12 rozhněvaných mužů

Klasická verze má super filmovou černobílou kameru, lidi hodně vstávají ze židle a tvoří různé zajímavé kompozice stojících a sedících postav, sem tam je tu dokonce nějaká prolínačka a člověk má pořád pocit, že je na co se dívat, i přesto že se děj odehrává v jedné místnosti. Klasická verze má ale docela slabý závěr, číslo 3 je v závěrečném monologu naštvaný, pak roztrhne fotku a je smutný a je konec filmu. ____ Tahle verze má naopak nudnou televizní kameru, film působí strašně lacině. Na druhou stranu má ale mnohem katarznější konec, protože se podařilo závěrečný monolog čísla 3 jednak lépe napsat, ale také lépe zahrát. Pokud jde o to jak je monolog napsaný, je mnohem polopatičtější, takže je z něho mnohem líp vidět že se číslo 3 vidí v oběti a že v obviněném vidí svého syna (- I can feel the knife going in... /// - He's not your boy... He's somebody else... Let him live. ). Někdo by řekl, že je to dělaní z diváků idioty, já bych tomu říkal spíš dobrá dramaturgie. Číslo 3 je v závěrečném monologu také lépe zahraný. Zatímco v klasické verzi je celý monolog čístě naštvaný, v téhle verze je v tom naštvání celou dobu přimíchán smutek, respektive číslo 3 během monologu vícekrát přepíná z naštvání do smutku, což dělá konec mnohem smutnější a také katarznější. (02.03.2020)

Hodně působivé drama, které stojí na dvanácti mužích a scénáři, odhalující další a další důvodné pochybnosti v jednom, na první pohled docela jasném, soudním případu. Pravda, již po několika minutách jsem tušil jak to dopadne, ale to kouzlo filmu je někde jinde. Je to především v hlavních postavách, jejichž zprvu přesvědčené názory dostávají postupně větší a větší váhu pochybností, a to jak k tomu dochází je dobře atmosfericky gradováno až k samému konci. Plný počet nedám jen ze dvou důvodů: 1) Ty postupně vyvracející úvahy jsou podávány hrozně na oko a až s neuvěřitelnou přesností s okolním děním v místnosti. 2) Herecky je toto drama na vysoké úrovni, ale o to snadněji lze pak poznat těch pár jmen, které výkonnostně nestačí například takovému Lemmonovi či Scottovi. Celkově se mi to však hodně líbilo, i když verze z roku 1957 je při porovnání o něco lepší. 80% (05.02.2010)

Možno som spravil chybu, že som remake pozrel skôr ako originál. Ale viac-menej mi bolo hneď jasné, akým smerom sa film bude uberať, takže som isto až takú chybu nespravil :) Tešil som sa hlavne na Jacka Lemmona, ale pozornosť na seba svojim výkonom strhol George C. Scott a Bubby Williamsona. Teším sa na pôvodný film. (15.08.2013)

Nakrútiť remake je odôvodnené, ak má tvorca ambíciu nakrútiť film inak alebo lepšie. Prípadne aj inak aj lepšie. Myslím, že hra Reginalda Rosea a miestnosť, v ktorej sa príbeh odohráva, veľa možností nakrútiť film inak neposkytovali. A nakrútiť ho lepšie? Prosím vás ... Takže dôvodom môjho pomerne nízkeho hodnotenia nie je ani tak film samotný, ako pocit zbytočnej práce, ktorá bola naň vynaložená. (05.07.2009)

Je celkem záhul se podívat na tento remake jen doslova pár minut po zhlédnutí originálu, když oba jsou si tolik podobné, ale dal jsem to a dokázal zůstat nezaujatý tím, že už jsem tento příběh vlastně „jednou“ viděl. Televizní kousek si zachoval důstojnou tvář a nedopadl vůbec špatně. Ba naopak. Velmi solidní herecké obsazení, slušná tvůrčí práce i kamera – já si nemůžu stěžovat. Ostuda se nekonala, spíš bych oba filmy hodnotil skoro totožně. Originálu bych dal takových 80% - remake dostane 70% a ztráta času to určitě nebyla. (02.02.2022)