Cabaret
Cabaret
Režie:
Bob FosseScénář:
Jay Presson AllenKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Liza Minnelli, Michael York, Helmut Griem, Joel Grey, Fritz Wepper, Marisa Berenson, Ralf Wolter, Helen Vita, Ellen Umlauf, Pierre Franckh (více)Obsahy(1)
Život je jako schody na jeviště. Jen si nezlámat vaz. Jedno z nejlepších děl americké muzikálové tradice převedl do filmové podoby legendární choreograf a režisér Bob Fosse. Příběh o milostných vzplanutích několika hrdinů se odehrává v Berlíně třicátých let, tedy na pozadí nastupujícího fašismu. Britský student Brian si zde najde podnájem a vydělává si vyučováním angličtiny. Zamiluje se do lehkomyslné americké kabaretní zpěvačky Sally. Do jejich vztahu však vstoupí aristokratický boháč Maximilian, který svede oba dva. Zamilovanou dvojici vytvoří též obchodník Fritz a dcera zámožných židovských rodičů Natalia. A zatímco všichni prožívají své milostné trable, v ulicích německých měst dochází k násilnostem. Mládež v hnědých košilích organizuje svůj vlastní druh podívané, a na rozdíl od kabaretních umělců to myslí smrtelně vážně... (Česká televize)
(více)Recenze (151)
Inovativní muzikál s nadčasovým poselstvím, jehož kabaretní rámec důvtipně prostupuje tkanivem příběhů, pootvírá možnosti jejich jiného rozumění a uzavírá se jen zdánlivě - právě tak jako scénická férie. Písničky zdaleka nedoznívají a divadlo se hraje i v hledišti a na ulicích. Předstírání, podvádění či sebeklam v osobním životě předznamenávají panoramatické národněsocialistické sebeobelhávání celého národa (které přesně charakterizovala Hannah Arendtová v knize Eichmann v Jeruzalémě). Propad do divadelnosti co existenciálního modu v devatenáctém století se v těchto letech ještě prohlubuje vyznáním lži jako pravdy, v jejímž jméně se smí spáchat jakýkoliv zločin. Kabaret co protipól Wagnerovy opery, dezinterpretovaného hudebního emblému této quasi-kultury, se paradoxně jeví jako pravdivější než zneuctění klasiků i (veřejný) život sám. Obnažuje tělo v jeho groteskní animalitě jako nástroj rozeznívaný neovladatelnými emocemi a kontrastuje se strohým stejnokrojem davu (skvěle vystiženým venkovskou veselicí, v níž je každý vesničan oděn právě jen tou svou uniformou – a s ní ztotožněn). „Willkommen, bienvenue, welcome / im Cabaret, au Cabaret, to Cabaret.“ ()
[100%] ()
Od osmioscarového legendárního muzikálu jsem čekal přece jen trochu víc než lepší průměr.Liza Minnelli skvělá, Michael York dobrý,jinak je to ale lehce zapomenutelné a i když nemám nic proti depresivním filmům,tohle mi vadilo.Škoda. 60 % ()
Docela zklamána. Docela znuděna... ()
"Life is a Cabaret, old chum, Come to the Cabaret. [...] And I love a Cabaret!" Nebo by tam mělo být spíš Love is a Cabaret? ()
Jeden z nejlepších filmů, jaké jsem viděl - nádherný nástit války a její pomalé pronikání do života lidí. ()
Mierny úlet, veľa piesní, ktoré ma nebavili, príbeh, ktorý ma nezaujal a zas tí nacisti, ach, aspoň že to bolo nenáročné a človek si môže pritom pospať, aj keď ja som nespal asi len vďaka tomu, že som si niektoré pasáže pustil zrýchlene tak, aby sa mi na to aspoň dalo pozerať. Myslím si však, že to nie je v ničom objavné, metaforickosť alebo proste to pozadie je pochopiteľné a je to len také podpriemerné dielo. ()
Ak by som sa mal oprieť o udelených Oscarov, oproti KRSTNÉMU OTCOVI, ktorému tento snímok ufikol pár sošiek, to bolo rozhodne nefér. A myslím, že som tým vlastne aj napísal, čo si o tomto pre mňa preceňovanom filme myslím. ()
Skvostně dekadentní. Tak popisuje Sally své umělecké působiště, kabaret Kit-Kat Club v předválečném Berlíně, ale dal by se tak popsat i celý film. Kabaret, místo pro většinu zvrhlé, nechutné, nepřístojné, jízlivé, odvážné je tu ukázán jednak jako místo, kde se potkávají i lidé zajímaví a nezkažení ( ústřední milenecká trojice) ale zároveň jako místo reflektující tehdejší napjatou situaci ohledně nastupujícího režimu fašismu a celkové nejistoty. Silný děj milostné dvojice učitel-tanečnice je tu protkán glamrockově laděnými tanečními a pěveckými čísly, které na první pohled děj nikam neposunují a zdají se tak být jakoby " násilně vloženými " , ale Sallyin postoj a herecký projev se během nich mění v závislosti na událostech mimo kabaret. Silné, smutné, veselé, prostě skvostně dekadentní ... ()
Tak trochu jiný muzikál. Po muzikálu by člověku mělo být do zpěvu, měl by mít chuť tančit. Po tomhle jenom sklopíte oči a na pár minut ztichnete. I když uznávám, že film má pár hluchých míst a celá ta dějová linka o milostném trojúhelníku i přes svou nekonvenčnost (bisexualita mezi muži, potrat) působí tak nějak mdle, musím hodnotit plným hodnocením, protože za a) všechny nudnější pasáže jsou více než vykompenzovány těmi přeúžasnými (např. střihy kabaret vs. realita, Joel Grey) a za b) tohle je naprostá srdcovka. Pochopí to jen ti, co jsou stejně jako já fascinováni slaďoučkou, perverzní a vykloubenou atmosférou kabaretů předválečného Berlína. Protože právě v tomhle je Kabaret dodnes fascinující - v budování atmosféry podniků, kam se lidé utíkají před problémy všedního dne. Ať už se vám přes den stane cokoli, večer nasaďte úsměv a přijďte do kabaretu! Z objektivního hlediska za čtyři, ale... víte, já jsem vždycky chtěl být kabaretiérem. Nuže... willkommen, bienvenue, welcome! ()
Na příběhu dvou "outsiderů", kteří se náhodou setkají a prožijí spolu určitý čas, je zobrazena rostoucí síla fašismu v Německu 30. let. Prolínání kabaretních vystoupení s útržky toho, co se děje venku, bylo velmi působivé a děsivé. Při nadšené sborové písni mladých (později i starších) fašistů mi běhal po zádech mráz. A do toho všeho kabaret, protože svět se chce bavit ... Silné 4 hvězdičky. ()
Maximálně dekadentní a maximálně atmosferický skoromuzikál s nezapomenutelnou L. Minelli. ()
Jeden film z těch "slavných a oscarových". Úžasná hudba,úžasné výkony, ale děj - no vlastně podobné tomu už tady mnohokrát bylo i v jiných romantických filmech. Asi budu zde za blbce, ale 5* tomu jaksi dát nemohu. ()
Z Kabaretu jsem měl vždycky trochu strach, sám ani nevím proč. Nechtělo se mi do něj, čekal jsem pitoreskní varieté a dotěrné písničky, proto mě nakonec velmi příjemně překvapilo, jak jsem se nechal svést ošklivkou Lízou. Cabaret je excelentní muzikálové drama/romance, songy jdou skutečně pod kůži a téma nastupujícího nacizmu je podáno sice působivě, ale ne banálně. U závěrečné sekvence s křivým zrcadlem mi téměř naběhla husí kůže. Kapituluji. Je to skutečně film, který si jako jeden z mála plně zasloužil na status kultovního. ()
Stala se zvláštní věc. Já si z celého filmu pamatuju pouze ta kabaretní čísla a velké černé oči Lizy Minnelli. To ostaní se někam odpařilo, zřejmě jsem to dehrávající se drama mezi těmi čísly nepovažovala za důležité, protože jinak si to neumím vysvětlit. Podotýkám, že jsem nebyla unavená a soustředila jsem se pouze na film. Viděno v původním znění s titulky. ()
Tohle je jeden z mála těch muzikálů, u kterých mám pocit, že je skvělá jak hudební stránka, tak i stránka příběhová, i když by přece jen ještě mohla být malinko lepší. Jsou ale krásně vyvážené a je na nich vidět, že si dal Fosse skutečně záležet, stejně jako byl neskutečný choreograf a tak trochu i maniak. Přesto mu vše skvěle sedí. ()
Námět je pěkný, ale mě nejvíc zaujali herecké výkony. Hlavně Lizy ta byla skvělá. ()
Film aj divadlo sú krivé zrkadlá spoločnosti. Nedokážu dokonale odrážať jej stav, akokoľvek by sa snažili. Muzikál Kabaret sa to nebojí priznať. Jeho výpoveď je atraktívna práve preto, že je štylizovaná a obohatená nadhľadom, na aký sa v súvislosti s touto témou ani nie tri dekády po skončení vojny odvážilo len málo filmárov. Fosse sa odvážil, obsadil božskú Lizu a... očaril ma! ()
Film, který jsem tady už hodnotil a přesto mnou hodnocený jak dnes (04.10.2011) vidím není. Je to tady občas kabaret... ()