Scénář:
Walter BernsteinKamera:
John A. AlonzoHrají:
Richard Dreyfuss, Noah Wyle, Brian Dennehy, Sam Elliott, James Cromwell, John Diehl, Hank Azaria, Norman Lloyd, Don Cheadle, George Clooney, Harvey Keitel (více)Obsahy(1)
Posádka plukovníka Gradyho, která odstartovala k rutinní vojenské letecké misi, má problém. Poté, co selhal řídící počítačový systém zvaný "Fail Safe", změnil letoun s nukleární náloží a dvěma dvacetitunovými hydrogenovými bombami směr a nyní se nezadržitelně řítí na Moskvu s úkolem provést atomový úder. Prezident USA, generál Warren Black z Pentagonu i další specialisté na válečné operace horečně hledají způsob, jak katastrofě zabránit a celý svět se ocitá na pokraji jaderné války... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (64)
Remake Lumetova filmu Fail-Safe z roku 1964, který je tak důsledně stejný, až se nabízí otázka, jestli důvodem jeho vzniku bylo i něco jiného, než dát šanci další herecké generaci. Ta ve srovnání s kalibry typu Henryho Fondy nebo Waltera Matthau uhrála čestnou prohru na body, filmu sluší i černobílý materiál a kratší stopáž, která celkovému výsledku nijak neuškodila. ()
Kopia rovnomenneho filmu z roku 1964 ale v mnohych ohladoch prekonava svoj original. Vyborne herecke obsadenie, hlavne Richard Dreyfuss ako prezident, Brian Dennehy a moj oblubeny Goerge Clooney. Neuveritelne napinava zalezitost od zaciatku az do konca, filmu prospela aj kratsia metraz oproti originalu. A o dost lepsie spracovany a emotivnejsi zaver filmu. Pohlad na usmiatu tvar dievcatka, ktoru zaleje svetlo a... ...a potom koniec. ()
Dr. Jaderná paranoia aneb jak jsem se naučil nedělat si starosti o New York a mít rád Moskvu.. Mrazivě fatální remake Lumetovy televizní hry honosící se neuvěřitelným obsazením (zaujal především antikomunistický poradce Azaria s vizáží Davida Vávry - že by díl Šumná Moskva v nukleární výhni..?) a s atmosférou chvílemi tak hustou, že by jste v ní postavili i na mol opilého ruského ministerského předsedu. A pozor, vše vysíláno na CBS živě s Harvey Keitelem přebíhajícím mezi dvěma scénami! Škoda jen, že s blížícím se koncem vše sklouzlo k opravdu čistokrevné fikci plné nepravděpodobných rozhodnutí. Otázkou zůstává, kolikrát se náš svět během studené války v podobné situaci ocitl a my měli to štěstí, že všichni zainteresovaní udrželi chladné hlavy a nepokusili se válku ohřát. To bychom pak asi nehodnotili filmy na stránkách csfd, ale na stěnách jeskyní.. ()
Neviděl jsem originál z roku 1964, podle ohlasů je toto téměř přesná rekonstrukce původního filmu. Člověk ovšem musí skutečně v jednom kuse myslet na Dr. Divnolásku, protože je to parkticky totéž a rozdíl je jen v pojetí, kdy Divnoláska se na vše kouká se sarkastickým nadhledem, zatímco Fail Safe je zcela a naprosto vážné, a to včetně válečného štváče prof. Groetescheleho. Příběh se odehrává ve třech kancelářích a dvou kokpitech a dokáže být sugestivnější a než většina normální produkce, postavený jen na síle zápletky, scénáři a hercích. Snad přecejen trochu tu přesvědčivost nabourávají parametry bombardérů "vindicator" představovaných ve skutečnosti typem B-58 Hustler, který sice dosahoval dvoumachové rychlosti, ale v žádném případě by nedolétl od Aljašky až k Moskvě, aniž by jej zachytila protivzdušná obrana, kromě toho měl velmi špatné vlastnosti v přízemním letu, proto byl již v roce 1970 vyřazen z výzbroje. Rovněž nikdy neměl obranné rakety vzduch-vzduch. V roce 1964 tak těžko existovalo 6 bombardérů, na kterých by tolik závisel osud lidstva. Ale to je jen malá poznámka technického šťourala. Rozhodně bych byl rád za více takovýchto inscenací, kde se nechá divákův mozek a představivost pracovat. ()
Neodvolatelná mise jako remake Selhání vyloučeno (aneb Fail Safe jako remake Fail-Safe) z roku 1964 rozhodně nezklamal. Divadelně laděný příběh podle novely Cold War od Eugena Burdicka a Harveye Wheelera je látkou velmi poutavou a nadčasovou. Doby studené války jsou pochopitelně pryč, ale jisté napětí a obavy nad hlavami mocností budou vždy. Rozdíly oproti minulé verzi? O třicet minut méně a jiní herci, ale musím jedním dechem dodat, že minimálně na stejné úrovni jako ti předchozí, což je u televizního filmu opravdu nevídané (přesto se třeba Hank Azaria nedokázal dostat na "protivnou úroveň" postavy hrané Walterem Matthauem, z původního filmu. Kratší film, méně času na detaily). Díky oběma argumentům je novější verze jednoznačně přístupnější dnešnímu divákovi a nezapomíná žádný důležitý moment příběhu. Vše není vykresleno tak skvěle a atmosféra možná není tak úžasná jako v původním filmu, ale to nevadí. jediný detail, který mě však zamrzil je konec. U obou filmů je stejný, ale rozdílnost provedení je naprosto zásadní a z původního konce mě mrazí dodnes. Frears však viditelně nechtěl kopírovat už tak velmi podobný film a chtěl ho zakončit trochu jinak, komorněji, s větším důrazem na rodinu (což je mimochodem cítit z celého filmu, klasické americké hodnoty místo mrazivého šoku). Remake hodný svého místa ve filmových archívech a současně ukázka, že i v televizi se dá točit kvalitně. ()
Galerie (37)
Photo © Warner Bros. Home Entertainment
Zajímavosti (3)
- Jde o remake snímku Sidneyho Lumeta Selhání vyloučeno z roku 1964. (Djkoma)
- Letouny "Vindicator" jsou stejně jako v původním filmu zastoupeny letouny B-58 Hustler. (Djkoma)
Reklama