Režie:
Giuseppe TornatoreScénář:
Giuseppe TornatoreKamera:
Fabio ZamarionHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Geoffrey Rush, Jim Sturgess, Sylvia Hoeks, Donald Sutherland, Philip Jackson, Dermot Crowley, Kiruna Stamell, Liya Kebede, Caterina Capodilista, Gen Seto (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Virgil Oldman (Geoffrey Rush) je světově uznávaný znalec v oblasti výtvarného umění a starožitností. Ve svém osobním životě je však uzavřeným samotářem pronásledovaným mnohými obsesemi. Nikdy se nedokázal sblížit s jiným člověkem, není schopný s někým spolupracovat a v životě se nezamiloval do žádné ženy. Jeho okolí jej tedy považuje za výstředního génia. Bližší vztah má jen s Robertem (Jim Sturgess), mladým a zručným restaurátorem historických mechanických strojků a hodin. Ale ani tento vztah nelze nazvat osobním. Jedinou věcí, které Virgil věnuje svou vášeň, je tajná sbírka ženských portrétů všech uměleckých stylů a období, kterou mu pomáhá doplňovat Billy Whistler (Donald Sutherland), druhý člověk, kterého je ochoten pustit do svého soukromí. A tak jeho život běží zcela bez emocí a nečekaných změn. Až v den jeho šedesátých třetích narozenin přijde nečekaný telefonát od neznámé ženy (Sylvia Hoeks), která se představí jako Claire Ibbetsonová. Ta jej naléhavě žádá o pomoc při odhadu a prodeji zděděné rodinné umělecké sbírky. Virgil její nabídku nakonec přijme a dostaví se v domluvený čas do starého domu, který je zaplněný starými obrazy, sochami a nábytkem. Jeho nová klientka však na schůzku nepřijde. Pomocí dalších telefonátů jej Claire postupně přemluví k dalším pokusům o setkání, k nimž nakonec opět nedojde. Tak začíná zvláštní hra, která jej začne přitahovat. Snaží se zjistit identitu této tajemné ženy a pomocí triku zjistí, že Claire je mladá, velice krásná a trpí panickou hrůzou z okolního světa. A proto žije ve skrytých místnostech starého domu. Robert Virgilovi začne radit, jak krok za krokem získat srdce ženy, která se skryla před světem. Virgil se ocitá ve víru vášně a uprostřed hry, která navždy změní jeho šedivý život. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (902)
Tragickej casting Sylvie Hoeks. Femme Fatale, která vám má učarovat přece nemůže vypadat jako zákeřná nesympatická chladná ženská (Polanski by měl Tornatoreho učit). Celkově mi tady ta chemie nesedla, necítil jsem tam to romantické okouzlení Rushe, sice o tom mluví, ale ve vzájemné interakci mi to přišlo falešný a bez "chemie". Pořád mi spíš připadal jako oplzlej dědek, co chce píchat mladý maso :) Vícekrát zmiňovaná kašírovanost je podle mě na místě. Tornatore se veze na setrvačnosti svého velkého jména, ale krále současného italského filmu v našich kinech hledejte na konci října... ()
Film o světě vysokého umění musí být vysokým uměním. A Giuseppe Tornatore to dobře ví. Práce s kamerou je ryzí poezie, tak vizuálně čistý film se rodí výjimečně. (A jako bonus je též nejpůsobivější reklamou na Prahu.) Nadbytečná je snad jen velmi rozvolněná stopáž, ale všechny výhrady, které jsem měl v průběhu sledování snímku, smetlo opravdu silné finále. I když jsem to celý film vlastně čekal, stejně mne samotný průběh peripetie a katastrofy překvapil. Ta katarze byla silná. Film je pro Tornatoreho chrám a já jsem se jím opravdu rád procházel a nasával tu zvláštní atmosféru. ()
Tornatore vypráví. Každý prvek v tomto příběhu do sebe zapadá s hodinářskou přesností, aby výsledný celek mohl promlouvat k divákovi bez nejmenšího nesouladu. Nic víc, nic míň. A Oldmanova 13. komnata, až po strop obsáhlá portréty (jen pro jednoho člověka jich je opravdu škoda) je už jen tečkou k dokonalosti. Nemohla jsem si to užít víc. ()
První půlka je velká paráda (užijte si to rámování, kamera je blaho), u které si i ostřílení žánroví matadoři musí říct, že patetická a kašírovaná romantika obalená vysokým uměním má ještě své místo na slunci, natož pak v našich srdíčkách. Pak se to nějak zvrhne, začnou nabíhat myšlenky o přepáleném středostavovském vztahu a červené knihovně a člověk si říká, že je to celé jenom velký žánrový podvod, který prostě nemůže být takhle jednoduchý a čitelný. A na závěr se to zlomí. Jenže bez emocí, protože jste si tohle ukončení už dávno předtím vysnili, aby vám z té přepálenosti nebylo trapno. ()
Tornatore je podobně jako jeho hrdina tak trochu muzeální exponát, kterému informační věk musí připadat jako záludný zraňující nepřítel a film jako intimní komnata jistoty. Emočně se mě film přestal dotýkat v (úmyslně) přepálené druhé třetině, twist je promyšlený a dobře připravený, závěr zbytečně natahovaný a doslovný. Výborní herci (duety Rush - Sturgess / Rush - Sutherland ozdobné), vizuál jedna velká nádhera (odkaz na Sorentina není náhodný, on i Tornatore pořád věří v sílu zbytečného gesta), hudební podklad snad až moc sentimentální. Příjemné muzeum nostalgie, pošetilosti a obranné odtrženosti od reality. Motivy třinácté komnaty, automatonu a pravdomluvného trpaslíka se mi na téhle trochu moc mechanické metafoře nejistoty, tvořivosti a destruktivnosti citu líbily nejvíc. ()
Galerie (67)
Zajímavosti (13)
- Na konci filmu, kdy Oldman (Geoffrey Rush) vstupuje do kavárny Night and Day, je při záběru zevnitř na dveřích vidět otevírací doba Pivnice u Milosrdných, stejně jako pravý název pivnice. (D.o.D)
- Giuseppe Tornatore natočil aj alternatívny koniec, ktorý sa odohráva v rímskej reštaurácii. (vander19)
- Automobil, který Virgil (Geoffrey Rush) vlastní, je BMW 640d. (Iktus)
Reklama