Lore

Drama Lore vypráví příběh čtyř sourozenců a jednoho žida, kteří putují do Hamburku. Je květen 1945 a země je po proběhlé válce zničená jak materialisticky, tak morálně. Snímek, jenž je jistě kvalitním filmovým řemeslem, jsem nedokázal plně pochopit a tedy i vžít se do hlavních postav. Proč vysvětlím dále. Příběh je vyprávěn pohledem tajemné Lory. Její motivy pro různé konání (hlavně od setkání s Thomasem) nejsou ve snímku plně vysvětleny a musíte jej přijmout s tím, že vám prostě zůstanou skryty. Příběh se snaží mapovat putování ústředních postav a zachycuje těžký život (cestování) ve světě, který zničila válka. Bohužel, díky tomu jsou postavy upozaděné a kolikrát jsem měl problém si určit, kolik vlastně sourozenců do Hamburku cestuje. Mrzutost z nerozvinutí charakterů postav a vztahů mezi nimi trochu napravuje vztah mezi Lorou a Thomasem. Tedy napravil by ho, kdyby opět ony důvody vztahu, který se nějak vyvíjí byly vysvětleny a ne rovnou podávány jako fakta u nichž si motivy sami domyslete. Takto jsem se prostě v hlavních postavách nemohl vyznat (respektive v jejich nitru) a z toho důvodu tento jinak opravdu pěkný film musím hodnotit níže. 70% (01.08.2014)

tí Nemci ... obyčajní Nemci fakt verili Adolfovi ... a žrali ho dlho ... do samého konca (mnohí ešte aj potom) . A tí ktorí mu neverili boli ticho, lebo keď neboli ticho skončili v lágroch. A v takej atmosfére putovala Lore odchovaná prísnou nemeckou rodinou a organizáciami s geneticky vštepeným zmyslom pre povinnosť a disciplínu putovala so svojimi súrodencami naprieč nemeckom k starej mame a pri tom sa jej vnútorné presvedčenie búralo .. rozpadalo rozbíjalo ako nakoniec tie rozdupané porcelánové sošky srniek ktoré akoby mali poukazovať na "zmysel pre krasu a pohodu v rodine a vo svete". Mimochodom hlavná predstaviteľka to zahrala excelentne , a keď k tomu pridáte dobrú kameru + scenár nemôže to byť menej ako 4 body. (18.05.2013)

Začnu poněkud jedovatě. Označovat Cate Shortland za mladou režisérku, jak se dosud objevuje v biografii na ČSFD, mi přijde poněkud nepatřičné. V 48 letech má mít za sebou podstatně obsáhlejší výsledky své práce. Při kondici australské kinematografie svědčí pouhé dva celovečeráky o tom, že to buď s jejími schopnostmi nebude až tak slavné, nebo že se jedná o takový tvůrčí samorost, že předem odrazuje producenty. Jisté je, že její Lore okouzlila výraznou část evropského festivalového publika, takže se jméno Shortlandové dostalo to širšího povědomí - uzavřené bubliny klubového publika. Širšímu okruhu diváků bude snímek připadat příliš pomalý a odtažitý. Minimálně se v něm vysvětluje kontext, film je snímaný subjektivně, z pohledu hlavní hrdinky, která se snaží po útěku otce namočeného do válečných zločinů a zatčení matky okupačními úřady dopravit mladší sourozence k babičce na druhém konci Německa. Za sebe musím bohužel říct, že odvařený jsem z Lore nebyl. Neměl jsem problém v orientaci s ději ani s tím, že produkce byla skoupá na rozpočet, takže o výpravnosti se v žádném ohledu nedá hovořit. Mám ho naopak s návodností scénáře - společníkem Lore se při její cestě z jihu na sever stal, jak jinak, německý žid, se kterým se dají skvěle konfrontovat postoje holky z prominentní nacistické famílie. Navíc kluk příhodného věku, se kterým může Lore prožít nejenom určitou názorovou proměnu, ale i svéráznou drsnou romanci. Evropou se tehdy valily milionové zástupy uprchlíků, válečně nasazených, zajatců, zběhů i vězňů, němečtí židé mezi nimi tvořili pranepatrný zlomek. Z pochopitelných důvodů jich koncentráky přežila jen hrstka a přicházeli navíc z odlišného směru - z těch méně fajnových lágrů na severovýchodě. Přicházeli navíc mnohem později, než se odehrává Lořin příběh. Za druhé mi vadila i absence výrazného filmového jazyka. Srovnejte si například Lore s tématicky spřízněnou Krajinou po bitvě nebo Evropou od Larse von Triera a hned by mělo být jasné, kde se dá mluvit o talentu a kvalitě a kde o filmařském průměru. Kdepak, i umění se musí umět. Celkový dojem: 60 %. (12.07.2017)

Jediné co se mi zde líbilo byl úžasný vizuál a kamera. Vše ostatní mě buď hrozně nudilo nebo nezajímalo. Vztah k postavám jsem si nevypěstoval téměř žádný a vzájemná chemie mezi nimi se též nekoná. Příběh se táhne a moc zajímavého neukáže. A nějaký emoční prožitek nebo soucit s postavami mě také minul úplným obloukem. Slabota. (05.04.2013)

TOTO VŠETKO JE VAŠA VEĽKÁ VINA - napísali Američania pred oči nemeckým ženám, deťom a starcom, teda tým, čo sa dožili konca WWII. To isté si asi mysleli aj guľky a kamene, ktoré s obľubou trafili zopár preživších. A Lore netušiac, čo sa deje vysvetľuje svojim súrodencom: "Američania nám klamú, lebo majú radi Židov!" Artová nemecká depka, odohrávajúca sa v krásnej prírode, kde ľudia v hraničných situáciách kolabujú. aby tak mali dôvod uveriť, že všetko je ich vina. (17.03.2013)