez... anebo jsem u druhé poloviny usnula? ()
Zprvu těžko zpracovatelný zážitek s mnoha momenty, u kterých mě napadlo, že je těžko se stejným úžasem uvidím či prožiju u jiného počinu. Od prvotních minut patřících koncertu hereččiny mimické palety přes skenovací proceduru až k mateřskému citu, který přímo tryskal z pouhého pohledu, jsem jen zírala na Robin v němém úžasu. A vzápětí mě polil stud z představy, že ji pořád vnímám jen jako Princeznu nevěstu či Jennu z Forresta. Přechod do animované části potěšil moc. Chvíli jsem sice dumala nad časovými skoky, ale včas jsem to vzdala a jen se nechala hýčkat barvami pro dospělé oko a uchu lahodícímu hlasu Dona Drapera :-). Jsem moc nadšená (děsivé, ale je to tak :-D) z osudu lidí v budoucnosti - takovou, pokud mě paměť neklame, jsem ještě nikde nezaregistrovala a baví mě její věrohodnost. ()
Těžko říct, jak mám tenhle experiment hodnotit. Folmanova myšlenka a upozornění je jasné, základ od Lema kvalitiní. Animace neuvěřitelně haluzní, jako od designera na tripu. Zpracování ale neuvěřitelně nudné, matoucí, ukecané a nic nevysvětlující. Závěr naštěstí vrací do tmy nepochopení světlo. Jedno pozitivum to ale má, donutilo mě přečíst předlohu. ()
Naprosto šíleně přestřelenej film, kterej sem si pustil asi 3x po sobě, hned jak sem ho napoprvý dokoukal. Zajímavá sonda do technologickýho pokroku ve filmu a za vlasy přitaženej sci-fi nástřel toho, jak by to mohlo vypadat, kdyby se filmovej průmysl vydal jinou cestou. Trošku bych dramaturgicky změnil strukturu filmu, první polovina byla hodně dobrá, skvělej vztah mezi Robin Wright a Harveym Kaitelem, rád bych věděl víc, nicméně pak přišla druhá polovina, což byla mega šupa, co mi hlava nebrala. Film na 3, spíš 4 hvězdičky, ale osobně jsem z toho byl tak odvařenej, že musim dát 5... Bombové, bombové... jednoduše bombové ()
Film byl pro mě jedním velkým překvapením. Začátek hodně pozvolný, místy nudný. Po zhruba polovině filmu stále pozvolný až nudný. Finále filmu ..zzzz. :) 40% ()
po třech týdnech rozmýšlení si to vyndavám ze škatulky, ve který mám Scanner darkly, Gattacu a Innocence a dávám do přihrádky k It's All About Love, Code 46 a Fantastic Planet.. ()
Mám smíšené pocity z tohoto snímku. Když pominu fakt, že jsem se v půlce děje ztratil a marně jsem se snažil chytit vlak, který mi po spolknutí pilulky evidentně ujel, zážitek byl nakonec velice silný. Nechal sem se unášet na vlnách grafické pošetilosti a ukládal si do paměti záblesky děje, který se mi podařilo rozklíčovat až po důkladné debatě s ostatními účastníky promítání. ()
Mám z toho filmu rozporuplné pocity. Lemovu povídku jsem kdysi četla a kdyby tvůrci chtěli, mohlo z toho být nadčasové temné scifi varující před bezútěšnou budoucností. Jenže Ari Folman stvořil pohádku o princezně, která hledá svého prince a musí projít začarovaným lesem. Filmová verze futurologického kongresu se soustředí na pozitivní věci. Návrat do reality není tak šokantní, jak by měl být (z čeho ti lidé v realitě žijou?), spíš velmi uhlazený. Zpracování trpí egem režiséra, který si mohl odpustit dvouhodinovou stopáž a měl nechat řádit střihače. 50% ()
Dost depresivní sci-fi, která při sledování působí podobně jako LSD (snad, nikdy jsem to nepožil). ()
"A co je na druhé straně? Pravda..." Možná nejoriginálnější příběh, co kdy byl natočen. Samozřejmě díky jistě skvělé předloze od Stanislava Lema, kterou jsem nečetl. Ne, že bych až tak byl uchvácen zpracováním či hereckými výkony, které byly z větší části stejně kreslené, což mi moc nevonělo, ale chápu, že to dalo svobodu výrazu. Ale ten námět a to, co z něj v člověku zůstane, je opravdu fascinující... "Lepší než čekat na smrt!" ()
viděno na 48. IFFKV - rozebrán na kostičky a nesložen zpět. přesně tak si připadám. Kdo zná knihu, bude trochu tušit do čeho jde, ale pro mnohé bude primární volbou k tomuto filmu převážně přislib (naplněný) animované nirvany. Myšlenky sdělované nejen kresbou, ale i opravdu dobrým hraným úvodem excelující Robin Wright jsou k zamyšlení ještě dlouho po opuštění kinosálu. pomalu plynouví příběh, kde tušíte, že happyend nepřijde a pokud ano, tak jen "na oko", hodně dramatický a atmosférický soundtrack Vám pomůže ještě víc prožívat depku herečky/člověka/matky/oběti... ()
Hrané části v pohodě, animované tak trochu fantasmagoria. ()
Whau... ()
Pokud animovanou část chápete jako sondu do (značně zfetovaného) ženského podvědomí, kde spousta věcí nedává smysl, a jede se jen na emoce, pak tato část dokonale funguje, a odnesete si z ní ledacos. Pak se ovšem (jinak špičková, hraná) první část jeví jako zbytečná, respektive nekonsekvenční. Je to jako dívat se na dva různé, spolu nijak nesouvisející filmy, které spolu spojuje jen jméno hlavní postavy, a to je škoda. Určitě to stojí za shlédnutí, ovšem prvotní dojem utrpěl právě tím, že třičtvrtěhodinový prolog se nese v duchu existenčního dramatu, a zbytek filmu oproti tomu nabídne psycho emoční gejzír. ()
Futurologický kongres je naprosto nepochopitelně srovnáván s Valčíkem s Bašírem, nechápu proč. Valčík byl víceméně o svědeckých výpovědích k jedné konkrétní akci Izraelské invaze do Libanonu, sestavený z poloviny statickými záběry na dva lidi mluvící v místnosti o faktech nebo o faktech tak, jak si je pamatují oni. Animovaný dokumentární film. Kongres je někde úplně jinde, od faktů přešel k emocím zasazeným v halucinogenním sci-fi prostředí a zas tak moc se v něm nemluví. Kdyby jste chtěli film rozebírat, našli byste mix Matrixu, Inception a Stilnoxu (to není film, ale hypnotikum). Spíš bych ale radil, film nerozebírat, stejně jako v Alcronu nerozebíráte, z čeho je ta působivá hmota složená, kdo jí vařil a jak moc se u toho potil, ale jen hltat ty emoce a atmosféru, kterým dodal na významu výborný Richterův soundtrack. Ale varování: není to moc veselý snímek. Vhodné pro heterosexuálního muže: ano ()
Knižnou predlohou nedotknutý divák sa pustí do sledovania vďaka upútavke, ktorá ho navnadí na niečo osviežujúce. Kombinácia hraného filmu s klasickou "kreslenou" animáciou sa dnes vidí už len zriedka, no Congress nie je filmom, ktorý by ste takto chceli vidieť. Po takmer hodinovej nude, kde zažiari len Harvey Keitel svojím trpkým monológom o detstve, začne byť však film ešte nezáživnejším a nezmyselnejším. Druhá polovica, ktorá s tou prvou vôbec nefunguje, očarí len psychedelickým vizuálnym spracovaním, pretože rozprávačsky nedáva žiadny zmysel. Postavy melú nezrozumiteľné repliky, všetko je podávané metaforicky, a divák len čaká na ten boom, kedy to všetko začne dávať zmysel. Lenže to, žiaľ, nepríde. Pseudointelektuálne sci-fi, ktoré malo nápad, zlyhalo na celej čiare. ()