12 rozhněvaných mužů

Inu dobrá, jen mi není jasné, který důvod vedl k natočení z 99% totožné verze jako v r. 1957. Teorie jsou následující: 1) Bylo potřeba narvat tam víc černochů kvůli politické korektnosti. Tak aby to bylo pořádně přehnané, jsou 4 ze 12ti. 2) Průměrný američan nebude koukat na film natočený černobíle. Toto je podle mě sice stupidně vypadající, ale asi to tak bylo -- snaha dostat zajímavý příběh mezi lidi místo mezi staromilce. 3) Emancipace vládne, aspoň ta soudkyně že je žena (btw. zajímalo by mě, zda Mary McDonnell měla někdy kratší štěk). 4) Aktualizace popkulturních odkazů. 5) Demografická aktualizace. Ovšem úplný wtf byl, jak se černý muslim rozohňoval, že ti odporní přistěhovalci se rozlézají jako vši a mají 5x vyšší porodnost než oni, a ještě to zopakoval, aby vypadalo, že tomu věří. 6) Pestrost rekvizit: nabízeli si mezi sebou i žvýkačku, nejen mentolky. 7) Olmos si chtěl pro změnu zahrát někoho, kdo není latino (legrační remake Voskovce). 8) Shocking! Byt měl na plánku jinde schodiště! Cesta k němu trvala o sekundu déle! // No nic, solidní divadelní nadstandard v nepochopitelně přesné kopii. (02.10.2012)

Friedkin hodil Lumetovu klasiku do barvy, další výraznější obohacení tu nevidím. Vlastně ano, sestava se změnila tak, aby byla politicky korektní, krom ženy, kterou automaticky vylučuje název, chyběli jenom Asiat a homosexuál (že by Sedmička?). Práce kameramana ve stísněném prostoru je obdivuhodná, dusno hmatatelné, herecké výkony věrohodné. Zkrátka nic špatného, jenom už to tady jednou bylo. V takřka identické podobě. 80% Zajímavé komentáře: Gemini, Danoboss (01.11.2009)

Čtyřicet let uplynulo od doby, kdy se tehdy dvaapadesátiletý Henry Fonda navlékl do bílého obleku a v jedné dusné místnosti v patře soudní budovy předvedl jeden z nejznámějších hereckých výkonů v dějinách filmu. Henryho Fondu vystřídal tehdy o generaci starší Jack Lemmon, hlavním protihráčem se mu stal jeho vrstevník George C. Scott (aka Jeho Zelenost Generál Patton) a Jiřího Voskovce v roli zdvořilého imigranta odkudsi ze střední či východní Evropy vystřídal Edward James Olmos - který má kupodivu stále být z východní Evropy:) Samozřejmě je tu více známých jmen, ale to už není tak důležité, pánové Stahl, Petersen, Gandolfini a Cronyn prominou. Důležitější je, že se režisér Friedkin, tehdy rovněž takřka se sedmi křížky na hřbetě, rozhodl oživit obraz, a tím nemyslím jen pohyblivou kameru;) Řeč je hlavně o afroamerických účastnících, z nichž jeden hraje velmi výraznou roli rasistického porotce - vymlasknout takhle všem na odiv černého rasistu, to je kus novátorství, ať se vám to líbí nebo ne. Zajímavé je, že tomu "džentlmenovi" v obleku ten jeho svatý hněv na špinavé feťácké Mexikány věříte (a je vám z něj zle jako z každého jiného nácka). Podezřívám Williama Friedkina, že svým castingovým rozhodnutím chtěl ukázat, že doba hodně pokročila, a především posílit tu vnitřní rovinu Dvanácti Rozhněvaných Mužů - tu, ve které se nastavuje zrcadlo naší "objektivitě" a "nezaujatosti", manipulovatelnosti, ale i odpovědnosti za naše rozhodnutí. Rozhodně se mu to povedlo, bohužel film jako celek je jen důstojným remakem, který kvalit originálu nedosahuje. Dokonce bych řekl, že Michalkovova verze je také lepší, ale to je kromě její originality dáno i velkoplátnovou výpravou. Na televizní film dost slušné, ale "objektivně" prostě nemůžu dát osmdesát. Výsledek je 70%. (06.07.2009)

Tv verzia, ktorá rozhodne nerobí hanbu svojmu kultovému predchodcovi. Dokonca by som povedal, že práve naopak. Táto nenápadná zato verná (doslova) napodobenina je ešte o kúsoček dotiahnutejšia, čo sa týka postáv. Prítomnosť afroameričanov v jednotlivých charakteroch dodáva zápletke, a vôbec dialógom, istú váhu. Popri tom všetkom každá postava má jasne vykreslený charakter, a na nikoho sa oproti o pol storočia staršiemu bračekovi nazabúda. Celý dej je síce na vlas rovnaký, navyše i jednotlivé charaktery sú na jedno bydlo, pričom ich predstavitelia sedia na tých istých miestach. Rozdielov je len veľmi málo, čo je pochopiteľné, avšak ten pomyslený "upgrade" je určite v tých najsprávnejších scénach. Niekto by mohol tento snímok nazvať plagiátom, no pre vyššie spomenuté dôvody a pre jasnosť kvalitného príbehu, ma to v celej jeho dĺžke ani len nenapadlo. Je chvályhodné, že i televízia, neznámy herci a zabudnuteľný režisér dokážu vyrukovať s tak kvalitnou drámou.A preto verím, že prípadný pocit z plagiátorstva v tomto prípade každý s radosťou pominie.... (11.11.2009)

V podstatě úplně stejný film jako originál z roku 1957. Ať už dialogy, jednotlivými scénami i jejich posloupností. Každopádně i tak tady určitě platí, že aby to bylo adekvátně napsáno, zpracováno a zručně zrežírováno, tak to nemohl točit kdejakej manták a Friedkin určitě schopným režisérem je. Pak je ovšem třeba položit si i otázku jaký smysl má podruhé dělat to samé, byť rovněž slušně natočené. Lemmon se snaží co to dá, ale Fondu nepřekonal. Takže celkem podařený remake, ale tu 1* je třeba oproti originálu srazit.65% (15.12.2015)