Dvanáct měsíčků

"Hlavního hrdinu si tentokrát vyrobíme z dřeva smrkového. Zabrousíme hoblíkem, na tušenou hlavu přiklížíme paruku a pro pocit autentičnosti opatříme čepicí." ... Z vánočních pohádek druhého desetiletí ještě jedna z těch koukatelnějších. Má to celkem spád, sem tam jiskru a lobotomizačních momentů je tam pomálu. Bavily mě obě holky na vdávání, trochu i karikaturní macecha a svým způsobem i ten tradičně prkennej Vojtek. Zajímavý bylo sledovat zápletku zamilovaného bratra Noska, kterou páni velkofilmaři sice vymysleli hezky, ale pak nenašli způsob, jak ji dramaturgicky využít nebo alespoň uspokojivě ukončit. (24.12.2021)

Pohádka o Dvanácti měsíčcích v psané podobě nepatří k mým oblíbeným. Svého času mě příjemně překvapila ruská hraná verze, modernizovaná česká příjemně překvapila též. Maruška je sympatická, lokace natáčení krásné, dvanáct měsíčků je skvělá banda, miluju leden, pro jeho upřímnou lásku k bílému králíkovi (ano, byl kouzelný, když takhle zaboříte nos do jeho srsti...), miluju prosinec, který by ve mně s nevrlostí našel svého mistra a miluju apríl pro jeho vlídně škodolibé vtipy. Vykrádačka zejména Tří oříšků, jistě. Nelogičnosti? Brutální! Proč se z hloupé, sobecké a poťouchle skrytě agresivní Květy stala hysterická psychopatka, když ani před tím se nekrotila v projevech? Proč byli v té vsi vyšinutí všichni? Proč ty paruky a zmalování holek jak v Mrazíkovi? Na druhou stranu, dobrá hudba, výborné scény u měsíčků a pak taky kouzelný králík. V porovnání s mnohou z nových pohádek jen lituju, že těch měsíců není mnohem víc. (22.12.2013)

Než cokoliv napíšu, tak se musím přiznat, že většinu této pohádky jsem vnímal jen okrajově takříkajíc jedním okem, protože druhé oko a vlastně většina mého zájmu směřovalo směrem k vánočním dárkům, které jsem objevil pod stromečkem těsně před začátkem této pohádky. Nicméně z toho, co jsem dokázal z této pohádky pochytit, jsem získal dojem, že se jedná o milou a příjemnou pohádku, která nepostrádá vtip a určitou dávku originality. Velmi mě zaujalo především všech 12 měsíčků, kteří byli pojati vtipně a bylo evidentní, že herci v rolích měsíčků si to maximálně užívají. Obzvláště Ota Jirák jako trochu dětinský měsíček byl okouzlující, ale totéž se dá říci i o Miroslavu Táborském, Pavlovi Křížovi nebo Radoslavu Brzobohatém, který hrál solidního bručouna, ale i přesto byl svým zvláštním způsobem roztomilý. Má pochvala směřuje i k představitelkám záporných rolí, Veronika Žilková s Ivanou Korolovou byly bezchybné a své role zvládly naprosto s přehledem. Celkově tedy tuto pohádku vnímám jako nadprůměrnou a ihned, jak bude příležitost, se na ní rád znovu podívám v klidu a s plnou pozorností. Nyní hodnotím čtyřmi hvězdičkami. (26.12.2012)

Příšerné paruky, příšerné dialogy, nechutné přehrávání. Navíc vykrádačka Mrazíka a Popelky bez kapky studu. Maruščina debilita by si zasloužila léčení a paní Veronika měla zůstat jen v Tele tele, kam její herectví perfektně zapadlo. Potenciál skrytý v postavách jednotlivých měsíčků zůstal nevytěžen a celá ta parodie zahraná paní Žilkovou mi přišla nechutná. Naopak mě zaujala Ivana Korolová a její Květulilinka. Vtipný byl snad jen rychtář a jeho "Tak už jí ho navleč, Karle". Jenže to na průměrnou pohádku opravdu nestačí. (25.12.2012)

Směs Popelky i Mrazíka se nepovedl. Na druhou stranu to zase není až tak špatné, jak asi napovídá mé hodnocení. Vyzdvihuji výkon paní Žilkové, která nezklamala. Pan Vojtek na jeho věk rozhodně nevypadá. Chválím hudbu, která přesně zapadá do snímku. Příběh trochu pokulhává a celá tato pohádka jen potvrzuje, že v dnešní době se kvalitní film natočí bohužel málokdy. (25.12.2012)