Režie:
Michel GondryScénář:
Luc BossiKamera:
Christophe BeaucarneHudba:
Étienne CharryHrají:
Audrey Tautou, Romain Duris, Omar Sy, Gad Elmaleh, Alain Chabat, Charlotte Le Bon, Aïssa Maïga, Philippe Torreton, Natacha Régnier, Sacha Bourdo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Ve městě, kde auta mají volant v kufru, lidé bruslí pozpátku a klavír míchá koktejly, žije idealistický a vynalézavý Colin (Romain Duris) pouze v kruhu svých přátel Nicolase (Omar Sy) a Chicka (Gad Elmaleh). Jednoho dne Colin potká svou osudovou lásku Chloé (Audrey Tautou). Křehká Chloé, která Colinovi připomíná jeho milované blues od Dukea Ellingtona, však onemocní záhadnou nemocí: v plicích jí vykvete leknín. Bezstarostný svět milenců je nemocí fatálně zasažen. Francouzský spisovatel a bohém Boris Vian vytvořil v románu "Pěna dní" obraz čisté lásky, který učaroval několika generacím čtenářů. Filmová adaptace Michela Gondryho (Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech) staví na režisérově typicky hravém vizuálním stylu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (10)
Recenze (324)
Tento zvláštní, žánrově těžko zařaditelný snímek točil Gondry očividně spíše pro sebe než pro diváky. Cílí na ryze osobnostně kompatibilní spektrum diváků, které může velmi oslovit, potěšit jejich smysly a především duši. Ty ostatní však nemilosrdně hází přes palubu a nabídne jim tak zážitek, které dnešní mladá generace označuje jako "wtf" (jak je vidět i z mnohých zdejších komentářů). K mému vlastnímu překvapení a navzdory mé velké snaze najít pozitivní vztah k tomuto filmu - k jeho obsahu, jeho pojetí, jeho charakteristice, jeho postavám či jeho poselství - jsem se ocitl v té druhé divácké kategorii. I když mám určité fantazie o tom, proč tento film vznikl a o co mu jde, míjí mne asi tak daleko jako kultura řetězců rychlého občerstvení. ()
Troufám si tvrdit, že Pěna dní je snímek, v němž se až neuvěřitelným způsobem podařilo skloubit vytříbenou formu s působivým obsahem. Nedovedu si představit, že by někdo kultovní román Borise Viana převedl na filmové plátno lépe než právě Michel Gondry. Rozjel sice svou fantazii doslova na plné obrátky, ale zároveň se až překvapivě věrně držel knižní předlohy a podařilo se mu zachovat i její osobitou poetiku, která je ve filmu výrazně umocněna překrásnou hudbou. Herecké obsazení nemusí sednout každému, ovšem já osobně jsem nadmíru spokojená. Navíc jsem si naprosto jistá, že opakovaný výlet do surrealistického světa Colina a Chloé mi umožní ještě větší vcítění se do zákoutí jejich romantických duší. ()
Od "shiny happy people" estetiky úvodu, pestrofarebnej, akcelerujúcej a uvrešťanej, až k stíchnutému č-b koncu plnému hlbokých tieňov, znepokojujúcemu takmer ako "Begotten". Je v tom samozrejme zámer a ja ho oceňujem, ale charakter použitej imaginácie mi vyhovuje len sčasti i napriek hlbokým sympatiám k predstaviteľom hlavných úloh, takže kompromis je plne namieste. ()
Kniha Pěna dní pro mě představuje jeden z nejkrásnějších a nejoriginálnějších příběhů o lásce. V dospívání jsem hltal všechny Vianovy knihy, ať už ty vydané pod jeho pravým jménem či silné kvarteto pod pseudonymem Vernon Sullivan. Domníval jsem se, že Pěna dní je nezfilmovatelná. Mýlil jsem se, oceňuji snahu Gondryho, nicméně mi to zkrátka nesedlo. Podle mě by filmové zpracování mělo trvat nanejvýš osmdesát minut, dvouhodinové vizuální orgie hodně unavují, děj zbytečně natahují a kazí celkový dojem. Romain Duris je jako Colin par excellence, Audrey Tatou je v roli Chloé rovněž uvěřitelná, ale je to bohužel natolik kultovní román, že to je i pro věhlasného režiséra příliš velké sousto. Co takhle zfilmovat Zabte ošklivé? To by bylo mnohem jednodušší. ()
Těžké hodnocení. Trailer jsem rozeslal všude po světě a pouštěl si jej denně. Z filmu jsem rozpačitý. Jednak nesouhlasím s tím, že Vianova Pěna je nezfilmovatelná, šikovný rejža by se na ní naopak mohl vyřádit jako nikdy. A já asi nemohl doufat v nikoho lepšího než v Gondryho. Přál jsem si, aby se vrátila Nauka o snech a Věčný svit, aby Gondry po dlouhé době všem vytřel zrak. Nicméně výsledek je takový, že se režisér obstojně vyblbnul, ale já po tom našlehaném traileru odcházel s pocitem, že velmi často neudrží tempo a že sem tam jde v nápadech až do trapností. Jenže zároveň bych měl ocenit jednak to, že do takového tématu šel a jednak fakt, že film s tolika nápady jsem neviděl možná od Andersonova Moonrise Kingdom. Zůstávám na půl cesty s hodnocením 7/10ti s tím, že jde o film, kde by druhý pokus neměl uškodit. Navíc scéna svatby fungovala tak perfektně jako v traileru a vymačkala mě možná ještě víc. ()
Reklama