Blízko od sebe

Divadelní gala představení na filmovém plátně, kde září každý aktér a každý dialog. Přestože Meryl Streep ve své vrcholné formě pouští smrtící hlášky i grimasy jak na běžícím pásu, nejsilnějším magnetem je tady Julia Roberts. "Eat the fish, bitch!" Nepamatuju, že by nějaké drama takhle provětralo mojí bránici. (01.03.2014)

Proč já se pořád týrám. Jak já nenávidím tyhle charakterní herce, jak si hrají svoje charaktery. Jedná se o jeden z těch filmů, kde si stačí přečíst děj na Wikipedii a jinak se vůbec není třeba na samotné dílo dívat, protože z filmařského hlediska nedochází k žádné přidané hodnotě v žádném ohledu. Adaptace divadelní hry do filmového prostředí taky stojí za starou belu. Střídání pomalých, citlivých pasáží s těmi dynamickými a extrémně řvacími selhává v kýženém efektu, protože filmaři to všechno snímají stejným způsobem, nedlí na detailech charakteristických pro které dané postavy, nevyniká výjimečnost žádných situací ani vztahů. Já jsem se na film dívala, protože tajná láska jediných dvou nevinných charakterů na půdorysu rodinné dysfunčknosti zní eňo ňůňo a těšila jsem se na melancholii z toho pramenící, ale ve výsledku se jednalo asi o dvě scény s minimem prostoru oproti nekonečnému řvaní všech ostatních na sebe při každé příležitosti. Jakákoliv potenciální chemie postav tak zanikla v "oscarových výkonech", přesto mám nulový dojem, že by se jednalo o živoucí postavy. A ještě člověk musí celou dobu poslouchat ten příšerný přízvuk. (25.01.2014)

Takové to drama ála komorní scéna, kdy se během jednoho večera dozvíte temná zakoutí členů nefungující rodiny. Kolik takovýchto snímků už zde bylo a kolik lepších (např. Dáni jsou v tom mistry)... Na divadelních prknech to holt nevypadá tak zkoprněle a afektovaně, jako když se kamera snaží zachytit atmosféru detailním záběrem, který v dané scéně prostě nefunguje (i když občas se to podaří). John Wells zvolil velké herecké osobnosti, ale ony nedokážou udělat drama na plátně tak, jak by si August: Osage County zasloužilo. Bohužel i Meryl Streep působí spíš směšně než tragicky, což je u filmu tohoto ražení smutné. // Není to hrozný film, ani nijak výjimečný. Prostě komorní drama jedné rodiny, které se vynoří, zahltí vás svým příběhem, ale tempo se rychle vyčerpá, jako téma samotné. // Mít na scéně takovouto matku, volím jinou formu - takhle je zbytečně upozaděna a přece jen stále se snažíc být v centru pozornosti. Mrazivý šimrot se nekoná, jen únava z obehraného a plytké kamery. (10.05.2014)

Nebudem písať o tom aká patetická sa mi zdá mužská posadnutosť mladými dievčatkami ani o tom aká matka je schopná pochovať všetky sny svojej dcéry tým, že ju sama zráža ku dnu a zraňuje na najcitlivejších miestach. Julia a Meryl podľa mňa predviedli dokonalý herecký koncert, napriek tomu, že sú dávno za prahom tridsiatky. Stále nádherné ženy v komplikovaných postavách z ktorých sála ľudská nedokonalosť. Do poslednej minúty som dúfala, že Julia to auto otočí a vráti sa k umierajúcej matke, ale bol by to smiešny happy end. Som rada, že to neurobila. Pretože život nie je cesta ružovou záhradou. Milujete toho, kto o vás skoro netuší a ten, kto by za vás dýchal je len kulisa na veľkom pódiu plnom záludných nástrah. Verte mi, že časom to bude už len horšie. Dokonalá dráma jednej rodiny plná agónie, výčitiek, slabosti, lásky a nenávisti. Už dlho som nič podobného nevidela a určite ani dlho neuvidím. Klobúk dole! (14.03.2014)

Takéto vzťahové drámy na báze rodinného stretnutia, pri ktorom vyplávajú na povrch rôzne rodinné tajomstvá mám veľmi rád. V tomto prípade však výsledok trochu zaostal za očakávaniami. Myslím, že režisér si mohol nechať trochu viac záležať na filmovom spracovaní, takto to až príliš pripomínalo divadlo, pričom od atmosféry som tiež čakal viac. Ale herci sa snažili, to treba uznať (aj keď mi miestami postava Meryl Streep liezla riadne na nervy). Slabší nadpriemer. 70/100 (06.06.2018)