Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)

(více)

Recenze (480)

honajz 

všechny recenze uživatele

Nemůžu si pomoct, tuhle pohádku moc rád nemám, nějak mi tohle pojetí nesedlo. Přišlo mi takové ... nevím, jak to popsat, spíše jako budovatelský film z venkova? Jistě, příběh je fajn, Smrťák super, i Hrušínský hraje skvěle, ale Sovák nikdy neuměl moc hrát, a jinak celá ta dědina mi přijde taková kašírovaná, prostě mi pohádka nesedla. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

nostalgické 4* klasika z doby, když ještě byly barevné filmy u nás výjimkou. Sice je pohádka poplatná době a ukazuje jak chudého vykořisťovaného havíře, tak zlého bohatého sládka, ale mě to nikdy nevadilo a neovlivnilo to mé vnímání světa. Je to milá pohádka s velmi dobrým hereckým obsazením i výpravou. A navíc si myslím, že spravedlivou smrtku by děti poznat měli. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()

Reklama

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Pohádka je to hezká, o to nic. Má to klasickou stavbu, jasně vyhraněné postavy (dobro je dobro a zlo je zlo. smrťák je neutrál, který lehce přihrává hodným) a výborné herce. Rok 59 je na filmu bohužel v mnoha ohledech hodně cítit - podobný, ne-li horší, případ je Pekařův císař (a vice versa). Kdybych neměl se socialismem přímou zkušenost, byl bych snad schopen tam tu propagandu nevidět, takhle to dost dobře neumím odfiltrovat. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Klasická česká pohádka v tom smyslu, že se hraje na každé Vánoce, ale přitom se o klasickou pohádku vůbec nejedná. Spíš je to taková vesnická veselohra se silným morálním ponaučením a příběhem o tom, jak se někdo snaží překonat smrt. Ale ten film je natočen tak, že v tom není ani trochu patosu a ta moralita mi vůbec nevadí. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Vždycky mě překvapí, jak je tahle pohádka výborná! Drdův scénář nemá chybu. Brilantní režie Martina Friče,  obsazení, kulisy, humor, nezřízené chlastání, myšlenka a svatá pravda, že smrt je tady pro každého. "Neřekneš to bábě, neřekneš?" "Tak Zdař Bůh!" Kýbl vody na ženské, rozštípaná postel, jitrnice na stromech, pivo v potoce, muškáty v květináčích na oknech, kovaní koně v kovárně, vykrmená prasátka, těsta na lívance, kroje, groš muzice do trumpety, facka v hospodě a Smrťák zavřený v sudu. Absolutní pohádka. Zvláštní, že si z klasických, pohádkových prvků dnešní scénaristé nechtějí nebo nedovedou vzít příklad. Drda měl svoje komunistické mouchy, ale pohádky psal peckovní. Tahle je až taková ladovsky-haškovská. A jasně, agitka tam citelná je, ale zároveň je tam taky pán Bůh, přičemž ten už byl v letech natáčení komunisty "na věky věků" zakázán. "Pole- louky- dům". ()

Galerie (12)

Zajímavosti (23)

  • Rozprávka mala predpremieru 3.6.1960 v pražskom kine Sevastopol. Premiéru mala až 10.6.1960 v deviatich pražských kinách Lucerna, Arbes, Dukla, Flora, Jiskra, Oko, Svornost, Vzlet, Práce. (Raccoon.city)
  • Obě jména Dařbuján (Jiří Sovák) a Pandrhola (Rudolf Hrušínský), ač znějí vymyšleně, jsou skutečná česká příjmení. Nositelů těchto přímení je však už jenom hrstka. Přímení Pandrhola se stalo po publikování Drdovy pohádky synonymem nectností. (sator)
  • Vesnička Kocanda byla postavena ze dřeva. Scény ve staveních byly točeny ve studiu Barrandov. (M.B)

Související novinky

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno