Jak vycvičit draka 2

POZOR, následující komentář obsahuje SPOILERY, rozinky a stopové množství oříšků. Ihned úvodem musím neodkladně apelovat na nesmyslný systém ratingových hodnocení, kterým jsou filmy neuváženě opatřeny. Příslušná filmová asociace, jejíž soudy posléze čeští distributoři téměř bez výjimky akceptují, se totiž může často v udělení ratingového hodnocení unáhlit. Zářným příkladem toho buď tento film, kterýžto dostal označení G, tedy přístupnost všem věkovým kategoriím, přičemž, dle mého skromného názoru, měl dostat NC-17, tedy nejtvrdší a nejpřísnější omezení, které by zamezilo tento film vidět osobám mladším sedmnácti let a to ani v případě doprovodu rodičů. Hned vám vysvětlím proč, bohužel se díky tomu snad poprvé nevyhnu spoilerům. Tato "pohádka", jak ji vtipně označují životem naprosto neprotřelí a pohádkově naivní jedinci, je totiž ukázkou té nejčiřejší brutality, takže ji doporučuji za žádných okolností nepouštět mladistvým, natož pak dětem. Ihned v úvodu se staneme svědky odsouzeníhodných praktik, drsného zacházení se zvířaty, dalece přesahujícího definici týrání. Protagonisté, tzv. vikingové, využívají nebohých draků a ovcí jakožto prostředků ke zvráceným a nelegálním závodům, na které si smějí přihlížející vsázet. Nakolik tyto praktiky narušují psychiku zvířat, si nedokáže domyslet nikdo z nás. Záhy je nám představen hlavní hrdina, mladý dvacetiletý viking, i se svým drakem, násilně ochočenou, nepředvídatelnou zrůdou. Některé scénky znázorňující jejich intenzivní symbiózu se pak vymykají zdravému rozumu. Velmi blízký vztah hlavního hrdiny s drakem tak chvílemi naznačuje vyústění v perverzní zooporno, kdy by anus již tak trpícího draka byl zprzněn penisem dětského protagonisty. Kopulace dětí s domácími mazlíčky je však naštěstí i na americkou produkci příliš, proto zůstane jen u náznaků, nicméně bujaré dětské fantazii nebude dělat problém si tyto nechutné několikahodinové scény domyslet. V první třetině filmu nám bude také představen stařec, zcela nesmyslně klasifikován jako úhlavní nepřítel, byť mu bestiální draci v minulosti doslova vytrhli ruku z těla a zničili vše, na čem mu kdy záleželo. Následně nás čeká jedna z nejtragičtějších částí filmu, a to když neochočený, divoký a veskrze agresivní drak chladnokrevně a brutálně zavraždí otce hlavního hrdiny. Perličkou pak budiž fakt, že ona vraždící bestie patří právě synovi oběti. To aby pak každé nevinné dítko, jež toto zhlédne, se samým zděšením očekávalo, kdy jeho Azor, přátelský neočkovaný pitbul, rozmetá vnitřnosti jeho fotříka po celém dvoře. Připravovat děti na život bez jednoho z rodičů už v tak útlém věku se mi jeví naprosto trestuhodně. To, že se dočkáme i emocionálně vypjatého pohřbu se zapálením mrtvého těla, raději ani nebudu komentovat. Poslední část filmu nás žene předvídatelně za pomstou. Tedy železně dětem ukotvuje premisu, že pokud mu někdo ublíží, je třeba hříšníka chladnokrevně ztrestat, ideálně s celým pokolením a půlkou světa, justičního systému a zákonů obecně zcela nedbaje. Ovšem i z tohoto se záhy vytrácí veškerá logika, neboť dotčená rodina se jde pomstít nebohému jednorukému starci, namísto toho, aby problémového draka utratili na nejbližší veterině. Zhrzenému synovi se samozřejmě podaří starce zavraždit, a to za pomoci celé armády doposud bezúhonných draků a vikingů, načež za svoje zrůdné činy dostane dokonce vyznamenání. Jako bychom s pýchou oslavovali Breivika. Já jakožto dospělý, třiadvacetiletý a rozumně uvažující jedinec, jsem samozřejmě schopen docenit a v jisté míře i pochopit záměry tvůrců, kteří do tohoto díla vtiskli otisky svých psychopatických duší, nicméně děti, které celý život vedeme bok po boku s morálním kodexem ke slušnému životu, by se této hrůze, syrově prezentující dnešní nekompromisní svět, měly raději vyhnout. Iksdé. (04.09.2014) (méně) (více)

Ani jsem tuhle blbost nechtěl komentovat, ale CheGuevaro, už to nehul. Přirovnat tuto slaboduchost ke vztahům toho nejsvobodnějšího státu se zbytkem světa a především s muslimy... To jsme opravdu viděli každý jinou pohádku. Zajímalo by mě, jestli tak tolerantně budeš mluvit i ve chvíli, kdy se nějaký muslim dotkne tebe nebo tvé rodiny. Ale pokusím se o parafrázi dle tvé nonkonformní ideje. V jedničce šlo o to pochopit nepřítele, zapomenout na staré křivdy a vytvořit sjednocený silnější útvar. Ve dvojce jde o to dát nepříteli možnost pochopit, že jednají špatně, a přidat se k nám ve jménu dobrá. V obou případech k tomu bylo nutné pouze zabít hlavu - zlé vedení, které nutí hodné podřízené dělat zvěrstva... To lze ovšem za předpokladu, že špatnost není prorostlá skrze všechny vrstvy. V současné době začíná být označení běloch sprosté slovo, ale zároveň je to jediný neutrální způsob zobrazení nějakým způsobem emočně zabarvených situací a typů chování. Stačí vzpomenout na severského Černého Petra, pomocníka Mikuláše, který nedávno zbělel. Vzhledem k dnešní pseudoliberální společnosti, kdy lidé nejsou schopni vidět, že jejich způsob života je skutečně ohrožen a že žijí pouze v umělém biotopu ve velkém skleníku, kde stačí jen několik krup... Každý má práva, nikdo povinnosti. A skrze růžové brýle přisuzuje lidem vlastnosti, které chce, aby měli. Když to řeknu naplno. Měl jsem znamýho Tunisana, který žil X let u nás, oženěnej, manželka Češka zahalená až po oči, o čemž rozhoduje manžel nebo otec, pokud je svobodná. Borec obsluhoval v kebabu, pak si zařídil vlastní. Denně se děj se co děj modlil 5x, zavřel i na chvíli krám. V letním parnu v kebabu, cca 50+ ve stínu, byl schopen držet ramadán. Svůj kebab nakonec pustil, protože na něj tlačili, aby tam prodával alkohol a toho se nemůže ani dotknout... Dokonce mi i odmítl přivézt jednu láhev od nich jako ukázku... Sbírám je. Nikdy v životě jsem nevěřil, že kdyby jeho imám rozhodl, nepodřízl by mě ihned jako prase. A to nebyl tak ortodoxní, že by třeba nepil vodu, která prošla vodovodem patřícím nevěřícímu. Nebo si neoblíkl oblečení, které bylo ušito jehlou z obchodu nevěřícího. Ale u jednoho stolu by s vámi nejedl. Jsme jen nevěřící psi. Pro ně jsme jen póvl, všichni. Jakýkoliv dobyvatel, který tu kdy byl, si nás chtěl podrobit a využít a postupně asimilovat. Muslimové nás chtějí anihilovat. A bohužel jejich náboženství, prostředí a styl života je předurčuje k fundamentalismu. V tomto případě nelze ohrožení přirovnat k drakovi s jednou hlavou, kde stačí ji useknout a všechno bude fajn. Je to hydra, kde po každé useknuté hlavě vyrostou dvě nové. Netvrdím, že všichni teroristi jsou muslimové, ani že všichni muslimové jsou teroristi. Pouze jsou potenciální teroristi, které je dobré mít pod kontrolou. Tolik k mému rasismu, xenofobii a nenávisti, teď o veverkách. Druhý díl se mi líbil mnohem míň, než první. Postavy jsou nedořešené a nereálné. Zápletka laciná. Nebýt draků, kteří ale jsou jen kulisou, která má pomoci vytáhnout peníze z kapes, tak by to těžce propadlo. Hlavní postava, protože hrdina to není, mi byla ještě méně sympatická, než minule. Částečně za to asi může skřehotavý dabing a trvalá snaha tvůrců o zjevnost jeho morální nadřazenosti nad agresivním plebsem, ke kterému se hrdě řadím. Objev oživlé matky, která by ty prsníky z prvního dílu dala nevím kam je těžce nereálný. Vysvětlení - Chtěla jsem tě chránit tím, že se na tebe vykašlu... Haha. Asi tvůrcům došel koks. Smrt jeho otce jako jediné hlouběji popsané postavy je velice smutná. Příběh vlastně nemá na čem stavět. Těžce předvídatelné, plné hysterických gest a hloupé. Jako dnešní svět. (07.08.2017) (méně) (více)