Tajemství krve

Z plejády životopisných filmů, které se staly průvodním jevem socrealistické epizody našeho filmu se jedná rozhodně o nejživotnější snímek. Janský má v sobě jiskru života, zatímco u ostatních filmů se velké postavy podobaly spíše z hrobu vytaženým a nabalzamovaným mrtvolám. Navíc se snímek zdárně vyhýbá ideologickým klišé (lékař není zároven bojovníkem za práva lidu, jeho hlavním nepřítelem není buržoazie, ale lidská závist a zakořeněná nedůvěra) a fakta tak zkresluje o poznání méně. Přesto však je snímek stále akademický, naplnuje jen obvyklé schéma zázračně nadaného člověka, který bojuje s mnoha překážkami a vítězí (i když zde bohužel až po smrti), zatímco jeho rodinný život je jen plochou, někdy až zbytečnou ilustrací. Některé postavy jsou ryze schematické, jediný, kdo může hlouběji zaujmout je přísný a náladový lékař v podání Zdenka Stěpánka, jenž jako první pochopí cenu Janského objevu, najevo to však dává velmi originálním způsobem. Navíc filmu ani nesedlo natočení v barvě, lépe by se k němu hodil obraz ve škálách šedé - Stallich svou věrností agfě dokonale pohřbil svůj talent, který zde jen náznakově probleskuje (atmosfericky výrazná scéna z válečného lazaretu). O čtyřech hvězdičkách se dá v tomto případě uvažovat jen v kontextu doby, kdy šlo o vymykající se dílo (Frič vychází z tohoto období více než se ctí, dokázal v něm překonat schematičnost v okupačním "thrilleru" Past a najít vnitřní patos a podstatu socialistického boje v Zocelení, natočit Císařova pekaře a Pekařova císaře - film jakoby z jiného světa, snad jen ty jeho agitační komedie nemusely spatřit světlo světa), z odstupem času však z filmu sálá chlad a přílišná jednoznačnost. (26.09.2011)

Odivuji práci našeho doktora Janského, proto jsem moc ráda, že na motivy jeho života a vědeckého bádání vznikl film, na kterém se podílelo tolik vynikajícíh tvůrců. Na výsledku je to pochopitelně znát, moc mě potěšil a bylo by určitě velmi dobré, kdyby byl film dostupnější a častěji dáván v české televizi, at nás může být potěšeno více. (03.02.2019)

Vynikající, neprávem opomíjený životopisný film a vlastně jeden z nejlepších, který byl v 50.letech u nás natočen. Skvěle a bez ideologického podtextu zobrazená doba Rakousko-Uherska, kdy nebylo snadné se prosadit bez protekce na prestižní pozice. No a Vladimír Ráž je ve své roli naprosto přesvědčivý, navíc mu zdatně sekunduje pan Brodský. Pět hvězdiček mimojiné i za to, že je film nepoznamenán dobou, ve které vznikl. (21.01.2011)

Spisovatel a scénárista VLADIMÍR NEFF: NĚKOLIK POZNÁMEK NA OKRAJ FILMU „TAJEMSTVÍ KRVE" „Tajemství krve" pojednává o objevitelské práci a tragické smrti českého lékaře dr. Janského. — Kdo to byl dr. Janský? — Podívejme se do Ottova naučného slovníku, možná jediné encyklopedie, jež o dr. Janském pojednává. Dočteme se tam, že Jánský Jan — toť ovšem chyba tisku, neboť muž, o něhož tu jde, se jmenoval Janský s krátkým a — zemřel 8. záři 1921 v Horních Černošicích (kdy se narodil není uvedeno), byl profesorem psychiatrie, členem kterési státní lékařské komise a soudním znalcem, a napsal odborné články o progresivní paralyse, o léčbě paralysy a několik jiných. Toť vše, co se o doktoru Janském dočtete ve slovníku, a tu se asi zeptáte, co je probůh na tomto neznámém českém lékaři tak zajímavého, aby stálo za to o něm natočit celovečerní hraný barevný film. — Odpovídám, že doktor Janský — o tom uvedený článek mlčí a naše veřejnost o tom neví — byl jeden z prvních lidí na světě, kteří si povšimli matematicky zákonité pravidelnosti ve srážlivosti lidské krve, a byl vůbec první, kdo této srážlivosti věnoval tolik práce, tolik pokusů, tolik námahy a zvídavé píle, že byl s to dojit k jasnému, jednoduchému zjištění, že veškerá krev, která kdy obíhala, obíhá a bude obíhat v lidských žilách, se s hlediska srážlivosti dělí na čtyři typy — na čtyři, jak Janský říkal a jak se dosud říká, skupiny. A netřeba podotýkat, že tento objev čtyř krevních skupin má základní význam při prováděni krevních transfusi. — Myšlenka, převádět lidskou krev z těla do těla, zachraňovat lidi, vyčerpané vykrvácením po úrazu nebo po operaci, transfusí čerstvé krve cizí, není nová. Lékaři se o to pokoušeli bezmála už od dob třicetileté války. Pokusy tyto však byly velmi nebezpečné. Transfuse se někdy skvěle dařily, ale jindy zase vedly k náhlé a hrozné katastrofě: cizí krev se v pacientově těle srážela, což mělo za následek okamžitou smrt. — Této trapné a nesmírně nebezpečné nejistotě byl učiněn konec objevem krevních skupin, objevem doktora Janského. Na podkladě těchto jasných faktů se dnes na celém světě provádějí krevní transfuse bez jakéhokoliv risika. Miliony lidí už tak byly přivedeny z předpolí smrti zpět do života. — A to je zásluha doktora Janského. — Navzdory těmto faktům Janský zůstal tak dokonale neznámý, že když náš film byl letos promítán v Benátkách, mezinárodní obecenstvo se domnívalo, že hrdina filmu je osoba fiktivní, jeho životní příběh vymyšlený a že účelem filmu bylo pouze zpopularisovat princip krevních skupin a dramaticky ozřejmit význam krevních transfusí. — Příčina toho, že svět o Janském neví, je možná v tom, že Jans (14.12.2008)

Takřka bezchybný, dobou vzniku naštěstí nïjak netknutý životopisný snímek se skvělými herci (společné scény Vladimíra Ráže a Zdeňka Štěpánka jsou fantastické), scénářem, který laiky do problematiky zasvětí a znalce nepobouří žádným přílišným zjednodušováním, a Fričovou spolehlivou režií, která zejména z části odehrávající se během války vytvořila opravdu hutný zážitek. A ten strhující konec! (03.01.2012)