Koleje osudu

Přiznám se, že za rozčarování na mé straně stojí hlavně očekávání zahraniční verze domácího Aloise Nebela. A právě proto jsem taky v prologu o vznikajícím vztahu vláčkařského podivína vrněl blahem. Když ale úvod skončil a výhybka přeskočila na převážně válečné drama, já už dávno mířil jinam. Jenže nejen proto mi The Railway Man nesedl. Hlavním důvodem totiž je to, že obsah kromě formy sdělení nic moc nového neřekne, ba ani nenaznačí, a tak je vývoj ústředního vztahu dvou válečných veteránů od jeho nakousnutí naprosto předvídatelný - a to včetně neasertivního posunutí viny a odpovědnosti na "ty nahoře." Díky onomu úvodu, kterému s přehledem vládne odzbrojující Stellan Skarsgård, spolu s lekcí nikterak známé historie film za zhlédnutí rozhodně stojí. Rozčarování nad zbytkem, jenž už už je bohužel jen příjemně obíhajícím a řemeslně zvládnutým dramatem, ale nesmaže. (24.05.2014)

Velice zajímavý film o komplikovaném zrodu britsko-japonského přátelství.Mezi klady snímku počítám silné téma a kvalitní obsazení,ke slabinám řadím scénář,který mohl z námětu dostat mnohem více,ale přesto si myslím,že jde o film,který stojí za shlédnutí,navíc oceňuji,že se tvůrci nenechali unést a neudělali z filmu další pokračování Saw.Taky se mi líbilo nenásilné prolínání minulosti a současnosti a také to,že se film zaměřil spíše na psychické následky války,než na válku samotnou,protože když si vzpomenu na 6.batalion... (16.08.2016)

tak samozřejmě že film nabízí otazku k zamyšlení, ale válka a zejména ta druhá světová, skrývá v sobě milion tajemství o kterých my, kteří o tomto konfilktu víme z knížek mnoho, nemáme ani páru... nemůžeme vidět do hlavy valečných zajatců a procesu hojení jejich duševních ran. dnešní člověk si řekne "ja toho parchanta potkat znova po 40 letech, tak ho sejmu".. ano i já jsem viděl dokument o anglických-německých vojácích kteří se po 50 letech potkali u normandie a podali si ruku, povídali si o tom jak "on běžel tadyhle a pláži" a "on jak byl v této baterii a kosil desítky vojáků". holt ta nenavist asi začíná na místě ale tam asi i (podvědomě) končí. po valce ta nenavist zřejmě transformuje do jiných aspektů lidske mysli... Lomax byl vzdělaným da se říct pacifistou, o kterém bylo jasné na začatku filmu, že udělá to co udělal. takovým lidem budiž čest. takoví lidé dělali a dělají naši planetu lidštější. režisérsky je film solidní, spíše poklidný, komorní, ale bez chyb. osobně se mi technická stránka líbila. není to pro mě film na druhé a další shlédnutí, ale jde o velice inteligentní snímek, avšak klišé a "zahrání na jistotu" dělají Teplitzkyho práci o mnoho jednodušší. btw Nicole (na svůj věk) klobouk dolů jak se dá nakreslit do krásné ženské. (19.07.2014)

Téma určitě silné, herecké obsazení kvalitní, ale film se nedokáže zavrtat pod kůži a donutit diváka, aby s hlavním hrdinou všechny jeho strázně prožíval. Ať už to bylo vykreslení vyrovnávání se s válečnými traumaty, nebo o scény ze zajateckého tábora, pokaždé jsem měl pocit, že sleduji scény z obyčejné životní rutiny a ne něco, co by mě donutilo říct si "To muselo být hrozné.". Colin Firth sice házel posttraumatické scény, jeho mladší já procítěně křičelo, když ho brutální japonští dozorci týrali, ale mě to tady bylo jedno. Něco do sebe má až samotné setkání Lomaxe a Nagaseho, ale to celkový velmi rozpačitý dojem nenapravilo. A nenapravily ho ani solidní výkony Nicole Kidman a Hyroyuki Sakady. Celkově to vidím jako promarněnou příležitost. 50% (09.01.2015)

Myslím si, že kdyby film neměl nálepku "based on true story", tak po něm ani pes neštěkne, přestože většina obyvatelstva zřejmě tuší, že takhle nějak, ba i mnohem hůř to za války chodilo. Film jsem vyhledal zejména kvůli hlavní roličce, kterou si bravurně střihl Colin Firth a jednak díky válečné tematice. Kdyby se jednalo o romantickou sračku, tak Firth neFirth, vysral bych se na to. Tenhle snímeček tu výše zmíněnou romantickou sračku nezanedbatelnou část stopáže připomínal. Naštěstí se včas dostalo na nádherné vzpomínky z ozdravného pobytu kdesi z okolí řeky Kwai. Zřejmě divákům byl dodán k nahlédnutí jen ten lepší materiál. Na šikanování nebohého Lomaxe se vystřídaly zástupy žlutých rukou, ale skoro bych dal až tu svoji bílou do rozpáleného ohně, že žádné z těch žlutých rukou nebyl vlastníkem ukřivděný tlumočník Masemeno Nasaku, nebo jak mu nadávali. Samozřejmě, že i pan Masemeno Nasaku byl mučení součástí, ale myslím, že si Lomax mohl najít jinou živou oběť, u které by si nemusel házet mincí, jestli svoji rambokudličku použít, či nikoli. Moje divácké smysly bylo do značné míry neuspokojeny. Přesto film sračkou rozhodně není. 2 *. (15.05.2014)