12 rozhněvaných mužů

Friedkin si pozval dvanástich hercov do jednej prázdnej miestnosti, diskutujú o prípade, o ktorom sa už žiadna diskusia viesť nemusí, pretože je jasný a uzavretý. Pri šálke kávy porotcovia zdvihnú ruku na súhlas bez hlbšej analýzy prípadu, pretože každý má ten svoj plán, lístky do kina, bowling, atď... Jedenásti súhlasia a šedá myška, môj zbožňovaný Jack Lemmon, odvážne zdvihne ruku a na zlosť všetkých zúčastnených............. nesúhlasí. Režisér rozplietol dvojhodinovú drámu s perfektným scenárom a hercami, nič viac na zintenzívnenie zážitku nebolo treba. Úžasne vtipný a ostrý film obsiahnutý zaujímavými charaktermi postáv. Obdivuhodné dielko. (21.02.2010)

Nakrútiť remake je odôvodnené, ak má tvorca ambíciu nakrútiť film inak alebo lepšie. Prípadne aj inak aj lepšie. Myslím, že hra Reginalda Rosea a miestnosť, v ktorej sa príbeh odohráva, veľa možností nakrútiť film inak neposkytovali. A nakrútiť ho lepšie? Prosím vás ... Takže dôvodom môjho pomerne nízkeho hodnotenia nie je ani tak film samotný, ako pocit zbytočnej práce, ktorá bola naň vynaložená. (05.07.2009)

Ťažko zrovnávať so staršou verziou, možno tá Lumetova bola čo s týka spracovania predsa len o kúsoček lepšia, ale scenár je tak geniálny, že i táto Friedkinova verzia si plný počet rozhodne zaslúži. Navyše to bolo fantasticky odohrané, čomu sa ale nečudujem, keďže tu hralo pár hereckých legiend a mne sympatických hercov (hlavne George C. Scott bol výborný). (12.09.2017)

Čtyřicet let uplynulo od doby, kdy se tehdy dvaapadesátiletý Henry Fonda navlékl do bílého obleku a v jedné dusné místnosti v patře soudní budovy předvedl jeden z nejznámějších hereckých výkonů v dějinách filmu. Henryho Fondu vystřídal tehdy o generaci starší Jack Lemmon, hlavním protihráčem se mu stal jeho vrstevník George C. Scott (aka Jeho Zelenost Generál Patton) a Jiřího Voskovce v roli zdvořilého imigranta odkudsi ze střední či východní Evropy vystřídal Edward James Olmos - který má kupodivu stále být z východní Evropy:) Samozřejmě je tu více známých jmen, ale to už není tak důležité, pánové Stahl, Petersen, Gandolfini a Cronyn prominou. Důležitější je, že se režisér Friedkin, tehdy rovněž takřka se sedmi křížky na hřbetě, rozhodl oživit obraz, a tím nemyslím jen pohyblivou kameru;) Řeč je hlavně o afroamerických účastnících, z nichž jeden hraje velmi výraznou roli rasistického porotce - vymlasknout takhle všem na odiv černého rasistu, to je kus novátorství, ať se vám to líbí nebo ne. Zajímavé je, že tomu "džentlmenovi" v obleku ten jeho svatý hněv na špinavé feťácké Mexikány věříte (a je vám z něj zle jako z každého jiného nácka). Podezřívám Williama Friedkina, že svým castingovým rozhodnutím chtěl ukázat, že doba hodně pokročila, a především posílit tu vnitřní rovinu Dvanácti Rozhněvaných Mužů - tu, ve které se nastavuje zrcadlo naší "objektivitě" a "nezaujatosti", manipulovatelnosti, ale i odpovědnosti za naše rozhodnutí. Rozhodně se mu to povedlo, bohužel film jako celek je jen důstojným remakem, který kvalit originálu nedosahuje. Dokonce bych řekl, že Michalkovova verze je také lepší, ale to je kromě její originality dáno i velkoplátnovou výpravou. Na televizní film dost slušné, ale "objektivně" prostě nemůžu dát osmdesát. Výsledek je 70%. (06.07.2009)

Friedkin měl hodně velkou odvahu když se rozhodl natočit úplně stejný snímek jako je originál s Henry Fondou. Jediné co mi na filmu chybělo bylo právě obsazení, které mi u originálu prostě sedělo víc. Ale i tak se jedná o špičkovou práci a snímek žádnou ostudu rozhodně neudělá, protože když už k něčemu dělat remake, má to rozhodně vypadat takhle! (05.03.2013)