Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zrušení monarchie a vznik demokratické republiky. Jaké drama tomu předcházelo? Co prožíval Masaryk a ti druzí? V roce 1914 odjel Tomáš Garrigue Masaryk z Prahy, opustil Rakousko-Uhersko a vydal se na cestu, která nevedla zpět. Na cestu za osvobozením Čechů a Slováků z područí rakouské říše. Na cestu za zničením rakousko-uherského mocnářství. Nebyl to jednoduchý sen a Masaryk nebyl jednoduchý člověk. Dnes už největší událost našich dějin, rok 1918, vnímáme spíše jako legendu, jako velký příběh o zrození Československa. Ale je tu i realita: Masarykova cesta za vítězstvím. Jak vypadala nejen z politického, ale i lidského pohledu. Jaké otázky i námitky ji sledovaly. S čím se musel Masaryk politicky i lidsky vyrovnávat, s čím se trápil, v co doufal? Čemu až do krajnosti věřil? První díl televizního cyklu České století dramaticky vypráví o zásadní otázce naší novodobé státní existence – jak, proč a proti čemu Československá republika vznikla. A o postavě nejdůležitější – o prvním československém prezidentovi. (Česká televize)

(více)

Recenze (31)

noriaki 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

První epizodu jsem si pustil jako doplněk k nedávno viděným Hovorům s TGM a přestože není nijak oslnivě skvělá, nalákala mě k dalším dílům. Někdo vidí její vrchol v Masarykově dialogu s Lloydem Georgem, ovšem mě mnohem více zaujala slovní výměna s Českým místodržitelem Thunem. Tam padly nejdůležitější myšlenky, včetně té, že na pokračování Rakouska-Uherska neměli zájem už ani sami Rakušané. Zbytek je jen variace na to samé téma. Takže silný argument pro realistického a vizionářského britského premiéra měl znít, že Británie bude buď vyjednávat s deseti novými malými státy spolupracujícími proti Berlínu, nebo naopak s posíleným Německem ovládajícím vše mezi Rýnem, Dunajem a Dněprem. Vynikající Huba a Donutil, velice slušný Igor Bareš. ()

klúčik 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Prvý diel tohto seriálu o " českom století " nám priblížil T.G.Masaryka a jeho boj o vznik Československej republiky. Napíšem myšlienku o tomto diely. T.G.Masaryk bol veľký človek, zakladateľ, mysliteľ, to je všetko v poriadku, ale tvorcom - scenáristom akosi ušlo, že bez gen. Štefánika by nevznikla žiadna republika čechov a slovákov. V tejto časti seriálu nieje o tom ani zmienka a to o niečom značí!!! Teraz umelecký názor. Herci - výborní, kamera fantastická.. Dávam 70%. ()

Reklama

Mlle 

všechny recenze uživatele

Jako celek vnímám tento korpus rozporuplně, úroveň obsazení a řemeslného provedení je proměnlivá, úspěšnost vyrovnání se s psychologickými profily postav u jednotlivých perfomerů kolísá (ačkoli většina z nich předvádí svůj takřka životní výkon), stejně tak jako míra (byť jistě nutného) redukcionismu. Občas je konverzační a filozofický formát příliš přímý a rovinný pro vyjádření dynamičnosti tématu i historického kontextu. Tento díl ale považuji za nejpovedenější, zejména jsem doslova oslněna hloubkou dialogů – z úst Masarykovských oponentů (zejména doporučuji text pronášený M. Donutilem v roli D. L. Georgea) je obsažen pregnantní, nemilosrdný a nestranný politologický rozbor následků rozbití unie, která se jevila obsolentní překážkou tváří v tvář německému nacionalismu. Nejsou obviněním ani Masaryka ani těchto z dobového hlediska totiž naprosto logických snah, ale jsou jeho maximálně trefnou charakteristikou, včetně nevratných důsledků tohoto aktu. „Když vyžetene lidi z katolické církve, myslíte, že přidjou do té vaší? Nesmysl, stanou se z nich doživotní ateisté.“ „Musím bořit, aby bylo možné stavět.“ „Boříte určitě, boříte všechno. Ale jedno vám povím: vyvoláváte z té vaší minulosti duchy, kteří se jednou zmotní proti vám.“ „Co uděláte, když se dá Karel v Praze korunovat českým králem? Řeknu vám, co udělají vaši kamarádi doma. Všichni ti, kterým posíláte romantické dopisy zašité v knoflících, uspořádají hon na to, kdo mu jako první v katedrále políbí ruku. … Neprozraďte prosím nikomu ve vlastním zájmu, že jste tak strašně jiný než ostatní Češi. Kdybyste totiž zůstal doma, neudusil by vás Habsburk, ale vaši vlastní lidé. Proto jste odešel do zahraničí. Prchal jste před nimi. A potom jste si vymyslel ty vaše teorie. Nejčastěji o Slovanech – `Slováci jsou vlastně Češi`. Já myslím, že nejsou. A myslím, že ani nevědí, že to o nich tvrdíte.“ V neposlední řadě pak oceňuji velmi zdařilý výkon Martina Huby, v jehož pojetí je Masaryk velkým sympaťákem. ()

otík 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Rozjezd Českého století nemohl samozřejmě začít jinde než u tatíčka našeho státu, Pana prezidenta. Sledujeme jej od roku 1914 po vznik ČSR. Zpočátku je to spíše pomalé a divák čeká, až se děj trochu rozjede, ale od poloviny filmu už to přeci jen je lepší. Trochu zrychlit a zkrátit by neškodilo, i přes výborně zahranou osobnost není občas co hrát. Ale to tvůrcům rád prominu, protože se jim podařilo krátký úsek Masarykova života krásně podat. PS: díl v některých chvílích zajímavě naznačuje otázku náboženství v českých zemích. Zatímco většina protestantů musela v 16. století násilně přijmout katolické vyznání nebo odejít, po vzniku ČSR Masaryk prosazoval návrat k protestantským kořenům. A jak mu jeho anglický oponent (hrál ho skvěle Donutil) předpověděl, mohlo by se také stát, že Češi úplně ztratí svou víru - a to se ve své podstatě také stalo. V tomto směru to tatíček Masaryk opravdu nedal. ()

Cheeter 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Celkově jde asi o lepší díl, ale jak se věnuji této době, tak mi přijde, že díl je zaměřený příliš jedním směrem. Jako když máte tunelové vidění. Tato doba má rozhodně větší potenciál, než jenom Masaryk a někdo další v diskuzi. Dobové postoje jsou sice sdělovány tak, aby jim divák rozuměl, ale jsou pro mě poněkud zjednodušené. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (3)

  • Ve scéně, kdy přijíždí prezident Masaryk (Martin Huba) na pražské Hlavní nádraží, si můžeme na lokomotivě všimnout umístěných erbů českých zemích a Slovenska. Jde však o moderní úpravu těchto znaků, jak je můžeme na státních znacích vidět v současnosti. (tommahol)

Reklama

Reklama