Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Detektivní horor (nebo hororová detektivka?) o masovém vrahovi, který rád používá nože. Žádné explicitně zobrazované násilí, tady se sází hlavně na atmosféru a kvalitní, nepřehrávající herce. Nutno vyzdvihnout kameru Vittoria Storara (chlapík, který v Apokalypse dokázal udělat z obtloustlého Branda jednu z nejhrozivějších postav filmové historie), která ráda požívá zoomy a hraje si s nasvícením. Dalším plusem je pak hudba Ennia Morriconeho, ústřední motiv zní skoro jako z nějaké pohádky a s dějem filmu skvěle kontrastuje. Nejlepší scénou samozřejmě zůstává návštěva malíře milujícího kočky. Mňau! (05.02.2010)

Samotné rozuzlezní detektivní zápletky působí ex post maličko naivně, i když využití mysteriózních prvků, jako je naivní obraz pošahaného malíře, ano, je to ten, který má rád kočky, je velmi pěkné. Celkově je psychologická atmosféra filmu výborně vypjatá. Osobně se mi na starších filmech velmi líbí specifický obraz a v tomto případě taky exteriéry, které výborně ladí s vyzněním celého filmu. (24.01.2010)

v Dariove tvorbe jsem si jiz davno nasel to své a k prizraku teroru - jak zni dalsi z filmdegradujicich distribucnich titlů - jsem prisel jak slepy k houslim diky vsemocne reklame Ritkavideo :) Co se ale nestalo, premierovy argentuv zarez na pazbu gialla byl jiny, nez bylo me ocekavani; vubec by mne nenapadlo, ze se bude jednat o tak intenzivni zewl. Nulove napeti, šnečí, jak sopl natahovany dej s krkolomnym finale a film zcela udušený v topornosti herců. To vše jsem videl. Avsak ta lahodna hudba.. ,,ta hudba byla uzasna... unavena kriminalka, když už, tak Fulci rubal lepší kusy. (05.03.2013)

Začínající Argento, klasické giallo. Film je perfektně technicky proveden, zejména kamera a některé záběry jsou pro Argenta typické - a úžasné. Celkový scénář, děj filmu, herecké výkony, zápletka jsou však na nevýrazné úrovni. Gore se nekonají, což by ani nevadilo. Ale ty ploché herecké výkony jaksi způsobují, že se divák nemá ani o koho bát nebo něčeho obávat. Napětí nula. Spíš taková nevýrazná kriminálka, ale technicky perfektně provedená. (12.07.2008)

Velmi povedeny Argentuv vstup na filmovou scenu. Uz od sameho zacatku mel jasno v tom, co ho fascinuje a ceho se bude drzet celou karieru - brutalni vrazdeni peknych zen. Jeste zde v podstate vubec nebrousi do sve osudove sfery hororu, brutalita jeste neni buhvijak vyhrocena i vizualni briliance jeho pozdejsich del jeste neprosvita tolik na povrch. O to vic se ale mohl soustredit na pribeh a rozvijeni chytlave zapletky, italske interiery i exteriery opet nezklamaly a v podstate uz zde zacal pokladat zakladni stavebni kameny zanru Giallo. Nemluve o tom, ze nez si nechal Argento dopovat sve filmy nekompromisni hudbou Goblins, neskladal pro nej nikdo mensi, nez Ennio Morricone a vysledek neni vubec spatny. 7/10 (28.10.2010)