L'Homme orchestre
Piti, piti, pá
The Band
The Band
Režie:
Serge KorberKamera:
Jean RabierHudba:
François de RoubaixHrají:
Louis de Funès, Noëlle Adam, Olivier de Funès, Daniel Bellus, Max Desrau, Tiberio Murgia, Paola Tedesco, Franco Volpi, Martine Kelly, Danielle Minazzoli (více)Obsahy(1)
Dívčí taneční skupina pod vedením slavného manažera a choreografa Evanse slaví úspěchy po celém světě. Uhlídat tento rej krasavic je pro Evanse úkol vskutku heroický. Snad proto u něj platí cosi o tom, že účel světí prostředky. Musí totiž udržet nejen profesionální kázeň, ale především i kázeň morální. Muži, to znamená vztah – sex – manželství – sňatek – dítě, cokoliv z toho znamená pro dívku konec kariéry, pro Evanse hledání nové tanečnice a pro soubor narušení disciplíny. O to větší zděšení zavládne u Evanse, když ve svém pokoji, uprostřed úspěšného turné, nalezne nemluvně. Je třeba zachovat chladnou hlavu a především nezpochybnit svou autoritu. Co ovšem není pro mistra improvizace, jakým je Louis de Funes, zas takový problém. (Česká televize)
(více)Recenze (248)
Pozor na muže! ()
Je pravda, že ten film nemá na Četníky či na Velký flám, ale to je tím, že Funés tam nemá žádného dobrého sparingpartnera (to, co mu dělali Lefébvre a Galabru v Četnících nebo Jacques Dynam ve Fantomasovi). Pouze když se na plátně objeví na chvíli Paul Préboist, předvede spolu s Louisem komické číslo par excellence. Oliver de Funés sice nemá herecké vlohy, ale ve filmu mě štve míň než třeba Francois Leccia jako Filip Bosquier v Senzačních prázdninách. Soundtrack je opravdu povedený, taky ho dělal Francois de Roubaix, podle mě spolu s Vladimirem Cosmou nejlepší francouzský skladatel filmové hudby. Když si pustíte cokoliv z toho, co je od něj na http://www.francouzskyfilm.cz/download.html , tak se mnou možná budete souhlasit. Já však miluju hlavně hudbu k filmům Ho! a Stará puška. ()
Co se dá s takovým scénářem udělat? Rozhodně ne dobrý film. Jen kvůli své slabosti pro Funése, který se tu skutečně velmi snažil a podával i fyzicky velmi náročný výkon, dávám tři hvězdičky. ()
Je pre mňa k nepochopeniu, ako môže takto nudná vec (aj napriek tomu, že má muzikálovo svieži charakter) vyvolať taký úspešný ohlas. Ja viem, že jak Belmondo, tak Funès boli celebrity, avšak ich humor už s odstupom času a filmových skúseností pôsobí ako rušivo prehrávaný element. Lenže Belmondo narozdiel od Funèsa spolupracoval s Godardom na niektorých klasikách o akých sa môže četníkovi iba zdať a mne neostáva nič iné, len nájsť si zopár aj od neho. Aj podľa hodnotení kolegov vidím, že tak rozpoltené hodnotenia nie sú náhodou a som presvedčený, že tie hviezdičky v týchto komerčnejších, nostalgicko podfarbených komédiách, sú vyslovene darované. Z diaľky však akosi na mňa kričí ten duch doby a miešanie hudobnosti v akčnej jazde, dám teda tú tretiu. ()
Evans je slavný manažer a choreograf, který vede dívčí taneční skupinu. Holky uhlídat není lehký úkol. Nejlepší scéna z filmu je, když Evans vypráví pohádku o jehňátku a vlku. ()
Tohle je jeden z mála filmů, které jsou s Louisem de Funèsem neviděl nikdy dříve. Koukám, že jsem ani moc nepřišel, protože až na skvělou hudbu, tedy konkrétní skladbu, to zase tak skvělá komedie není a je zde jenom pád gagů, při kterých jsem se skutečně zasmál. Člověka pak potěší, že stopáž je jinak docela krátká. ()
Nejlepší jsou scény z Evansovy školy. Druhá polovina filmu (zájezd do Říma) mě už tolik nebaví. Nejlepší je bezesporu Evansovo vyprávění pohádky a jeho montáž telefonického rozhovoru. No a hudba, to je špička, zejména úvodní džemování a skladba "Judo". "Ani se nenamáhej a jdi šlapat." (183.) ()
Komedie Louise de Funèse mám rád a i ty slabší si ode mě stejně zaslouží alespoň solidní tři hvězdičky (až na jednu výjimku), ale tento film má veliké štěstí, že ty tři hvězdičky dostal. Během první půlky to vypadalo na dvě. Snad žádný jiný film netěží tolik na Louisových grimasách a gestech, jako tento. Louis se tu kření do zvuků auta, do rytmu hudby i do dětského pláče, ale oproti ostatním jeho komediím to v tomto filmu zas tak moc nefunguje. S přesunem děje do Říma se konečně začnou objevovat povedené gagy a nějaké ty hlášky - nejvtipnější jsou rozhodně scény s Paulem Préboistem. Hudební vložky mě osobně nudily a docela otravovaly. Kdyby se mé oko během nich aspoň mohlo potěšit pohledem na pěkná francouzská děvčata, jenže těch tu oproti jiným komediím moc nebylo (zajímavé u filmu, jenž je ženských plný). Sergi Korberovi a Louisi de Funèsovi to spolu prostě moc nešlo, ať už tady a nebo o rok později Na stromě (který měl oproti Piti Piti Pa aspoň tu výhodu, že to byl ve Funèsově filmografii originální a netradiční kousek). Velmi slabé tři hvězdičky, jedna z nejhorších Funèsových komedií... ()
Filipe Filipe VYLEZ to jsem já. Nejsi. JSEM to já. ()
Tady u tohodle filmu se Louis de Funes opravdu vyřádil. Co se týkalo jeho perfektně provedených scén, tak to byl fakt dobrý výkon. Ve většině scén doopravdy ukázal, že je to nejlepší komik. I jeho syn dobře zahrál roli, škoda že nekráčí v jeho stopách :(, umí hrát kvalitně. Atmosréra byla velice humorná, místami klidná a měla velice pozitivní nádech. Tady taky musím velice důrazně upozornit na VYNIJAKÍCÍ PÍSNĚ, jež dělali taky kvalitu filmu. Skoro každá scéna je provázena kvalitním humorem, na který se opravdu dá dívat a zaručeně potěší. Já mám k Piti, Piti, Pa velice kladný vztah a nechtěl bych, aby se tento film zahazoval a myslím si, že patři mezi nejdokonalejší filmy, co kdy Funes natočil, a tudíž dávám bez konkurenčně 5*. 95% ()
Nápad není tak špatný, ale ve výsledku se to vůbec nepovedlo. Funes není žádný přelomový tanečník a v roli choreografa je dost směšný, i když se snaží sebevíc. Bohužel ale ne svým cholerickým výstupem, ale tím jak se do role zoufale nehodí. Další vadou filmu je spíše protekčně dosazený Funesův syn Olivier, který vůbec, ale vůbec neumí hrát. K tomu ještě hodně hloupá hudba, ještě hloupější taneční choreografie a máme tu smutně podprůměrnou záležitost, ve které mě tentokrát zklamal i samotný Louis. Jaká škoda... ()
Komedia o tom, ako choreograf tanca musi ustrazit subor tanecnic. A ked sa vo filme spoja reziser Serge Korber a komedialny herec Louis de Funes, tak vznikla takmer perfektna komedia. 89 % ()
Chytlavá hudba doplňuje vtipné scénky jednoho cholerického vedoucího, který je mistrem morálky a disciplíny. Jednou se ale octne na jeho posteli cizí dítě a začnou se dít věci :-) Nejlepší hláška: Já tu přece bydlím a proto pojedu první ! ()
Piti Piti Pa vždycky patřila mezi moje nejoblíbenější filmy s Funésem, jelikož tam je tanec, hudba, zpěv a navíc to je i vtipné. A jelikož zbožňuji muzikály, tak mi tenhle film už v dětství přirostl k srdci. Rozhodně jsem ráda, že jsem se na něj po tolika letech znovu podívala a v televizi si ho nikdy ujít nenechám. ()
Tahle funesovka mě nikdy nebavila....nemám moc rád komedie, kde se furt tancuje nebo zpívá a do toho nějaký pitvoření se....nebejt tam Funes, tak je to za hvězdu ()
Film Piti Piti Pa má samozřejmě nejsilnější zbraň v mimice a zatvrzelosti Louise. Příběh opět není nejdůležitější, byť je konzistentnější oproti mnoha jiným Navíc je divoká zuřivost o poznání krotší, nepůsobí obhrouble a s nadhledem rozvíjí jednoduchou mravokárnou zápletku až do sklapnutí pasti absurdity protivenství. S nadšením vítám stylovou pečlivost, kdy každý detail má svůj význam a náladu. Barvy i propriety výstižně dokreslují tvůrčí citlivost a zaujetí pro věc. Výsledek je milý a osvěžující. Způsobem provedení, optimistickou energií i konečným řešením. Králem příběhu je Édouard alias Evan Evans (dobrý Louis de Funès), ctižádostivý vedoucí a neomezený vládce tanečního souboru. Vše je podřízeno úspěchu a svět mimo tanec je nebezpečný v možnostech pokušení. Zdatným královým šaškem je Philippe (velmi zajímavý Olivier de Funès), Evanův submisivní synovec a hudebník tanečního tělesa. Tichá voda břehy mele, všude vůkol pouze pružná těla štíhlých tanečnic a samotné pokušení je zasvěceným zaklínadlem hnáno zpět do ohnivého podzemí. Hlavní ženskou postavou je Françoise (šarmantní Noëlle Adam), hlavní tanečnice a Evanova asistentka. Zaječí úmysly v touze po naplnění naráží na ostražitost a vynalézavost při vymýtání ďábla. Důležitou postavou je Endrika (půvabná Puck Adams), nově příchozí tanečnice s třaskavým plodem zakázaného tělesného selhání. Výraznou postavou s komickou úlohou je také ředitel římského hotelu (příjemný Paul Préboist), s nedůvěrou i pobavením plní všechny vrtochy neodbytného krále. Z dalších rolí: nedočkavý zámožný Françoisein nápadník Franco Buzzini (příjemný Franco Fabrizi), temperamentní Sicilanka s plačícím plodem minulosti (zajímavá Paola Tedesco), žádostivá žena na jachtě (Micheline Luccioni), svérázný pískající zvukař Chris (příjemný Christor Georgiadis), hystericky teatrální Sicilan (dobrý Tiberio Murgia), zmatený římský policejní komisař (příjemný Marco Tulli), uražený markýz (Franco Volpi), či řidič žlutého sporťáku (Daniel Bellus). A mnoho půvabných tanečnic: Martine Kelly, Michèle Alba, Danielle Minazzoli, Lydie Callier, Géraldine Lynton, Françoise Occhipini, Christine Reynolds, Anne Trenbasiewicz, Leila Bouvier, Françoise Gros, Sylvie Maunet, Elisabeth Plazanel, Danielle Valdorizi a Rosario Toledano. Uchvacující je stylovost, vyladěná do nejmenších podrobností ve vytváření pestrobarevné koláže každého myslitelného klišé. Bere vše s nadhledem, neposedí a rozdává dobrou náladu s elegantní lehkostí. Inu, i taková lehká díla jsou srdečně vítaná a přijímána. ()
Spolu s Oscarem můj nejoblíbenější Funésův film. Asi nepatří k jeho nejlepším, ale čert to vem! Je prostě kouzelný! Krásné prostředí a super hudba, kterou moje všechny děti milovaly od malininka, stejně jako celý film. Od začátku do konce se bavíme, i když to vidíme po stopadesáté. Evan Evans dobývající se s parukou v ruce k vystrašenému Filipvi, casting s tlustou uchazečkou, Evansovy intriky, aby zabránil ztrátě Francoise, vážení a odměřování jídla, mafiáni, markýz Rostolli a hlavně vyprávění pohádky - to všechno milujeme. A na stejném semaforu v Nice nám jako naschvál naskočila červená, tak jsme si to odrecitovali:-) A ty hadry, co tam mají holky na sobě, bych si klidně oblíkla i dneska, kdybych měla tu postavičku. Evana Evanse by chudáka dneska pranýřovali za propagaci hubenosti. ()
Určitě je to nadprůměr ale zas až tak velký ne, aby to bylo na 4 hvězdy. Občas přemrštěné a děj taky není jeden z nejslavnějších. Ok, jsou tam pěkné "sedmdesátkové" slečny, ale...holt podvědomí mi nedovolí dát tomu víc jak tři, možná se na to někdy zas kouknu až bude klid a znovu přehodnotím. ()
Šíleně bláznivé, taneční, úsměvné a vtipné. Louis de Funès, pro mě největší francouzský komik (na kterém jsem prakticky vyrostla) - prožíval každou scénu, přepracovával každý detail a tento film není výjimkou. Báječná a elegantní komedie s mistrem de Funèsem :-) Příběh jak zabloudí malé jehňátko (meee, meee) je dokonalý :-D ()
Jsem sice mladší ročník, ale i tak si troufnu tvrdit, že v době českoslovenké premiéry v čase normalizace bez americké konkurence, musely být francouzské komedie hitem. A nostalgická píseň ,,Atterion aux hommes´´ od skupiny Tata Bojs složila v roce 2002 speciálně filmu Piti piti pa skvělou poctu. Myslím, že ho tak učinila v českém rybníčku ještě více legendárním a stal se tak menším symbolech těhle francouzských komedíí, co se dostaly i do naší distribuce před revolucí a mohla na nich ujíždět generace mých rodičů. Mým vrstevníkům už asi podobné kousky většinou nic neřeknou (ale rád se budu plést.) Jenomže co se týče mě, když jsem se před lety na Piti piti pa koukl (snad zřejmě inspirován právě Tata Bojs) šlo nejen o můj první film s Funésem, ale snad první mnou viděnou starou francouzskou komedii vůbec. Ještě teď si vzpomínám na naivně nadšené pocity, touhu vidět další dny film hned znovu a okouzlení z atmosféry. Takže ačkoliv to zní možná směsně, právě tento film mě přivedl k objevování dalších francouzských filmů a jsem u něho zatížen spolehlivou nostalgii. Dá se tedy říct, že jak z něho udělali Tata Bojs symbol předrevoluníčních francouzských hitů, tak je pro mě tento film symbolem počátku mé lásky ke francouzským filmům. A na první lásky se přece nešahá. Navíc on je to i dokonale vypiplaný symbol své doby celkově. Sergeru Korberovi se podařilo vytvořit silnou stylovou atmosféru doznívajících šedesatých let. Já si nemůžu pomoct, tady je stylové snad všechno. Od všech těch tanečků, útésů, hotelů, Říma až po Funésův župánek a hlavně hudby Francoise de Roubaixa. Mistra, který dokázal stvořit opravdu rozsáhlý rozverný soundtrack a celý film ještě více rozpohybovat. Co se týče samotného Funése, dokázal řádit i víc, ale tady zase došlo k mírnému zmířnění jeho hereckého projevu. Navíc vidět Funése v muzikálu je celkem unikátní. Ještě k tomu zpívat a tančit. V závěru navíc zatancuje i s dětmi a dokonce i zalevituje....jako by legenda dosáhla vrcholu. Jeho minika je jinak opět naprosto přesná a ačkoliv syn Oliver nebyl herecky zkušený, tak tady vytvořil s otcem zdatnou dvojici. Blýskl se opět i jeden z nejroztomilejších herců historie Paul Préboist jako ředitel hotelu, který se taky ukázal v jednom muzikálním čísle s devčaty...a skvěle to rozjel. Právě skvělá uvolněná atmosféra, stylizace, hudba, herci a roztomilé komické situace jako meditativní okénko nad nočníkem nebo obdivování sochy pana ředitele dokázaly utáhnout prakticky ničím objevný scénář spojující dohromady dvě v podstatě banální zápletky, nejprve o náhánečce nezdárné tanečnice a pak péči o miminka. Nic přelomového, uvědomuji si to, ale v takovém podání mě to baví. A kdyby ne, vzpomenu si na pocity z prvního zhlédnutí a zábava mi jde sama. Takže nemůžu jinak než setrvat na plném počtu hvězd. Geniální stylovka, nesmrtelný s písničkou, která výborně láká i zároveň odrazuje k hrátkám (RÁD SIS HRÁL LALALA...) Tak tedy snad jen jedna výtka - k mladému Oliveru de Funésovi mi přišla Noëlle Adam poněkud stará a tak to jeho milostné poblouznění vyznívá trochu rozpačitě. () (méně) (více)