Let

Další film o alkoholismu, člověk by si řekl, že se už nic originálního vymyslet nedá, ale přece. Trošku se mi zdálo, že malinko kulhá závěr, který částečně postrádá logiku, což zřejmě cítí i autoři a snaží se to dolepit umělým přílepkem, ale i tak výtečný film stojící zejména na Denzel Washingtonovi. (04.08.2013)

Denzel je opět Nezastavitelný, akorát tentokrát ještě k tomu chlašče a smaží, což mu pěkně zatopí u jeho zaměstnavatele, který, jako každý jiný, zaměstnance v náladě nestrpí. Když k tomu přihodíte fakt, že je pilotem, který křápne na zem s letadlem plným lidí, tak už si to drámo dokážete představit. Je to za tři a půl hvězdy, ale Denzela mám rád, tak dávám čtyři. Začátek je výbornej, konec taky ujde, ale prostřední část filmu je šíleně čitelná a nudná. Film mohl být o půl hodiny kratší, nic by se nestalo, ale za podívání to stojí. 70% (09.02.2013)

Chlast je svině. Tyhle řádky píšu zrovna v době, kdy mě bolí hlava po včerejší oslavě. Jenže zatímco u mě bude další podobně laděná akce až třeba za několik měsíců, pilot Whip Whitaker je ožralej dennodenně. A flašku v ruce nedokáže pojmenovat jako flašku v ruce. Je moc fajn vidět u hraného filmu po dlouhých letech jméno Roberta Zemeckise, který poslední roky platit za technologického inovátora. U silných dramat (Trosečník, Forrest Gump) ho přesto vidím mnohem raději. Flight přesně takový je, to „divácky“ zásadní si navíc odehraje hned v úvodu. Zběsilým manévrem totiž zachrání v porouchaném letadle na devět desítek lidí, jenže hrdinou je jen částečně, protože v krvi měl známky chlastu a koksu. A to úřady přehlížet nebudou. Výsledek se velkým gestům a zásadním americkým poselstvím docela brání. Alespoň v první polovině určitě. Jenže scénář (mimochodem si ho všimli i filmoví kritici) nejprve namixoval solidní drámo, kdy pilotovo charisma a jistota v kokpitu jsou v protikladu s jeho mizerným charakterem a kdy narkomanka-pilotova nová láska ještě chce vidět světlo v tunelu, pak ovšem ubral na rytmu. Velká výzva před Whipem teprve visí, pro ostatní toho ale scénář moc nevymyslel. Boj narkomanky Nicole se závislostí tak prakticky „neexistuje“, Whipova rodina je v ději téměř zbytečná, kámoš John Goodman mi do příběhu navíc moc nesedl. Přesto tu máme sympaticky civilní film, který před kamerou jednoznačně táhne Denzel Washington a za ní spolehlivý Zemeckis. Sice to moc neustál s délkou a s několikerým poplácáváním po ramenou, a pevné místo v mé filmotéce mít zřejmě nebude, přesto tu máme nezpochybnitelně silný film, řemeslně a herecky precizní, kterému kvality nikdo neupře!! (15.09.2013)

Velké herecké sólo pro autenticky nadraného Denzela Washingtona. Zrežírované Robertem Zemeckisem tak, jako kdyby sám střízlivěl z (CGI) opojení. Nadčasový příběh o (ne)dobrovolných závislostech a nabývání ztraceného kontroly vypráví občas nesoustředěně a po celou dobu velmi pomalu, abychom pochopili každou sdělenou myšlenku, a téměř nedramaticky (napětí leteckého úvodu je například oslabováno druhou dějovou linií s Nicole). Zatímco první, akčnější polovina, slibující hrdinovu rychlou proměnu, je ještě slušně rytmizována střídáním scén tichých a scén podbarvených moderní hudbou, v té druhé vše splývá a naděje na změnu slábne. Poté, co ho nakopne letecká havárie, díky které doslova spadne nohama zpátky na zem, je Whip odhodlán udělat si v životě pořádek. Až nutnost čelit vlastním prohřeškům a vést bitvu, jejíž příčinu považuje za nesmyslnou, jeho odhodlání citelně oslabí. Whip sice udělal jeden hrdinský skutek, ale filmovým hrdinou hollywoodského střihu není. V detektivce by byl zároveň viníkem i vyšetřovatelem a tuto jeho vnitřní ambivalenci dokázal Washington bravurně vystihnout, ačkoli nedostal mnoho velkých dramatických momentů ani možnost odstínit postupnou proměnu postavy. Neprodělává kontinuální vývoj k lepšímu, a jako takový si ani nezaslouží soucit. Režisér se o něj zajímá bez patosu, bez empatie, jako kdyby šlo jen o objekt ke zkoumání, na jehož permanentní opilosti rozhodně není nic cool (takže žádné subjektivní záběry, žádné chlastací střihové sekvence s rockovou hudbou). SPOILER Pohledy zvenčí, kdy se svědkem vlastních činů stává také Whip samotný (televizní zpravodajství), si Zemeckis připravuje půdu pro závěrečné odhalení, komu (zřejmě) po celou dobu patřila vypravěčská perspektiva. Přesně jako upřímná zpověď napraveného hříšníka, pohrdajícího svým dřívějším já, film také působí. KONEC SPOILERU Let je ukázkovým „krizovým“ filmem. Trochu naivně, ale bez přehánění a nejlacinějších scenáristických kliček (ty přicházejí až na závěr) varuje před hledáním opory v drogách a alkoholu. Ač má snímek nakročeno k náboženskému poselství, vysvobozením nakonec není Bůh (nad jehož fanatickým následováním Let spíše pozvedává obočí), nýbrž celkem prostě a obyčejně rodina. Cynismus stranou, i takové filmy jsou dnes třeba. 70% Zajímavé komentáře: Marigold, imf, eye candy (21.02.2013)

V Denzelových permanentně vypitých očích, které korunují jednu z nejlepších leteckých havárií od dob United 93 (ano, je to bizarní pochvala), čujete už od začátku průšvihovou spirálu, která smrdí dvanáctiletou whisky. V ukázce jsme, jak už je u Zemeckise obvyklé, viděli úplně všechno, takže přes ten slalom očividností by jeden skoro přehlédnul, jak se nám tu Denzel snaží a místo procedurálního thrilleru pro milovníky Leteckých katastrof na čt2 servíruje studii pokročilého alkoholika, který promile gumuje kokainem. Na tenhle film musíte mít náladu (a tím nemyslím hladinku), protože jedině tehdy vám ta rána do černého v závěru nepřijde ani příliš předvídatelná, ani neférová. Prostě tam tak jemně sedne, jak když se Jim Beam rozvalí na kostky ledu. (12.01.2013)