Režie:
Paul Thomas AndersonScénář:
Paul Thomas AndersonKamera:
Mihai Malaimare Jr.Hudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Joaquin Phoenix, Philip Seymour Hoffman, Amy Adams, Laura Dern, Ambyr Childers, Rami Malek, Jesse Plemons, Kevin J. O'Connor, Christopher Evan Welch (více)VOD (1)
Obsahy(2)
USA, začátek 50. let. Vojáci po návratu z fronty bojují se svými poválečnými traumaty a snaží se začlenit do běžného života. Jedním z nich je i Freddie Quell (Joaquin Phoenix), který se marně pokouší notnými dávkami vlastnoručně namíchaného alkoholu ovládnout svoje běsy. S každým nervovým výbuchem se propadá stále níž a postupně se stává bezprizorním psancem. Shodou náhod se setkává s charismatickým Lancasterem Doddem (Philip Seymour Hoffman), který je právě se svou oddanou ženou (Amy Adams) a skupinou svých věrných příznivců na cestě do New Yorku, kde hodlá světu představit své nové učení. Lancaster Dodd, svým okolím nazývaný „Mistr“, je Freddieho živelností fascinován a ujímá se jeho „léčby“ podle vlastní teorie, která se má již brzy stát impozantní vírou. Mezi oběma muži vzniká velmi silné a neobyčejné pouto. (oficiální text distributora)
(více)Videa (12)
Recenze (488)
Další Andersonův majstrštyk. Smysluplnější komentář napíšu asi, až se mi to víc rozleží. Zatím jen tak přemítám, že je to film prostě o emocích, o psychologii obecně, o člověku jakožto fenoménu.. Vlastně je to strašně jednoduchý film (v tom dobrém slova smyslu), což nevylučuje to, že snese podle mě minimálně deset shlédnutí (jen tuším, samozřejmě). A ta sedmdesátka je nádherná..! PS: Ze současných tvůrců, kteří by se dali stále ještě označit jako "mladíci", je P. T. A. patrně jediný opravdu velký filmař. ()
To najvhodnejšie slovné spojenie, ktoré ma napadlo pri sledovaní tohto filmu bolo - premárnená príležitosť. A kde je premárnená príležitosť, tak tichým krokom ako duch sa zakráda aj sebaľútosť. Presne taká mi pripadala hlavná postava. Inak nechápem, prečo toľko ľudí tvrdí, že River Phoenix bol lepší herec ako jeho brat Joaquin. Myslím, že ten sa mu minimálne vyrovná a možno aj v niečom prekoná. Tento snímok stiera akékoľvek pochybnosti o jeho hereckom majstrovstve. Krásny príklad toho, kde herec dokáže prispieť k utváraniu atmosféry. Tá bola po celý čas priam až hypnotická a s nádychom ťažko uchopiteľného magického kúzla. V niečom takomto je PTA majster. Nádherná zaležitosť, ktorá ak to dovolíte, tak vás celých pohltí. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Ťažko obsiahnuteľný snímok pohybujúci sa na hrane bolestnej nudy je našťastie zachránený báječným Phoenixovým výkonom. Jeho Freddie s uškľabkom v tvári a démonmi v hlave podporenými vlastnoručne miešaným chľastom je typickou postavou povojnovej traumy. Filmu však chýba jasnejšie uchopenie diváka a takto sa len utápa v znekľudňujúcom filozofickom svete sektárstva. ()
Tajně jsem doufala, že s příchodem postavy Philipa Seymoura Hoffmana získá film myšlenku a spád, ve skutečnosti však v onom momentu mělo mé utrpení teprve začít. Herecky a režijně nesmírně precizní film, příběhově však o nic hlubší než myšlenky "mistra" Dodda. Ukázka všeho, co nemám ráda na kontinentální filosofii, v nekonečných 137 minutách. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (16)
- Jedná se o první film Paula T. Andersona, na němž se nepodílí kameraman Robert Elswit. V době natáčení byl zaneprázdněný prací na filmu The Bourne Legacy (2012). (Conspi)
- Film byl velice úspěšný na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, kde zvítězil hned ve třech kategoriích. Paul Thomas Anderson si odnesl cenu za režii, Philip Seymour Hoffman (Lancaster Dodd) a Joaquin Phoenix (Freddie Quell) potom ceny za své herecké výkony. (Itar)
- Film je již pátou spoluprací Paula Thomase Andersona a Philipa Seymoura Hoffmana. Vedle filmu Až na krev (2007) společně pracovali na všech Andersonových celovečerních filmech. Současně jde již o třetí film, kde spolu hrají Amy Adams a Philip Seymour Hoffman. Dříve si zahráli společně ve filmech Soukromá válka pana Wilsona (2007) a Pochyby (2008). (Itar)
Poslední film u kterého spojil režisér Paul Thomas Anderson spolupráci s hercem Philipem Seymourem Hoffmanem a zároveň první film u kterého jí spojil s hercem Joaquinem Phoenixem je Mistr. A jak už to tak bývá tak si PTA zvolil velmi zajímavé a zároveň obtížné zpracovatelné téma, v tomhle případě konkrétně nejenom vyrovnání se s post-traumatickým stresovým syndromem ale zároveň je to též film o fungování podivného kultu, který velmi připomíná scientologickou církev. Krom těchto dvou zásadních motivů je ale film také plný zajímavých myšlenek a zároveň jde o film u kterého si spousta věcí může divák přeložit po svém. A to především co se důvodů chování hlavních charakterů. Mistr se mi osobně nedostal pod kůži, přesto se mu u mně podařilo vyvolat jisté pocity. Byli to ale spíše pocity mrazivosti a stojím si za tím, že je Mistr velmi náročný film a není to film, který pouštět za každého počasí respektive každé nálady. Není to ani ideální film na hezký společný večer a především je to hlavně film ohromující svou audiovizuální stránkou než, že by šlo o zásadní filmový milník, který je nutno povinně sledovat každý čtvrtrok pokud to s filmy myslí vážně. V rámci hierarchie předchozích filmů Paula Thomase Andersona- Gambler, Hříšné noci, Magnolia, Opilí láskou, Až na krev, Mistr- Vnímám Mistra jako lehký pokles oproti všem filmům, které Paul Thomas Anderson vytvořil od Hříšných nocí, přesto je to ale úpadek velmi nízký (ten hlubší přišel až o 2 roky později v podobě Skryté vady). Především zde pořád je silný Andersonův tvůrčí rukopis, ohledně scénáře mám oproti skoro všem Andersonovým filmům lehké výtky ale pořád jsou to výtky především o tom, že mě Mistr oproti předchozím Andersonovým filmům nechává vlastně chladným. Po audiovizuální stránce jinak není moc co vytýkat, i co se týče vizuálu mi v rámci filmografie PTA přišlo, že nejde o tak vrcholnou úroveň, zvláště pokud si člověk vzpomene na Až na krev nebo Magnolii. Je to prostě film, který se může jenom obdivovat, protože je z filmařského hlediska pořád povedený. Ale nemůžu zároveň říct, že bych si Mistra užil jako divák a že bych se někdy dostal do jeho nitra či postav i přesto, že Phoenix a Hoffman ze sebe dostávají všechno. Právě oni dávají celkovým kvalitám Mistra hodně a jednomu z nich, konkrétně Phoenixovi to potvrzuje status jednoho z nejlepších herců současnosti. To samé ovšem pochopitelně nejde říct o Hoffmanovi, který nás předčasně opustil a dost možná podle jistých teorií právě kvůli velmi negativním reakcím Scientologické církve na to jak Hoffman ztvárnil vůdce sekty, která víceméně zrcadlí právě tuto církev. Těžké teorie ovšem v tomhle případě stranou a ještě jednou vzpomenout na to, že byl Philip Seymour Hoffman herecký talent kvůli jehož smrtí bude teď vždy něco respektive někdo ve filmech Paula Thomase Andersona chybět. V kostce řečeno je Mistr hodně super. Phoenix potvrzuje, že je jedním z nejlepších herců současnosti, stejně tak se tu neskutečně vyřádil i Philip Seymour Hoffman (u kterého už status jednoho z nejlepších herců současnosti bohužel platit nemůže), také Amy Adams a vlastně i všichni ostatní hrajou fakt dobře. Krásně to vypadá a Phoenix dokáže během jediné scény předvést 6 různých emocí v obličeji za pouhých několik vteřin a předvádí téměř nejlepší výkon ve své kariéře. Zároveň jsem měl ale celou dobu pocit, že se mi Anderson mohl jako scénárista a zároveň režisér v audiovizuálu i příběhu dostat více do duše a mohl jsem tak soucítit s Phoenixovou postavou i přesto jak těžce uchopitelná je, to se ale úplně nepodařilo. Spíše než film, který jsem si užil a nemohl jsem u něj dýchat je to film, který jsem mohl z filmařské stránky naprosto obdivovat a cenit jak krásně vypadá a jak Phoenix s Hoffmanem herecky řádí. I to ale není málo. PTA má sice na kontě lepší filmy, přesto je ale Mistr pořád v rámci jeho filmografie dostatečně výrazný...... () (méně) (více)