Présumé coupable

Mám s týmto filmom problém. Posudzujúc príbeh, dospel by som k tomu, čo slušným slovom môžem označiť za rozhorčenie. Rozhorčenie nad súdnym a väzenským systémom, nad tým, že sa pre procesné pochybenia púšťajú zločinci na slobodu a v tomto prípade sa neuplatnila zásada, že vina musí byť dokázaná "nad všetky pochybnosti", že keď pochybí štát, nesmie sa to vybaviť pokarhaním vinníka, ale plným odškodnením obetí. O tom vo filme a asi ani v skutočnosti nepadlo ani slovo, lebo všetkých zaujíma každý detail o zločincoch a nič o obetiach. Americký porotný systém tiež nie je voči pochybeniam imúnny, ale jeho odolnosť je podľa mňa vyššia, ako inštitút vyšetrovacieho sudcu. Lenže toto je filmová databáza a nie právnická. A film bol podľa mňa pomerne rozháraný až chaotický a bolo v ňom dosť vaty, čo spôsobovalo stratu plynulosti a konzistentnosti deja. (26.12.2021)

Pocitově velice nepříjemná záležitost, divák ví, že Alain Marecaux nic neprovedl a tak trpí spolu s ním.. Soudní tahanice neberou konce a ač se obhájce upřímně snaží, všichni zúčastnění se stávají součástí justičního omylu, neb mladý a hutně arogantní soudce má zřejmě jako jediný zcela jasno, hnedle bych mu tu kravatu s chutí utáhla.. Tragický dojezd na sebe nenechá dlouho čekat a já jsem si v duchu říkala, zaplať Pán Bůh za sestru a otce.. (13.09.2020)

„A děti nelžou.“ Ať žije spravedlnost (ve všech svých podobách). Bez velkých okolků přiznávám, že mě tenhle snímek emocionálně totálně semlel. Tím, co film v divákovi vyvolává, se hodně blíží k o rok mladšímu dánskému Vinterbergovu kousku (ale to i kvalitou). A jestliže u Honu jsem cítil především hněv, zde to bylo hlavně čiré zoufalství. A možná poprvé se mi u filmu stalo, že jsem se díval na hodiny skrz čas zbývající do konce ne proto, že bych se nudil či skřípal zuby nad jeho blbostí, nýbrž kvůli tomu, jak dlouho ještě bude muset hlavní hrdina (a já s ním) trpět tímto terorem a nespravedlností. Výtky? Jen jsem obtížně věřil tomu, co už konstatoval sám hlavní hrdina, tedy převezení za sestřenicí (ale vlastně mě to při vší té absurditě ani nepřekvapuje). Stejně jako jsem šokován, že z Bruselu nepřišel okamžitý zákaz distribuce tohoto filmu kvůli „ohyzdnému rasismu“, který snímkem prostupuje, že…no nic, 5* a budu si raději nalhávat, že některé skutečnosti si tvůrci jen vycucali z prstů. „Ležím na lůžku a čekám....čekám na to, až to skončí.“ (13.07.2016)

Mazec příběh, no..Je to film o (ne)spravedlnosti a jeho následcích...Taková situace by zlomila každého...Dokumentárně ztvárněné echtovní drama...Až zpětně si všímám, že jsem ve filmu nezaslechl snad ani jediný tón hudby...Prostě syrové drama, kde prožíváte bezmoc spolu s hrdinou (nebo spíše obětí)... (08.02.2016)

To si takhle cigánská smažka a její vymaštěný spratek pustí hubu na špacír, aniž byste věděl jak, stanete se přes noc slavným hercem v dětském pornu, a než se nadějete, cpe vám nějaký arabáš z horní pryčny ztvrdlou polentu do ranního kakaa v útulném Holiday Inn. Děsivé. Je sice známo, že ta bába s váhama v pracce hovno vidí, ale pořád za ní stojí nějaký kariéristický slizák se zrakem jako ostříž, co si zamanul, že chce být ministr spravedlnosti, a tak jde přes mrtvoly, padni komu padni. Musím uznat, že ty poroty za oceánem u mají něco do sebe, protože váš osud nevisí jen na tom, jak se nějaký čurák v taláru ten den zrovna vyspí. A pak se jenom řekne "Uppps, justiční omyl, tak sorry, vole.", a že má chlápek život v prdeli a prdel na hadry, to už nikoho dál nezajímá. Každopádně se žabožrouti zase vycajchnovali! Je to jeden z těch filmů, po kterém máte chuť upilovat hlaveň své brokovnice a skáknout si před nejbližší krajský soud upytlačit pár státních zástupců. (09.01.2014)