Futurologický kongres

Zvláštní krása, tahle filmová adaptace povídky Stanisława Lema. Zvláštně krásný jiný film... Po Valčíku s Bašírem se Ari Folman opět vydal cestou experimentu a originální fúze animované a hrané obrazové složky...ony dvě poloviny jsou ale trochu nesourodé - zatímco hraná je obrovsky silná a vzbuzuje emoce (kupříkladu příběh, který vyprávěl během skenování umělecký agent hlavní hrdince a provedl jí spektrem emocí), druhá animovaná část ve mne skoro žádné emoce nevyvolala...až samotný hraný konec... To memento před animovanou oblastí, před realitou stvořenou halucinogeny či průmyslově vyráběnými iluzemi., je zajímavá dystopická reflexe připomínající kultovní Matrix a odkazující k platónskému mýtu o jeskyni...Ari Folman ho vybavil celou řadou popkulturních odkazů a halucinogenní animovaná část se rozvíjí čistě dadaisticky a surreálně...svým vizuálem a charakterem připomene nejvíce asi Žlutou ponorku legendárních Beatles... (14.04.2017)

Dostalo mě to spíš intelektuálně než emocionálně. Velice originální a originálně formálně pojatá dystopická sci-fi a ve výsledku mnohem depresivnější, vážnější a ambicióznější film, než jsem si troufl očekávat. Hlavně to přepnutí z hrané části do části animované není jen prázdnou, bezvýznamnou efektní manýrou. Futurologický kongres nabízí obrovské množství podnětů k zamyšlení. Možná dokonce tolik, že při své dvouhodinové délce ani nestihne sám všechny dostatečně zpracovat. K absolutnímu nadšení mi ale schází právě ty fungující emoce - v tomto ohledu šel film bohužel úplně mimo mě. Vina imho leží v tom, že ona poměrně dlouhá animovaná sekvence je absolutně monotónně dabovaná a postavičky mají monotónní výraz. V hlasech a obličejích těch postaviček (a především v hlase animované Robin Wright) jsem vůbec nic neslyšel, neviděl a necítil. (KVIFF 48) (10.07.2013)

Protest, který si vypomáhá tím, že věci, proti nimž brojí, bagatelizuje a posouvá do roviny snadno napadnutelné karikatury. Může to pak samozřejmě působit revolučně a radikálně, ale ve skutečnosti je Folmanovo revoltování proti mechanizaci, schematizaci a podmanění reality ještě mnohem mechaničtější a "generičtější" než většina kritizovaných jevů. Chtě nechtě působí Futurologický kongres jako beznadějně děravá metafora zastydlá kdesi v dystopických vizích 90. let, jako uplakaná zpověď vyhaslé hvězdy, zahořklé mrmlání nezávislého filmaře na něco, co se neobtěžoval pochopit a především jako strašně agresivní výpověď, v níž animace na rozdíl od Valčíku s Bašírem neslouží jako prostředek osvobození a distance od traumatu, ale naopak nástroj podmanění a zotročení vnímání diváka (pure ideology, celý ten vizuál, naprostá bagatelizace, glajchšaltace té obrazové informace, jak říkáme my inťouši s nasazovacím vousem). Už dlouho jsem neviděl nedomyšlenější film, který by mě svou prostoduchou žlučovitostí vytáčel do běla. V zásadě mám dvě pozitiva: výtečný soundtrack Maxe Richtera určitě poslouží jako dobrý matroš pod trailery a první, co mě po Kongresu napadlo, bylo: Chci vidět nový film Michaela Baye. Jeho prostá hloupost mě očistí víc než tohle kostnaté a šlachovité podobenství, jehož "intelektuálství" je stejně ostentativně strojené jako karikatura Toma Cruise. P.S. Možná by se měl Folman zamyslet nad tím, že jeho vizi zpracovala zatracovaná fabrika na vizuální psychofarmaka už několikrát neskonale inteligentněji a rafinovaněji. Ale to se do jeho rozhořčené reality nehodí, vím. (31.07.2013)

Sunset Blvd. digitálního věku šlape náramně do momentu, kdy se srazí s halucinogenním Inception, čímž dostane povážlivé šrámy především ve schopnosti být srozumitelnější ve vyprávění příběhu jako takového, přičemž snaha vybruslit z toho se mění v tvůrčí vršení jednoho nonsensu za druhým, takže druhá polovina filmu nedovede samostatně fungovat, ne natož tak ve fúzi s tou první; cameo "toho chlápka, o kterém už ani nikdo neví, jak se jmenuje" boží, dr. Kubrick úplně mimo (Zlatou malinu za masky, prosím!). (01.09.2013)

,,MOHU SE VRÁTIT TAM, ODKUD JSEM PŘIŠLA?“ … ,,TO MÍSTO, ODKUD JSTE PŘIŠLA, JIŽ NEEXISTUJE....“ /// Zajímavá myšlenka, možná i zpracování…, ale postupně je to fantasie nad moje vnímací schopnosti. Svět chemickejch fantasií zabíjejících minulost – tak jednoduchý (nebo stravitelný?) to zas není. Příběh mi zavírá voka a dávat víc * jen kvůli hraný části a fajn Princezně nevěstě mi připadá nefér. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou povídku, kterou v roce 1971 napsal Stanisław Lem, číst nebudu. 2.) Jsem spíš na ty antiutopie, založený na iluzích... 3.) Thx za titule ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.05.2014)