Kristian

"Zavřete oči odcházím", to je tón hlasu, který mi zní v uších i s odstupeme času. Jeví se to pateticky, ale Kristián a jeho způsoby chování, noblesa, úroveň, gentlemanství a nezaměnitelný hlas, to vše na mě působí jak magnet, i když s nostalgií, která patří ke vzpomínkám. Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít.... (17.09.2010)

Letos bude mít tento film neuvěřitelných 85 let. V mé generaci si nejspíš najde jen málo lidí, kteří by Kristiána neviděli. I ti, kteří romanticky ladění nejsou jistě ocení nejen výkony ústřední trojice, ale i vtip a samozřejmě ten krásný závan dob minulých. Přitom jde o film, který se promítal v době, kdy .... . Těžko říct, jak dnes působí na mladé lidi....vždyť i já nad ním ve svých osmnácti ofrňoval a dokonce byl i trochu nazlobený, že ženy díky němu očekávají něco, čeho nejsem schopen...co mi není vlastní. Dnes už vím, že jsem k tomu jen potřeboval odžít mnoho let navíc, získat zkušenosti, sebevědomí a objevit kouzlo hravosti při konverzaci se ženou. Potom vám Kristián poslouží jako inspirace a zdroj inteligentní zábavy. Čím jsem starší, tím víc mě baví. Ten příběh je univerzální. I dnes se v něm mnozí najdou. (25.02.2024)

Nechápu, čím to je, ale v záplavě všech těch prvorepublikových společenských komedií, na většinu z nichž se dnes mohu dívat jen s útrpným úsměvem, v lepším případě se shovívavým pochopením, Kristián skutečně nestárne. Když jsem ho na posled (po letech) viděl, čekal jsem předem, že to bude vyčpělé, ale řezal jsem se od začátku do konce, je to síla. Je-li tento film vnímán jako živý pomník Oldřicha Nového, pak plným právem. (19.02.2011)

Kristián je jedna z mála českých komedií třicátých let, kterou jsem viděl, nicméně jde o velice vydařený a poutavý snímek, který dokáže oslovit i dnešního diváka - zejména sympatickým hereckým obsazením a inteligentním humorem, který je na vysoké úrovni a nepůsobí trapně či otravně. Rovněž samotný příběh a zápletka nejsou z žádného tuctové soudku a působí solidním dojmem. Zkrátka jeden z mnoha Fričových komediálních kousků, který se na jeho široké paletě různě kvalitních filmů rozhodně neztratí. (05.07.2015)

Nejlepší český film natočený do roku 1945. V mnohém nedotažená a spíše průměrná divadelní hra Yvana Noého byla přepsána Josefem Grussem a Martinem Fričem v kouzelnou brilantně vypilovanou společenskou komedii, která se plně vyrovnává tehdejší hollywoodské produkci. Opravdu nejlepší filmová role Oldřicha Nového (a že je z čeho vybírat). V době, kdy hlavní smysl "dvojrole" spočíval ve výměně masky, popř. mizerné snahy o pitvoření druhé postavy, se objevil herec, který vás hned dvakrát dokáže pozvat do Orientu. Poprvé jako muž velkého světa okouzlující půvabnou Zuzanu (bez jakékoliv naivity a sentimentu, jak bývalo v kraji zvykem), podruhé jako snaživý úředník, který odříkává reklamní prospekt. Zatímco Julinka Svobodová z Přítelkyně pana ministra byla nejsympatičtější rolí Adiny Mandlové, je Zuzana Rendlová jednoznačně nejsmyslnější a nejpůvabnější (zároveň se zde a ještě v Nočním motýlu jasně ukazuje haasovská škola). Nataša Gollová hraje Mařenku se smyslem pro jemnou komickou drobnokresbu, aby se záhy proměnila plně v rámci svého přirozeného půvabu v Mařenku, která může směle konkurovat předchozím objektům Kristiánova zájmu. Vynikající a naprosto civilní(!!!) Jára Kohout, ovšem nejkouzelnější postavou tohoto filmu je elegán s kapesníčkem v podání Čeňka Šlégla. Po všech stránkách skvostný film od dialogů přes hudební doprovod až po takovou maličkost jako je zapálení cigarety. (19.02.2004)