Pád Bílého domu

Ultrapatetický, naprosto vážně se beroucí reaganovský relikt kapitalistického realismu. Po všech těch akčních thrillerech, které nějakým - byť i jen minimálním - způsobem americkou politiku a vypjatý nacionalismus kritizují, je překvapivé vidět film, který končí prezidentovým proslovem "God Bless United States of America", vyvěšováním americké vlajky a potřebě se sjednotit. A světe div se, líbilo se mi to. Je to tak hloupé, až je to dobré. A jsem zvědavý, zda o tom vyjde nějaká studie, těch exaltovaných motivů znovu nalezeného patriotismu jsou tam desítky. Nový společný nepřítel, odvážní představitelé vlády, heroizování mariňáků, USA jediným a posledním světovým četníkem. To béčkové vykrádání dějových twistů ze Smrtonosné pasti, Přepadení v Pacifiku a dalších podobných filmů je jen omáčkou - důležité je ono poselství o nezlomnosti americké vlády a národa. Right-wing movie jaký tu dlouho nebyl. (22.04.2013)

Neverte tomu názvu, biely dom nepadne, pretože Butller ho celý čas podopiera. Antoine Fuqua nie je zlý režisér a akcie natočiť vie, ale tie efekty sú teda fakt mizerné, čo je asi najväčšie mínus. Inak je to fajn strieľačka s ne-okukaným prostredím a sympatickým hrdinom, ktorý chce nakopať riť záporákovy z rýchlo a zbesilo. No a to je asi všetko, pretože nič viac okrem záverečnej pointy, ktorú už dávno poznáme sa tam nestane. 70% - 3* (09.07.2013)

Po 30 minutách radím film vypnout. Do té doby poměrně solidní zážitek, kdy bombardér nemilosrdně kosí nebohé Amíky, Korejci mají situace pevně v rukách a jejich plán invaze do Bílého domu nemá nejmenší chybičku. Pak se do toho ovšem přisere Mike Banning, který si může klidně podat ruku s McClanem 2013 a celý film jde do kytek. Začnou se kupit nelogičnosti obřích rozměrů. Nebudu se s tím mazat a klidně prozradím, že to celé nakonec dobře dopadne a Banning jen tak mimochodem jako přídavek kromě prezidenta zachrání rovnou i celou Ameriku. Posledních 5 minut se samozřejmě všichni radují a dokonce i prezident, který schytal kulku a v jednu chvíli to s ním vypadalo všelijak, vychází na vzduch jakoby to byla jen drobná oděrka. (09.09.2013)

To byl teda nightwork, to ti povím. Potemnělé kino nabídlo první záběry, které místo vyvážené ostrosti a jasu ukázalo jen takové velké šedočerné nic prošpikované několika sněhovými vločkami. To jsem totiž ještě netušil, že zhruba od poloviny filmu upadne Bílý dům do tmy. To asi chtěli poukázat na ten kontrast, rozumíš, ne? Bílý dům ve tmě. Jako fajn nápad, ale já nic neviděl. Tolik k báječnému pocitu z kina. Film mě, v těch místech, kde něco vidět bylo, drtil už od začátku. Hned po té nehodě, kdy prezidentova limuzína sletěla z mostu jako shnilá hruška, začal prezident ve zpomaleném záběru křičet: Nééééééé... a za chvíli i jeho synek: Máááááámiiiiiii..., jsem poznal, že to bude něco extra, fakt. A bylo. Celé dvě třetiny filmu byly natočené tak, že jsem z toho měl dojem, jako by to točili výhradně pro Kim Čong-una k narozeninám nebo co. Úplně vidím, jak si pořád dokolečka sjíždí kinorip tohoto snímku do té fáze přepadení Bílého domu a strašně se u toho chechce. Mně ale do smíchu moc nebylo. Vlastně jednou jsem se usmál, to když Buttler měl nějaký hlody na toho severokorejského teroristu. Každopádně to bylo mnohem lepší, než poslední verze Red Dawn, co do ztvárnění představy útoku na USA. Celkově mi to ale přišlo takové splácané, že k tomu termínu nightwork přidávám ještě patchwork.                                                                                                                                                                                                                                                    Nakonec jsem pochopil, proč jsem v celém kině v podstatě sám. Byla to fakt ptákovina, pomyslel jsem si, ale jak jsem opouštěl kino, všiml jsem si, že kdesi v rohu se mačkali dva Vietnamci. Odcházeli zamlklí a vyhýbali se cizím pohledům. Šel jsem v jejich stopách a vidím, že nasedli do neoznačené dodávky a odjeli směrem do centra města, někam tam, kde je naše radnice. Celou noc jsem nespal pronásledován výčitkami, zda jsem neměl upozornit starostu na možný útok. Ráno jsem jel centrum očíhnout. Objevil jsem tam opuštěnou dodávku. Jinak všude klid. Situaci budu nadále sledovat. Když by se něco dělo, budu vaše oči i uši, platí? Tak, žádný vylomeniny, Segruš je na místě. (18.04.2013)

"Zahrajme si hru Choď doriti. Ideš prvý." Relatívne drsné. Väčšina deja sa odohráva potme, takže keď sa niekto bije, skoro nič nevidíte. Butler sa snaží, ale nie je príliš sympatický. Aaron Eckhart je ako americký prezident ešte nesympatickejší (áno, dá sa to) a na strane zloduchov tiež značne veľká bieda. Vyložene potešiť ma potešila len náročná scéna prepadu Bieleho domu, ktorá je príjemne dlhá a prepracovaná. Žiaľbohu to vyzerá tak, že do nej tvorcovia išli naplno a dali do nej všetko, od energie cez talent až po prachy a tak im na kvalitné vyplnenie zvyšku minutáže už nič neostalo a vydlábli sa na to. Dvojka prekvapivo o značný kus lepšia. A Emmerichov konkurenčný (tiež tohoročný) Útok na Biely dom? Mal sympatickejšieho hrdinu aj prezidenta, ale tiež to nebol žiadny zázrak. (21.12.2016)