Princezna se zlatou hvězdou

nostalgické +3* tak jsem si všimnul, že nemám ohodnocenou jednu z nejznámějších českých pohádek. Je to klasika, kterou snad musel každý aspoň jednou vidět a nevím, jestli počet repríz jí pomáhá k lepší známce ... spíš naopak. Pro mě je to milá naivní pohádka s nezapomenutelnou rolí Stanislava Neumanna a hezkým veršováním. Naštěstí si ji připomenu tak jednou za pět, či deset let, tak si ze sentimentality ještě lepší tři hvězdičky udržela. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (28.01.2021)

Klasická naivná česká rozprávka, t.j. ideálna pre deti. Veľkú úlohu (prípadnej) nostalgie, životnosti a čara zohráva výborná výprava, kostyméri, maskéri, využitie veselých a živých farieb a samozrejme námet. Pri scenári by som ale zaspal, keby nebol zostavený v rýmových prehovoroch. A taktiež herectvo princa bolo miestami až desivé. (27.12.2013)

Ďalšia z vianočných televíznych klasík, ktorú staviam na úroveň napríklad Pyšnej princeznej, čiže o jeden stupienok nižšie, ako Tri oriešky, Bol raz jeden kráľ, alebo Pekárov cisár. Rozprávka, ktorú sme všetci videli počas detstva niekoľkokrát a ktorú si už ja osobne nepotrebujem pripomínať, budem mať na to priestor, keď a ak budem mať niekedy manželku a deti. Takže: kúzelná atmosféra, ponaučenie, chrabrý princ a krásna princezná. VIDENÉ ZNOVA: Tak musím priznať, že kúzlo tejto rozprávky v mojich očiach akosi vychladlo. Najjednoduchší scenár zo všetkých klasických rozprávok 50tych rokov, neuveriteľne otravný kuchár a celková bezbranná naivita. V konkurenčných rozprávkach tej doby mi to tak nevadí. Ale hlavne, že sa rýmy rýmujú a stierače stierajú. (24.12.2012)

Táto Fričova rozprávka sa mi dlho splývala s rozprávkou ďalšími princezničkovskými filmami, je to pre mňa sviatočná rozprávka, ktorá sa mi spája s víkendovým popoludním, kávičkou, ktorú si pri nej vychutnáva moja mama a teta, zákuskami a na mňa ide oddychová ukľudňujúca atmosféra. Premena zo zlej na dobrú sa mi páči, páči sa mi aj ten príbeh, ale je to predsa také jednoduché, síce milé, občas prázdne, ale fajn, u mňa to nemá ďaleko k štyrom hviezdičkám. (15.06.2012)

Co to tam ta holka na čele má? Nebožtík Petr Muk kdysi v jednom ze svých dávných hitů zpíval, že hvězdu, to by souhlasilo, ale ta dotyčná byla Rachel a tohle je spanilá princezna Lada. Nesympatická, sobecká a do sebe zahleděná nána, která odmítla takového krasavce, jakým byl fašizoidní vladař Kazisvět. I odešla z království otravovat do jiného království v modelu myšího kožíšku od nejmenované světové modní značky (product placement byl nepovolený), kde jí všichni, včetně kuchtíka, lezli do prdele a to takovým způsobem, až z toho začali veršovat. Nevím, co ta namyšlená Lada vlastně očekávala. Na svého nápadníka si vymyslela úkoly, za které byla na pěst, a když jí je v podstatě splnil, tak jí to ještě bylo málo. Tak s takovou náročnou princeznou sympatizovat nehodlám. Z hlediska příběhu to nebyl žádný zázrak. Pouze scény s Kazisvětem a hudební podkres, který připomínal nástup fašistické okupace, byly stylové a současně i mrazivě hrozivé, ale zbytek nuda na které byl znát divadelní původ. Herecké obsazení vesměs u mě kladně přijato, až na Marii Kyselkovou, kterou bych ve filmu už po její nesympatické kreaci rozhodně nevyhledával. A pan Pepíček Zíma proslul přece jen více jako bard dechovkové generace než poněkud slizký milovník, potažmo zamilovaný princ, který na mě tím svým ultra hodným a nekonfliktním přístupem tak působil. Ještě dvojice kuchtíků v podání pánů Neumanna a nastupující herecké generace Vinkláře byla tím správným "hláškujícím" kořením. Filmový přístup pana režiséra Friče mě ničím neoslnil, ani neuchvátil a spíše zklamal, jak nedokázal vtáhnout do děje. A z té otřesně nevkusné barvotiskovosti záběrů šla hlava kolem. Pohádka, kterou když zase budou po x-té reprízovat v televizi, si nechám ujít. A vůbec o nic nepřijdu. 20% (29.07.2014)