Automata

Roboti porušili Druhý protokol a po pobytu u moře toužící pojišťovák Jacq kvůli tomu začal experimentálně zkoumat účinky radiace na svou pleť. Nic proti tomu, zvlášť když má v zádech ozbrojené komando odhodlané uzavřít pojistnou událost. Jenže já se celkem nudil a to se pak těžko řeší problémy robotického průmyslu či přijímá nějaké intelektuální poselství. (14.09.2015)

Do půlky to vypadalo docela zajímavě, ale od chvíle, kdy se Antonio Banderas vydá do pouště s partou robotů a řeší tam s nima nějaký filozofický otázky, je to příšerná nuda. Myslel jsem, že to snad ani nedokoukám, ale věřil jsem, že to ještě zachrání konec, kdy přijde třeba nějaká geniální pointa. Ale ten konec je vyloženě na blití. Už jsem jenom čekal, kdy tam roboti začnou ronit robo-slzy. Dávám jednu hvězdu za první polovinu. Jinak je to celý zralý na odpad. (10.02.2023)

Tři hvězdy z milosti, na logiku se tu dost kašle, stejně jako na budování děje, postav. Přesto má (mají?) Automata fajn atmosféru a troufám si říct i jistý konkrétní záměr, který bohužel ztroskotal s chatrným scénářem a vlastně i podivně unylým herectvím. Vrchol filmu a překvapivý úkaz v té šedobéžové slabotě je proslov "hlavního robota bez tlamy", který rozbil stereotyp bezcitnosti robotů a konečně ospravedlnil děravou zápletku. 5/10 (04.04.2015)

Panečku, to byl ale film. Zrovna v této době, kdy každému na potkání vehementně vyprávím, jak moji vyprahlou duši uspokojují filmy o ničem, se zjeví tento film o ničem, aby mi ukázal, co to je opravdový film o ničem a jak je to celé výsostně neuspokojivé. Přitom kdyby mi někdo řekl, že holohlavý Antonio Banderas bloudí pouští a pochybuje o podstatě lidství, tak budu zřejmě očekáváním skákat vysoko ke stropu, nedbaje nemocné čéšky v koleni. Jenomže mně někdo řekl, že viděl trailer a bude to něco jako horší Já, robot, a tento soud se ukázal jako fatálně pravdivý. (16.10.2016)

„Yo, autómata. Calcador“ aneb s tímhle jdi do prdele, Toníčku. Vím teď sice, kam jej strčit roboděvce, ale jinak jsem si celou dobu znuděně pohrával se zplihlou mršinou a doufal, že se odněkud vynoří Vilda Kovář a trochu to plagiátorské trápení oživí. Marně. Na něj už Antonínovi nezbyla Eura a já velmi doufám, že nemá v šuplíku ještě nějaký „originální“ scénář k další autonomní autodecepci s názvem „Yo, leyenda“ o psychologii polidšťování virem zmutovaných Hispánců. Au, au automat! (11.11.2014)