Edge of Tomorrow
Edge of Tomorrow
Na hrane zajtrajška
Edge of Tomorrow
Edge of Tomorrow
Edge of Tomorrow
Režie:
Doug LimanKamera:
Dion BeebeHrají:
Tom Cruise, Emily Blunt, Bill Paxton, Brendan Gleeson, Noah Taylor, Kick Gurry, Dragomir Mrsic, Charlotte Riley, Jonas Armstrong, Franz Drameh, Tony Way (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Příběh se odehrává v blízké budoucnosti. Mimikové, mimozemská rasa připomínající včelí kolonii, vytrvale útočí na Zemi, obracejí velká města v hromadu trosek a zanechávají za sebou miliony lidských obětí. Podplukovník Bill Cage (Tom Cruise), který nikdy nebyl v žádné bitvě, je bez cirátů degradován a s nulovým výcvikem a mizernou výzbrojí poslán splnit úkol, který není ničím jiným než sebevražednou misí. Během několika minut je zabit, předtím se mu však podaří zneškodnit Alphu. Ač se to zdá nemožné, procitne opět na začátku toho samého pekelného dne a je nucen znovu bojovat a zemřít... a tak stále dokola. Přímý fyzický kontakt s mimozemšťanem způsobil, že se dostal do časové smyčky a je tak odsouzen prožívat nelítostnou bitvu znovu a znovu. S každým dalším pokusem se však zvyšuje jeho odolnost a pohotovost a své rostoucí schopnosti dokáže v boji s Mimiky lépe využívat. Po jeho boku bojuje členka speciálních jednotek Rita Vrataski (Emily Blunt), která zlikvidovala víc Mimiků než kterýkoliv jiný bojovník na Zemi. Každá další bitva je pro Cagea a Ritu příležitostí najít způsob, jak mimozemské vetřelce porazit a Zemi zachránit. (Warner Bros. CZ)
(více)Videa (17)
Recenze (2 340)
Všiml jsem si, že téměř každý komentátor dokázal napsat, který hromnicový snímek tento film připomíná. K tomu výčtu není už co dodávat, ano, skutečně to chvílemi připomínalo jiná díla zabývající se časovými lapsy. Svůj komentář chci proto směrovat jinam. Nebude třeskutě vtipný, protože se obejde bez neologismů, dvojsyslů a zkomolin. Byl jsem totiž na návštěvě u tesilkového dua kamilfilalogů Šáhhněda & Blbmana a na jejich růžovém divanu se přiučil úplně novému a zcela interesantnímu modelu psaní, totiž takovému, by všichni viděli, jak chytrý vlastně jsem. Korelace post hoc ergo propter hoc v idola theatri se snaží, a priory kreatora, o klasickou énonci Cruisově (zde major Cage) ekdemomanii v analepsi či spíše retrospekci časové inverze, doložit o vágní prvek (zde epizitismus, ale pouze par excellance) afiliantního stylu sociálního chování v teritoriálně neomezeném ozbrojeném konfliktu, který disolvuje v astrální traveling na bázi biokomunikace. Cageův amor caucus k Olověné mrše (Emilly Blunt) je pak precipitor tychistického (a kurevsky dramatického) fetakomu právě díky jeho clairvoyanci. Asertivně integruje do apotropaismické tendence extraterestriála alias alien Mimik, jejich inimia, a dokazuje, že scientia non habet hostem nisi ignorante, tedy pro zasvěcené: erudie nemá aluzi obskuranta, než ignorace. Finiš coronat opus a my víme, že kantna, či v rámci persifláže „refuse“, zítřka, je konceptuální audiovizuální engobou, kterou chceme vidět ještě jednou, protože to má Toma a ten Tom má zase koule. ()
Až sa čudujem sám sebe, že ma to nechytilo. Myslel som že reprízami sa to zlepší... ale nezlepšilo. V mnohom je Na hrane zajtrajška skvelý film. Vizuál je super, herci super, vysoký rozpočet je vidieť (to nie je samozrejmosť) a scenár príjemne zamotaný, dokáže prekvapiť. Po istej dobe sa ale dostaví rutina a stereotyp. To je čudné, keďže sa stále niečo deje. V prvom rade ma to celé nijako extra nebavilo. Raz za čas som uznal, že "ten herec dobré hrá" alebo "teda, to bol ale parádny efekt", ale ako celok ma to nechalo chladným a akčné finále ma vyložene nebavilo, hoc sa snažilo hľadať inšpiračný zdroj vo Votrelcoch. Napriek tomu musím skonštatovať, že Tom Cruise si vie vyberať, česť výnimkám, vyložene zaujímavé a dokonca celkom originálne projekty. Akurát niektoré jednoducho idú mimo mňa. Ale áno, bavilo ma to viac, ako manga. ()
Parádní a doslova nabušený akční blockbuster, který vás nenechá ani na vteřinu vydechnout. Děj je poměrně zhuštěný, jedna údálost přebíjí druhou, příběh se nejen rychle valí kupředu, ale souběžně se získáváním zkušeností hlavní postavy také roste do šířky. S každým resetem poznáváte fikční svět o něco lépe, zabydlujete se, orientujete se, přemýšlíte, co byste na místě majora Caga udělali vy... Je to jako počítačová hra. Ačkoli koncept opakování dne je již několikrát probádaný (nejlépe asi klasikou Na Hromnice o den více), tento film ukazuje, že není zdaleka vyčerpaný. Edge of Tomorrow je neskutečná zábava, kromě chytlavé akce má i celkem dost vynikajících vtipů, stejně jako napětí, osudovost a navrch jednu zatraceně sexy ženskou! 9/10 ()
Když se musí hodinu čekat na to, aby se film oprostil od omleté premisy a začal o něčem být, něco je v nepořádku. Tenhle film je zabitý svým sice atraktivním, ale okoukaným námětem, nad jehož rámec už nedokáže nic nabídnout. Je to pěkné naplnění toho, co jsem čekal, ale já nekoukám na filmy proto, aby plnily moje očekávání. To se můžu koukat do zdi, která umí totéž. ()
Galerie (191)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (59)
- Cage (Tom Cruise) má na začátku filmu při rozhovoru s generálem rozepnutý druhý knoflík u uniformy (čas 4:32) a za chvíli je zase zapnutý. (BobbyPeru)
-
Když seržant Farell (Bill Paxton) přivede Williama Cagea (Tom Cruise) poprvé ke vstupu do kasáren, jsou v pozadí vlajky České republiky a Slovenska.
(Jirka_Šč)
- S vývojem exoskeletu, jež na sobě ve filmu nosí vojáci i William Cage (Tom Cruise), vypomáhal samotný herec. Doslova řekl: "Mám spoustu peněz i času, tak myslím, že bych mohl pomoci vyvinout nějaké fiktivní smrtící brnění." (Henk123)
Související novinky
Tom Cruise si zahraje ve filmu Alejandra G. Iñárritu
Tom Cruise (Magnolia, Spalující touha), jehož mnozí nazývají poslední opravdovou velkou hollywoodskou hvězdou, se nedávno v ohromné dohodě upsal spolupráci s Warnery, pro něž by měl produkovat… (více)
Tom Cruise se vrací k Warnerům
Když byl Tom Cruise ještě jednadvacetiletým mladíčkem, jeho průlomem byla role Joela Goodsena, jenž si ve filmu Riskantní podnik chtěl vyhodit z kopejtka. Ten vzešel ze slavného studia Warner… (více)
Star Wars: Rogue Squadron našlo scenáristu
Prvním novým Star Wars filmem po skončení ságy o rodině Skywalkerů by se měl stát Star Wars: Rogue Squadron, který chystá režisérka Patty Jenkins (Wonder Woman). O ději se zatím příliš neví, jen že… (více)
Na hraně zítřka 2 má nového scenáristu
Po nedávném oznámení plánu natočit hned dva nové díly do série Mission: Impossible současně to zdánlivě vypadalo, že veškeré ostatní rozdělané projekty Toma Cruise půjdou k ledu. Server Heat Vision… (více)
Některé informace v komentáři jsou za hranou toho, co byste chtěli vědět před zhlédnutím filmu. Na delší dobu zřejmě nejnákladnější lamerský gameplay a zároveň potenciálně nejoblíbenější film Cruiseových odpůrců, protože v žádném jiném filmu Tom tolikrát nezemře. Na hraně zítřka při svém smělém slučování poetiky filmů a videoher podceňuje odlišnost elementárních principů, na nichž stojí filmový, potažmo herní zážitek. Ke hrám se vracíme kvůli možnosti stát se (skrze své avatary) silnějšími, rychlejšími, obratnějšími a tyto schopnosti opakovaným hraním vylepšovat. Filmy identifikaci s postavou ochuzují o prvek interaktivity a o pocit, že jsme to my, kdo se stává zdatnějším (jakkoli každé sledování filmu v jistém ohledu také představuje interaktivní činnosti, při které zdokonalujeme své kognitivní schopnosti). Tím víc by se měly snažit postavy prokreslit a postupným dávkováním informací podpořit naše emocionální napojení na ně. Promyšlený, postupně vyhodnocovaný příběh a věrohodné postavy by zkrátka měly mít navrch nad bezprostřednějším „motion and emotion“. V tomhle ohledu Na hraně zítřka kriticky selhává. Příběh je stejně jednorozměrný a tupě přímočarý jako v libovolné akční videohře. Postavy se ani příliš nenamáhají s hledáním řešení, které by nezahrnovalo hodně střelby a mrtvol. Přestože protagonistovi několikrát vstoupíme do hlavy a zadíváme se na svět jeho očima (velmi herní skenování prostoru), film nám neposkytuje dost vodítek, proč bychom mu měli fandit. Kromě toho, že je zbabělcem, který nechce bojovat, se o něm téměř nic nedozvíme. Jeho povšechná charakterizace odpovídá požadavku „otevřených“ herních postav, do nichž může hráč snáze promítnout své vlastní já. (Emily „full metal“ Blunt pak ztvárňuje schematickou akční krásku, do které se musí platonicky zamilovat každý druhý nerd – navenek je sice svéhlavá, tvrdá a nezkrotná, ale stále zdatnější hrdina ji nakonec dle očekávání vezme pod svou patronaci a tím promění v další křehký objekt milostného citu.) Jenomže co funguje ve videohře, působí jako scenáristická laxnost ve filmu. Nejvýraznější proměna, kterou prochází, spočívá ve zdokonalování fyzických schopností, nikoli v přehodnocení názoru na válčení, fatalismus a další nabízející se témata. Zejména ale kvůli zvláštní schopnosti, kterou disponuje, nemáme po většinu filmu důvod se o něj obávat (scénář rozhodně dostatečně nevyužívá potenciál situace, kdy by Cage byl pouze vážně zraněn, ale nezemřel). Můžeme se tudíž jen bavit tím, jak lamerskými způsoby umírá a jak ostatní postavy uvádí do rozpaků rozsahem svých znalostí. Ani narativně nosná skutečnost, že v některých scénách vidí dál do budoucnosti než divák (a je tudíž explicitně využíván jako vypravěč příběhu, resp. jako hráč, který se probojoval dál), nebyla rozpracována nad rámec jednoduchých gagů nebo patetických gest. Nejméně se Liman videohrami ironicky nechal ovlivnit při režii akčních scén, v nichž je asi třikrát více střihů, než by bylo třeba, vinou čeho jsou minimálně třikrát méně přehledné, než by být mohly. Na hraně zítřka je zábavná letní jednohubka, která názorně dokládá, jak kontraproduktivní může být přílišná, ale přitom nepříliš promyšlená snaha sblížit filmové a herní prvky. Prosté napodobování nestačí a alespoň v mém případě vedlo zejména k přemítání nad tím, o kolik zábavnější by bylo to stejné hrát. 70% () (méně) (více)