Revizor

Propletená rusko-česká satira (Gogol a Burian, každý přispěl tím, co umí nejlépe). Po více než 80 letech se můžeme jen domnívat, že korupce, podlézání, podplácení a uplácení, podvádění a vydírání, bylo tehdy veselé, zábavné, dělo se se šarmem a vtipem - a taky se vědělo, kdy s tím skončit a vyskočit oknem. A v podstatě také o nic nešlo, než že pár blbů přišlo o své snadno a nezaslouženě vydělané peníze. Jak je to v této oblasti dnes, může doplnit každý z nás - a navíc si v mysli promítnout film o dnešním babišovizorovi. (02.12.2017)

,,Revizor z Petrohradu a ještě k tomu s tajným posláním!" Gogolův Revizor patří k mým nejoblíbenějším dramatům vůbec, několikrát jsem jej četl i viděl v divadle. Po zhlédnutí Fričovy verze musím říct, že mi toto dílo připadá daleko vhodnější pro divadelní prkna než pro filmová plátna. Neříkám, že je film špatný to vůbec ne - předlohy se drží poměrně věrohodně a Burian je výborný, jenom mě to tolik nebavilo a ke konci jsem byl dost rád alespoň za tu krátkou stopáž. (10.04.2012)

Naivní, ale jinak zábavná komedie/veselohra. Knižní verzi Ревизорa jsem nečetl, ale Fričovo filmové zpravování rozhodně stojí za zhlédnutí. Vlasta Burian jako Хлестаков opravdu exceluje a stejně tak ostatní herci v rolích měšťanů (třeba Marvanův hejtman Сквозник-Дмухановский nebo Pištěkův soudce Ляпкин-Тяпкин jsou velice dobře zahrané postavy). Hodnotím 4* a doporučuju všem, kteří se zajímají (nebo v rámci školy musí zajímat ;-) o ruskou klasiku. (16.02.2009)

Televizní divadlo, ve kterém si Burian svého Chlestakova vyloženě užívá. Nikomu netvrdí, že právě on je obávaným revizorem, ale obyvatelé městečka vědí své. Chlestakov po mírném zdráhání přijímá svou mocnářskou identitu a s grácií zkušeného podvodníka dokáže za příslušný bakšiš přimhouřit očičko nad kdejakou levotou. Burianovi parádně sedla role člověka, který zásadně odmítá úplatky, ale kapsu nechává pro jistotu otevřenou. (23.12.2008)

Pravda, Frič dokázal Buriana usměrňovat a zde je to nejvíc patrné ze všech jejich spoluprací. V tomto filmu se zkrátka tvůrci snažili držet předlohy seč mohli a do nějakých veseloher či improvizací se nepouštěli. Na druhé straně je celý děj hodně diskrétní a Chlestakov nepůsobí jako hamižný hajzl*k. Taky netuším, proč se v závěru Burianův dopis objeví nejprve v angličtině. Že by zahraniční ambice? Konec mi navíc přijde moc urychlený a zjednodušený. Komediální prvky zde jsou, ale v porovnání třeba s divadelním, zpracováním s Kodetem, Abrhámem, Hrzánem či Růžičkovou je to sto a jedna. (29.05.2023)