Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Ralph Fiennes, F. Murray Abraham, Mathieu Amalric, Adrien Brody, Willem Dafoe, Jeff Goldblum, Harvey Keitel, Jude Law, Bill Murray, Edward Norton (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Pan Gustave (Ralph Fiennes) je legendou mezi hotelovými zaměstnanci. V bezčasí mezi dvěma světovými válkami, v bohem zapomenuté zemi, kde toho nepříliš funguje, je luxusní Grandhotel Budapešť oázou spolehlivosti, již zosobňuje právě tento šéf hotelového personálu. Přání svých hostů plní pan Gustave, ještě než jsou vyřčena, a většinu z nich navíc zcela nezištně miluje, a to i ve fyzickém slova smyslu. Když mu jedna taková vděčná zákaznice odkáže mimořádně vzácný obraz a vzápětí navěky zavře oči (ne zcela dobrovolně), nejenže náhle závratně zbohatne, ale navíc se stane trnem v oku naštvaných pozůstalých, terčem nájemného vraha a hračkou v rukou místní policie. Ve všech těchto nevděčných rolích mu pomáhá obstát jeho osobní šarm a mladý pikolík Zero Moustafa (Tony Revolori), z něhož chce vychovat svého nástupce. (Cinemart)
(více)Recenze (1 439)
Pokud neznáte tohoto režiséra, musím vás poučit, že má velice originální a netradiční způsob vypravování, výběru barevné palety střihů a snímání obrazu, a pokud vám to nevyhovuje, asi se vám nebude líbit žádný jeho film. Pokud ovšem ano, tenhle jeho kousek je podle mě úplně nejpovedenější. Sice má naprosto zamotaný příběh, a tak vám chvilku potrvá, než se zorientujete, v jaké časové linii se vlastně nacházíme, ale můžu vás ujistit, že děj, humor a provedení tohoto filmu ve vás vyvolají úžasné pocity. Originalita Wese Andersona nezná meze a jeho vtipně napsaný scénář, skvěle prokreslené postavy a vizuální podmanivost každého záběru uchvátí naprosto každého. ()
Dnes již klasika Wese Andersona. Mám rád tento typ humoru, který charakterizuje například komplikovaný útěk z vězení. Občas si člověk vzpomene na Karla Zemana a jeho filmařskou scifi techniku. ()
Klasický Wes Anderson. Skvěle zvládnutá komedie plná skvělých hereckých výkonů, dobře načasovaných vtipů i lehce napínavých pasážích. ()
Povedený experiment, který mi svou originalitou a jasnou režisérskou vizí připomněl Umělce. Něco takového jsme tu zkrátka ještě neměly a Grandhotel Budapešť tak hezky vyčnívá v moři stejných žánrových filmů a remaků. Samozřejmě originalita nemusí vždycky znamenat kvalitu, ale tady si troufnu říct, že se to povedlo. Vizuálně je to naprosto neskutečně vypiplaná záležitost a humor taky není vůbec k zahození. Příběh je takový nijaký ale jako záminka pro estrády jakž takž funguje, jenom od toho nesmíte čekat nějaký hlubší smysl. Kde ale Grandhotel propadá jsou emoce. Už dlouho jsem neviděl takhle emočně plochý film. Když je mi na konci filmu osud hlavních hrdinů totálně ukradený tak je asi něco špatně. Stejně tak lásku hlavního hrdiny a jeho manželky jsem v tom filmu vůbec necítil a jejich vztahu jsem prostě nevěřil. Hodnocením je to někde mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Osobně bych se asi víc přiklonil ke čtyřem, ale jako vždy jsem to nechal minci a ta řekla pět. ()