Režie:
Daniel CohenKamera:
Robert FraisseHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Jean Reno, Michaël Youn, Raphaëlle Agogué, Julien Boisselier, Salomé Stévenin, Pierre Vernier, Geneviève Casile, Serge Larivière, Issa Doumbia, Bun-hay Mean (více)Obsahy(2)
Třicátník Jacky Bonnot je talentovaný kuchař a ctitel velkého kuchařského umění. Sní o úspěchu a o tom, že si jednoho dne otevře vlastní restauraci. Finanční situace jej nutí přijímat podřadné práce, které si však není schopen udržet. Život se mu změní ve chvíli, kdy mu cestu zkříží slavný šéfkuchař Alexandre Lagarde. Zavedenou pozici Alexandra Lagarde totiž ohrožuje finanční skupina vlastnící síť jeho restaurací… (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (202)
Vaření a filmy, to je pro mě úžasná kombinace, která mě vždy potěší. Filmy s tematikou vaření a honění hvězdiček mají sice všechny stejnou šablonu, velmi podobný scénář a řadu klišé, ale mě přese vše baví. A v tomto případě jsem se bavil srdečně, smál jsem se i plakal a jsem tak nějak naměkko. Výborná zábava, ústřední dvojici to klape, Julien Boisselier je dokonale slizký a krásné Francouzky ve vedlejších rolí tomu dodávají ten správný francouzský esprit. Kde jinde by měly vznikat filmy o vaření než ve Francii nebo Španělsku. Příště San Sebastian prosím! ()
Přiznávám, že komedie s Jean Reno mám ráda, o to víc mně mrzí, že tato má, na rozdíl od Jackových a Alexandrových kulinářských lahůdek, příchuť veskrze mdlou. Bohužel příliš nefunguje romantická zápletka ani Jeanovo obvyklé charisma, přitom to nemá i přes nevelkou originalitu vůbec špatný námět, jen to zpracování zkrátka pokulhává a navíc jsem se ani moc nezasmála, jediná skutečně vtipná scéna nastala, když přijel odborník na molekulární kuchyni, jenže ta trvala jen pět minut. Suma sumárum je to na slabé tři hvězdy a to snímku trochu nadržuji. ()
Pohodový film, který trvale dokáže udržet úsměv, ale neumí vyloženě rozesmát. Svůj lví podíl na tom má možná i představitel Jackyho, jenž oplývá talentem kabaretního komika, kterému to před filmovou kamerou příliš nejde. Jean Reno se naopak nemusí příliš snažit, aby diváka potěšil a hlavně tu byla hromada jídla, o kterém jsem v životě neslyšel a které hodlám blíže prozkoumat. 60% ()
Tak žádný gurmánský zážitek se dnes nekoná. Film je rutinní záležitostí, snadno předvídatelnou a bez překvapení. Snímek je založen na vztahu dvou kuchařů, kteří mají tvořit výbušný komický tandem. Ale ne vždy se tak děje. Film občas vyvolá menší úsměv na rtech, ale také i pravý opak. Ve střední části tvůrci dávají vzpomenout na komedie ve stylu Lousie de Funese a film se trochu zvrhává do trapných bláznivých komedií (převleky za Japonce, vědecké vaření apod.). Tyto scény působí jako by vypadly z jiného filmu. Snímek nezachrání ani bohužel nevygradovaný závěr, který proběhne celkem hladce, bez větších konfliktů a napětí. Prostě nemastné, neslané. ()
Jednoduchá francouzská komedie postavená na odlišnosti dvou hlavních herců. Není to sice nic světoborného, ale musím se přiznat, že mě to stačilo. Jean Reno ze své komediálnosti z dob Návštěvníků nic neztratil a Michaël Youn, kterého jsem viděla v tomto filmu poprvé, rozhodně obstál vedle takové hvězdy. Já si prostě nemůžu pomoct, ale mě to fakticky bavilo. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (5)
- V Polsku je snímek uváděn pod názvem Faceci od kuchni, což lze přeložit jako „Kluci z kuchyně“. Španělští diváci zase do kin půjdou na El chef, la receta de la felicidad, tedy „Šéfkuchař, recept na štěstí“. (Beer Ceps)
- Premiéra snímku proběhla na festivalu Berlinale 2012. (Krissty)
- Michaël Youn musel kvůli natáčení absolvovat kurzy vaření. Jeanu Renovi naopak stačila jen návštěva kuchařské školy Alaina Ducasseho, aby se naučil, jak se kuchaři pohybují, jaká mají gesta a jak se k vaření staví. [Zdroj: Deník Metro] (hippyman)
Reklama