Fantomas se zlobí

Další pokračování Fantomase, u kterého se přímo královsky bavím!! Druhý díl je ještě bláznivější a šílenější, Funes střídá jeden převlek za druhým a profesor Lefebvre se zde objevuje dokonce třikrát!! Tohle je prostě KULT a vždycky, když uvidím komisaře Juvea se třetí rukou, nebo střílícím doutníkem, tak jdu do kolen!! Geniální!! Zlaté krásné francouzské komedie!! (07.05.2012)

Hodně úmorná podívaná, která je ještě přiblblejší než jednička. Fantomas se zde nejenom zlobí, ale především topí v ohraných klišé - vážně už umírám nudou ze všech těch filmových pošuků s ambicemi ovládnout svět. Děj to skoro žádný nemá, jen se zde pořád někdo za někoho převléká, a samotný Fantomas se chová jak naprostý idiot. Film výrazně připomíná první bondovky - snad je to záměrná parodie, ale u mě to bohužel nezafungovalo a zoufale jsem se u této letité komedie nudil. Popravdě ani už moc netuším, proč na něco takového ještě dnes koukat - na rozdíl třeba od komedií Billyho Wildera, které považuji za nadčasovou nestárnoucí zábavu, mi celá fantomasovská série přijde v našich podmínkách jako přeceňovaná a prostoduchá fimařina, která je hodně zaseklá v době svého vzniku, a jejíž popularita je hodně odvislá od českého dabingu, který však mně osobně přijde trapný. Jedna hvězda za hudbu a druhá za Mylène Demongeot, která zde zásadně nenosí podprsenku, což kvituji s povděkem. (09.07.2013)

"Vy si tu spíte!..ale jen jednim vokem,jen jednim vokem".......Nezapomenutelný soundtrack, střílející pirátská noha, Interpol zneškodněn elektrickým proudem, hlášení falešnou rukou o slovo na kongresu, dvojitý Lefebvre, sympaťák Fandor a sexy Helena nedávají šani jinému, než 100% hodnocení!!! Klasika zůstane klasikou... (19.09.2011)

“Vzpomínám si. Jsem mrtvá. Já jsem Raymonda.“ Mrtvá? Mrtví si na nic nevzpomínají. Přicházela k sobě. Raymonda, která se utopila v Seině, se probírala k životu. Pomalu se jí vracelo vědomí. Přivykla už tak dokonale pocitu smrti, že odvykla pocitu života. A přece se jí rychle rozproudila krev v žilách a normálně rozbušil tep, který během jejího bezvědomí zeslábl a téměř ustal. „Kde to jsem? Co se to se mnou stalo?“ ... Škoda, že drtivá většina dnes zná Fantomase pouze z moderních filmových parodií, a v životě si nepřečte skvostně pokleslé a nádherně temné romány Pierre Souvestra a Marcela Allaina, jež na počátku 20.století tak zbožňovali surrealisté. Pokud ale chcete poznat skutečného génia zločinu, poradím vám: Ptejte se po Červené vose. Nasedněte do Fiakru noci. A možná pak ty filmy uvidíte v trochu jiném světle. ... “Márnice,“ zašeptala. „To je márnice. Mysleli si, že jsem utopená.“ Ale ne, nebyla to márnice, protože u stěny spatřila lidské kostry v řadě jednu vedle druhé, zavěšené od stropu na dlouhých provazech. Na dvou sousedních stolech ležely dvě bílé postavy, přikryté rubáši. A o kus dál... Pod chodidly ucítila Raymonda chladnou a mrazivou vlhkost lepkavých dlaždic. Potácivě se rozběhla k posledním stolům. Tam spatřila něco nepojmenovatelného, hnusného, co hrůznou děsivostí převyšovalo všechny výtvory nejbujnější fantazie. Ležela tam mrtvola ženy, natažená na zádech. Bývala to bezpochyby mladá žena, protože paže si dosud zachovaly jemný a pěkný tvar. Ale tělo bylo v naprostém rozkladu. Nafialovělé maso světélkovalo, jedno oko chybělo a místo něho zela v obličeji díra, z poloviny pravé tváře visely cáry. Břicho se proměnilo v hromadu hemžících se červů. Raymonda uskočila a shodila přitom na podlahu něco těžkého a splasklého. Byla to noha vytržená z kyčle, na níž po celé délce stehna bylo ještě netknuté maso. Avšak kosti na chodidle a na lýtku byly úplně holé, jakoby oškrábané. „Bože, já blázním,“ pomyslela si, a s hlavou v dlaních běžela na druhý konec místnosti. Když míjela stůl, na němž se probudila, nohy se jí zapletly do rubáše. Chtěla se ho zbavit, jenom se však ještě víc zamotala a skutálela se na zem. Přitom se rukama chytila za cosi, co se na ni převrátilo. Cítila, jak jí po nahých pažích stéká nějaká studená tekutina, kapku po kapce, pomalu. (24.08.2007)

"Vy nevite, co jsou gadgety? To nechodíte do kina?". Druhý díl už od animovaných titulků a prvních dvou scén nenechává nikoho na pochybách, kdo je hlavní hvězda. A protože světu právě vládla bondománie, Juve se rozhodl držet krok s dobou ("Je tu doba tajných agentů") a předvádí nám své vylepšováky. Ze zloděje Fantomase se dle bondovského syžetu stane šílenec, který chce ovládnout svět (ten ďábelský smích jde Maraisovi skvěle), ale i když i zde byl příběh autorizován Marcelem Allainem, jde spíše o exhibice Funese, kterého nechává Hunebelle řádit bez dozoru (což je u komika jeho typu vždy ke škodě). A protože jde o rodinnou podívanou, přibude ještě nezbedný kluk. Starý dobrý Fantomas je pryč... (19.05.2010)