Obsahy(1)
Film Já, Olga Hepnarová je příběhem mladé ženy, která v roce 1973 nasedla do nákladního auta a v centru Prahy zabila 8 lidí. Svůj čin považovala za akt pomsty společnosti, která jí podle ní celý život ubližovala, a v roce 1975 byla jako poslední žena na území Československa popravena. Snímek je existenciálním dramatem Olgy Hepnarové, je příběhem osamělého člověka vymezujícího se proti většinové společnosti, příběhem, který vyústí v tragédii a nemá vítěze ani poraženého. Film nabízí pohled na traumatický život i čin hlavní hrdinky z určitého odstupu tak, aby se emotivně na stranu Olgy Hepnarové neklonil. Film je současně i dramatem lidí z okolí Olgy Hepnarové a snaží se najít příčiny jejího strašného agresivního aktu. (Bontonfilm)
(více)Recenze (660)
Určitě to někdo v nějakém komentáři zmínil, ale mě očarovalo především retro počátku 70. let.V době děje filmu mi bylo kolem 11 - 14 let. To , co se stalo v Praze letmo proběhlo tiskem, spíš si o tom lidi povídali na pavlači. Atmosféra filmu je přesná a vyvolalo to ve mě spoustu vzpomínek na léta dospívání.Je celkem jedno, jestli byl ten Trabant přesně z roku 1973, nebo jaká mohla být tehdy SPZ. Jinak ovšem super výkon polské herečky Michalina Olszańska. ()
Smutne ze vsech stran. Dobra filmarina. 19/7/2023 65% ()
kvalitne zpracovanej film ale po zhlednuti traileru (kterej je sice pecka) neni nutny koukat na film ()
"Film se snaží najít příčiny jejího strašného agresivního aktu." dva chlapi, kteří napsali scénář, mají jasno: Hepnarová byla sexy lesba a měla sexy lesbický sex. *** Na psychologické drama, kterým se film snaží být, jde JOH moc po povrchu, zajímavé skutečnosti z Olžina života opomíjí a místo toho servíruje jen nedůležitý balast. Jaký byl její vztah s Miroslavem Davidem? Proč ji vyhodili z práce? Kdo postavil chatu v Olešku? Kde se vzala všechna ta nenávist? Tyhle a jiné otázky mají zajímavé odpovědi, které se ale ve filmu nedozvíme. Texty napsané skutečnou Hepnarovou (ve filmu citované) pak divně kontrastují s plochou postavou ve scénáři. Olga Hepnarová byla zvláštní člověk! Z filmu to není poznat. *** Komunismus jsem nezažil, ale nechce se mi věřit, že by v šedesátých letech lesby tančily polonahé po hospodách (viz vyprávění Jany Kocianové v knize Kmeny 0 i jinde) nebo že by tehdy padesátiletý dělník připíjel výrazem "cheers!" *** Kamera je ale moc hezká, herecké výkony dobré, celkově je JOH dost poctivě natočená, aby alespoň na ty tři hvězdy vyšplhala. *** Mejlgejz. ()