Jako za starejch časů

Vyviagrovaný Al Pacino v bordeli s ruskou štetkou? Prečo nie... Pohodová, jazzom podfarbená a starými kárami vyrekvizitovaná oddychovka, flegmaticky sa motajúca striedavo vtipnými epizódkami. Pacino s Walkenom pobavia aj vo filme, ktorý nikam nesmeruje, a ktorého zaver je vám jasný, nech sa ho scénárista snaží akokoľvek opakovane vyvracať. Najlepšie gagy zrejme nevymyslel on (ešte sa má čo učiť), ale ústredná dvojka. (24.04.2013)

No z filmu jde sice melancholie a velký přátelství, leč to nebylo podpořeno dobrým stylem vyprávění. Docela by mě zajímala ta nejvyživnější událost v mladí Vala a Doca, protože takový přátelství musí přece prověřit nejedna silná událost, ale vše se odehrávalo jen ve dvou slovech typu "jako dřív", ale jak si udělat názor na chlápky jejich hlavní akcí jsou šukačky v bordelu. Konec se naštěstí nes v duchu na kterej mám slabost, tedy v prezentaci velkolepýho frajerství, když si k tomu připočtu Ala a Christophera v hlavních rolí, který svoje postavy zahráli maximálně možně, nakonec ty tři hvězdy tady vyškrábnu, ale myslím si, že scénař mohl navařit daleko lepší výživu. (08.09.2013)

Šnečím tempem vyprávěný, do epizod rozdrobený a žánrově poněkud rozplizlý film, jehož přednosti začínají i končí u jmen tří hereckých veteránů. Jejich postavy jsou bohužel dost ploché a svým jednáním podivně nekonzistentní. Všichni tři oscilují mezi hardcore gaunery ze staré školy a sentimentálními páprdy, kterým ke štěstí stačí pěkná holka a dobře propečený steak. Snaha těchto charismatických vometáků udílet mladší generaci moudra vyznívá nejen velice nepřesvědčivě, ale také amorálně. Největší hrozbou pro ústřední trojku každopádně není hypertenze nebo srdeční arytmie, nýbrž šedošedě všední režie, držící se po většinu filmu v bezpečné „sit and deliver“ zóně. Náhlé vytrhnutí z klábosivého tempa videoklipově sestříhanou automobilovou honičkou je potom více rušivé než vítané. A nejde o jediný projev nejistoty režiséra, jak tenhle revivalový noční dýchánek zorganizovat. Schizofrenní snaha vecpat do jednoho filmu, ba co hůř – do jedné noci maximum gangsterských motivů (sex, drogy, násilí) a zároveň při tom melancholicky rekapitulovat promarněné příležitosti, způsobuje nevěrohodnost a pocit, že se všechno děje jen z potřeby scénáře, nikoli nějakého přirozeného řádu věcí. Tato „přednastavenost“ vede k tomu, že filmu chybí jakékoli pnutí, něco, co by neživému světu, v němž se odehrává, dodalo na závažnosti a poutavosti. „Zestařování“ klišé filmů o opětovném shledání kriminálníků je zábavné (vykrádání lékárny, šňupání prášků na tlak), ale ztrácí na síle s tím, jak film sám postupně do řady klišé zabředává. Pacino už by ty scénáře, které mu nabízejí, pomalu mohl začít číst. Dříve, než bude na důstojné završení úctyhodné herecké kariéry pozdě. 50% (06.04.2013)

V zásadě velmi dobře napsaný scénář (od dramatického základu přes jednotlivé scény až po - logické - vyústění) by dost možná skončil v šuplíku televizních inscenací. Fisher Stevens mu ale dokázal dát velmi důstojnou podobu. Kde má fungovat melancholie, tam se divák dojímá, kde má pracovat smích, tam film baví (především scéna „mrtvola je v autě“ se díky projevu Pacina stává téměř legendární). Není to nic nového, ale všechno dohromady tu vzácně funguje (včetně lacinějších fórků) a hlavně – ti herci! A teď nemyslím jen fenomenálního Pacina, který dává vzpomenout na Carlita Brigante, famózně rozpolceného Walkena a požitkářského Arkina. I ti vedlejší jsou do jednoho výborní. Lucy Punch jako ujetá bordelmamá, vždy usměvavá číšnice Alex v podání Addison Timlin nebo záporák Mark Margolis, každý dokázal svou postavu přivést k životu. Sledování Jako za starejch časů byla radost. I když ve mě musela trochu uzrát. (04.04.2013)

Sotva chodící a věčně rozsypanej Al Pacino se dostane z vězení a před branou na něj číhá šedivej vlk Christopher Walken. Ten ho má zabít, ale Al je jeho odvěkej kamarád a tak mu ještě dopřeje. Děvku, stejček...no a po druhém chodu si uvědomí, že ho má zase docela rád. V tu chvíli se ho zželí a začne to pravé dráma, které se zároveň promítá do fajnové komedie. Sice je nostalgie cejtit každým rohem. Ještě aby ne, když každý herec, co se na plátně objeví, kulhá tak, že si ho všimne i rohatá na dně orlické přehrady. Pořád ale tenhle dokáže příjemně pobavit. A tři hvězdy jsou přesně adekvátní k takovému filmu. (10.06.2014)