Before Midnight
Pred polnocou
Before Midnight
Before Midnight
Režie:
Richard LinklaterKamera:
Christos VoudourisHudba:
Graham ReynoldsHrají:
Julie Delpy, Ethan Hawke, Athina Rachel Tsangari, Panos Koronis, Ariane Labed, Walter Lassally, John Sloss, Seamus Davey-Fitzpatrick, Xenia Kalogeropoulou (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Jesse a Céline mají dvojčata Ellu a Ninu a končí jim prázdniny na jižním Peloponésu, kde s nimi byl i Jesseho syn z rozvedeného manželství Hank. Chlapec právě odletěl a dvojici po rozlučkové hostině s tamními přáteli čeká romantický večer v místním hotelu. Ten se však po slibném začátku změní v nelítostně upřímnou diskusi a bilanci, v níž hlavní slovo má výřečná Céline. Oba mají své kostlivce ve skříni, oba mají obavy z budoucnosti a oba se potýkají s realitou všedního dne... (Česká televize)
(více)Recenze (460)
Delikatesa cislo 3 Len pre labuznikov.. ()
Pri filme Boh masakru som sa celkom bavil, tento film je dosť podobný, ale nemôžem povedať, že by som sa bavil. Film má 5 častí, dlhá a nudná cesta autom, o niečo viac zaujímavá večera, romantická prechádzka, hádka v hotely kde žena spraví s komára somára a záverečná krátka časť udobrenie. Zhrnul by som to takto, pekné, ale raz stačilo. ()
"Dlhú dobu som si ho predstavovala vždy ráno, keď nesvietilo slnko. Pri jasnom slnku totiž vždy zmizne. Objaví sa a zmizne. Ako východ alebo západ slnka. Ako všetko, čo trvá iba chvíľu. Napríklad náš život. Objavíme sa a zasa zmizneme. Pre niekoho sme veľmi dôležití, i keď iba prechádzame." Tretia Linklaterova emocionálna bomba. V opäť dokonale napísaných dialógoch sa tentoraz konfrontuje realizácia skutočnosti manželského života, o ktorej hlavní hrdinovia v predchádzajúcich dvoch častiach iba hovorili alebo sa na nej zabávali. V trilógii sledujeme vzplanutie nádhernej lásky s úžasnými pocitmi zamilovanosti, cez odlúčenie a prekážky ku opätovnému vzájomnému spojeniu, ktoré však rokmi prináša iné problémy. Rodina sa dostáva do existenčných problémov, ktoré takmer vyústia totálnym rozpadom. Lenže režisér opäť nasadzuje korunku príbehu v samotnom závere, ktorý napriek pozitívnej konotácii nepôsobí klišovito alebo otrepane, skôr naopak, humorným podtónom, prirodzenosťou a nenútenosťou (takou, akou to vie snáď len Linklater) sa dotýka každého jedného diváka. Kým v predchádzajúcom diele herecky dominoval Hawke, v tomto ho Delpy jednoznačne prehráva, vnútornú rozorvanosť a rozličnú škálu emócií zvláda bravúrne. Vyslovene neprekáža ani väčšia otvorenosť, najmä v intímnejších záležitostiach. Za posledných osemnásť rokov nám Linklaterov projekt prostredníctvom svojho konverzačného príbehu priniesol mnoho životných myšlienok a apelov na to, že život nikdy nie je dokonalý ako v knihe napísaná rozprávka, pretože každý človek má svoje chyby. Prekážky však sú na to, aby sa prekonávali, a pokiaľ nám druhý človek odovzdáva celú svoju lásku, treba ju prijať. Ostáva len dúfať, že sa aj v nasledujúcej dekáde dočkáme ďalšieho veľdiela. ()
Tak nějak nevím co si o tomto filmu myslet. Byl natočen tak na 7 scén, které byly plné dlouhých dialogů. Přiznám se, že takto dlouhé pasáže jedné kamery jsem nikdy neviděl a v tomto je film určitě originální. Také v tom, že popisuje jen jeden podvečer a noc. Chyběla mi nějaká akce či pozdvižení příběhu, avšak na druhou stranu tvůrci sepsali dialogy jak z reálného života a myslím, že mnoho párů se v tomto najde a vzpomene na své problémy a překážky. Onen strach ze samoty a zároveň z tíhy rozhodnutí je strašně těžké přijmout. Asi každý pár v životě něco podobného zažil, tak že naprosto reálný děj ze života, kterému přispívají oba dva hlavní aktéři. To jak Julie Delpy, tak Ethan Hawke podali výborný herecký výkon a působili naprosto důvěryhodně. No a k hodnocení. Plus je, že i přes neutichající dlouhé dialogy mě udržel v pozoru sledovat každé slovo a v určitých částích mě vtáhl do příběhu, že jsem byl lehce nervní za Jesseho :-). Tak že to se tvůrcům povedlo. Poněkud kontroverznímu dílu, které určitě nepochopí nějaký puberťák dávám tedy lepší tři hvězdy - 70%. ()
Doufám, že se za deset let znovu setkáme. ()
80% Baví mě filmy ze života, kde se řeší stereotyp dlouholetého vztahu, vzájemné zklamání, následné udobřování, sliby..Toto je věčné téma. Toto je partnerská život, realita... ()
Jesse při druhém setkání se Celine patrně zmeškal ten let zpátky do Států.. a tak se po dalších devíti letech dozvídáme, k čemu všemu to vedlo. Formát zůstává stejný jako v předchozích dvou filmech, ovšem tentokrát nastává malá změna - ústřední dvojici dostihuje realita. Tím samozřejmě vzniká víc prostoru pro drama. V čem ale změna nenastává, je úžasnost dialogů.. ty jsou zcela mimořádný. A už jen kvůli té krásné závěrečné scéně na terase kavárny stojí za to se na film podívat. ()
Ťažko popísať tak špecifický film, ako je tento, a vlastne aj celá trilógia. Také texty, z ktorých cítiť život a ktoré doslova hovoria celoživotné pravdy, je naozaj ťažké niekde vidieť. Richard Linklater servíruje jeden zaujímavý rozhovor za druhým a nenudí to ani v treťom pokračovaní, ktoré síce nie je až tak brilantné ako prvé dve, ale svojou kvalitou môžu hocikedy konkurovať mnohým romantickým príbehom. A Julie aj Ethan boli opäť tradične skvelí. 80 % ()
Povidali a povidali az jsem z toho usnul! ()
Hola Guys! =´) Let´s make it simple even if it is not... - pro celou ságu "Before..." bych si přála mít hvězd nejméně dvacet...=´) But, of course, there´s much more things to say... ()
Jedna z nejlepších a nejprovázanějších triologií, které jsem poslední dobou viděl. Dostával jsem se k ní jako k celku trochu krkolomně, ale možná o to více mne na sebe namotávala. Nejprve jsem viděl druhý díl, aniž bych vůbec věděl, že bylo něco předtím, i potom. A bohužel, je to tak úžasně napsaný, že se v tom prostě musí najít kdekdo, i když to uplně přesně takhle nezažil. Identifikovat se s hlavními postavami je fakt jednoduché a přitom ani zdaleka se vám to nepodaří v každém filmu. Takže už jen tímhle je celá trilogie zvláštní. Potom jsem viděl třetí díl a to je prostě šílený, jak moc přesně se to trefuje do manželských párů. Proboha dyť já mám i uplně stejnýho nafukovacího zelenýho krokodýla na kterým se koupou u moře moje děti. Až potom jsem viděl první díl a vše do sebe skvěle zapadlo. První díl mi připadá nejméně podstatný a třetí naopak nejlepší. Asi se na celý ten příběh dívám už raději z té strany koncové, než počáteční. A ta fáze koncová mne jakožto i moje aktuální životní, zajímá nejvíce. Tuto trilogii asi nelze hodnotit čistě po filmové stránce, každý do hodnocení zapojí ten svůj příběh, ať chce nebo nechce. Zejména co zažil podobně. To se mi taky delší dobu u hodnocení filmu nestalo. I když jsem fakt nechtěl, do hodnocení jsem motal hodně sebe. Nedá se tomu vyhnout. Koukám, že Enšpígl to asi vystihl přesněji a v kratším podání :) ()
Nejhorší na tom je, že to právě vůbec nikam nesměřuje. Při té hádce (možná nejzajímavější části celé trilogie) to sice chvílemi vypadá na nějaký ten vývoj, vedle trochu plánovitého v jejich vztahu taky jich jakožto dvou víceméně dospělých a snad i odpovědných jedinců, ale nakonec se to stejně skončí u závěrečného a opětovného nadbíhání, i když jen z jeho strany, ale ona se pak stejně trochu lacino nechá a opět podléhá té společné "romantické" minulosti, jež je přece ve vztahu nejdůležitější. Navíc podepřené, souhlasím, že velmi otevřené málem milostnou scénou, na níž se kupodivu celkem dobře koukalo. Ale jinak těm většinou až pozoruhodně bezmyšlenkovitým výpovědím, jež nezachrání ani slibně se vyvíjející dialog osmi kolem jednoho stolu, jemuž nakonec dominuje ta z nich skoro nejnenápadnější, za to však zcela jistě nejsilnější... protože život přece není žádná sranda. Zkrátka a dobře mě to dost zklamalo, doufal jsem, že se člověk aspon sám, když už ne jeho/její vztah někam, nejlépe myšlenkově vyvíjí a ono ne, zvlášt když je každý pokus o aspon nějakého toho "ducha nadčasovosti" nemilosrdně zašlapán právě tou prázdnotou výřečnosti. Ach jo, stokrát škoda každého slova, které padá někam do propadliště těch našich malých osobních dějin! ()
Když jsme to dokoukali se ženou, prohlásila: "To je dobře, že se teď nemusíme pohádat, když se pohádali za nás, viď?" - Jako v předchozích dvou filmech naprosto přesné vyjádření pocitů, obav, přání i problémů člověka daného věku. A kromě toho, že to bylo občas hodně vtipné, tak to bylo taky občas hodně bolavé, protože ze života. Za mě dokonalost. ()
60% ()
Poslední den prázdnin na řeckém ostrově reprezentuje již dlouholetý vztah mezi hlavními postavami, který se posunul na zcela jinou úroveň oproti předchozím dílům. Mají spolu dvě nádherná dvojčata a s tím přichází jistá zodpovědnost. Musí se postarat nejen o sebe, ale především o rodinu. Jsou na sobě navzájem závislí, věří si a spoléhají se na toho druhého. S prací, kariérou, přáteli a závazky z předchozích vztahů, přichází období, kdy se veškerá romance pomalu, ale jistě vytrácí a nedostává se ji takové pozornosti a prostoru, jako dříve. Právě na tuhle etapu životních vztahů se Richard Linklater v Before Midnight zaměřil, jelikož ji spoustu tvůrců záměrně ignoruje, ale právě tato část reprezentuje skutečnou podstatu lásky, zda dokážou společně překonat jednotlivé překážky, které jim přináší buďto přítomnost, nebo minulost v podobě strašáků ve skříni. Jelikož vztah v takhle pokročilé fázi plné závazků není již jednoduché zlomit a je potřeba dané problémy řešit a to především společně. Po půl hodinové scéně v hotelovém pokoji, reprezentující krizi v manželství na té nejvyšší možné úrovni, kde si najednou začnou navzájem vyčítat své chování, názory a představy, je v rámci celé trilogie natolik depresivní, ale zároveň velmi osvěžující, jelikož konečně máme možnost vidět obě dvě postavy ve vážnější situaci, která s ohledem na jejich kouzelnou a romantickou minulost, zatraceně bolí sledovat a poslouchat. "I am giving you my whole life ok? I got nothing larger to give, I'm not giving it to anybody else. If you're looking for permission to disqualify me, I'm not gonna give it to you. Ok? I love you. And I'm not in conflict about it. Okay?". Se závěrem ale přichází jistá naděje, která nám dává možnost uvěřit tomu, že vztah roste s každou překážkou, kterou společně překoná, jen je potřeba dané problémy řešit okamžitě a s pomocí toho druhého. Přece jenom, kdo vám dokáže poradit a pomoct nejvíc, než člověk, se kterým trávíte každý den? "All right, I put up with plenty of your shit. And if you think I'm just some dog who's gonna keep coming back, then you're wrong. But if you want true love, then this is it. This is real life. It's not perfect, but it's real. And if you can't see it, then you're blind, all right, and I give up.". Skutečně těžko uvěřitelné, jak dokázal Linklater zmapovat tak přesně etapu jednoho milostného vztahu. Od pohádkového a bláznivého setkání ve Vídní, přes znovu sjednocení v Paříži, až do momentu, kde jsou jejich životy navzájem oddány. Každý díl trilogie reprezentuje jinou fázi vztahu a života, ve kterém se člověk nachází. Společně s filmem se vyvíjí i člověk, získává nové poznatky, postřehy a představy o tom, jak má jeho život vypadat. Rozbor vztahu, ve kterém si každý z nás najde to své a během kterého si člověk uvědomí nejen své chyby, ale i chyby toho druhého. Trilogie ctící veškeré zásady typických Allenovských dialogů hovořící takřka o všem možném, ale svým způsobem vyprávění, zachycením vždy jednoho určitého dne, určité životní etapy, patří tato trilogie mezi absolutní klenot svého žánru, který svojí originalitou těžko hledá nějakého protivníka. Více než důstojné zakončení jedné z nejlepších trilogií všech dob. Trilogie reprezentující pravou podstavu života a pokud někdo považuje veškeré dění ve všech dílech za nudné a nic nehovořící, tak tomuhle se prosím pěkně říká život, který každý z nás žije. "I fucked up my whole life because of the way you sing." () (méně) (více)
Opět uplynulo devět let, a tak znovu přichází Richard Linklater se svojí ikonickou filmovou sérií o vztahu ústřední dvojice Jesseho a Céline.. Všechno započalo jednou nezapomenutelnou nocí dvou mladých dospělých ve Vídni, náhodou pokračovalo dalším setkáním po letech tentokrát v Paříži, aby se celý cyklus mohl uzavřít právě v Řecku.. Pro všechny ty, kteří se nemohli smířit s neuzavřeností předchozího dílu, který stejně jako v úplně prvním případě končil zcela přirozeně a dospěle, aby nám po letech zase ukázal, kam se postavy posunuly.. Jesse a Céline jsou spolu, zahodili svoje rozjeté životy bez ohledu na závazky, aby mohli dát šanci vzájemnému vztahu a jedinečné chemii, kterou mezi sebou oba cítili.. Do třetice dostáváme další jejich dlouhou procházku, jen tentokrát už nejsme s naivní ani nadějnou dvojicí. Před půlnocí poodkrývá pohled na vztah ústředního dua na sklonku krizí středního věku a v době, kam už jako výrazně mladší divák nejsme schopný proniknout.. Oba měli svoje životy v nichž se zdálo všechno dokonalé, aby ale vše zahodili jeden pro druhého, pro ten původní pocit, že mezi nimi bylo něco víc, a že oba cítili, že to nemůže skončit bez větší šance.. Pokud Linklater společně se znovupodílejícím se hereckým duem na scénáři z vlastních zážitků, dostáváme vlastně jako diváci odpověď, zda ta naivita z prvního setkání přetrvává a zda má opodstatnění. Totiž podle Před půlnocí a vize tvůrců o tom nejsem přesvědčen.. Co je stěžejní na celé trilogii je skutečnost, že nechává oba herce mluvit a mluvit, dohrávat situace a nechávat se postavami unášet, jak to i oni sami cítí, přece jen jsou z velké části jimi samotnými... Možná největším mínusem pokračování je samotný úvod, který po dost dlouhou dobu drží duo v obležení ostatních postav, aby si navzájem v pohodě a víně rozdávali životní zkušenosti. Nejen, že tohle vždycky stálo jen a pouze na ústřední dvojici, a tak konfrontace s dalšími postavami mi nesedí, ale současně si ani nemyslím, že mají co k tématu či vztahu říct. Není nutné, aby se přidával do rozsáhlých úvah a dialogů někdo další, když nám dvakrát tyhle postavy dokázaly, že si mají hodně, co říct.. Anebo je to tím, že oba vlastně žijí tolik let spolu a všechno, co zažil jeden, tak u toho byl i ten druhý? No, příběh nás několikrát přesvědčí o tom, že je hodně z toho, co si nechává jak Céline tak Jesse pro sebe.. Jakmile však skončí tenhle pokus o uvolněné skupinové tlachání, už dostávám jako divák to, proč jsem přišel, a co dělá předchozí dva filmy tak unikátní.. Následuje dlouhé povídání obou postav při cestě na hotel. Ovšem mluví o svým povinnostech, o dětech, ale jakoby nemluvili o svých pocitech a snech. Dostáváme tak představu autorů o manželství? Jako o uzemňovači energie ve vztahu, který změní na bez emocionální tlachání? A jak to mám jako já chápat, to jsem se měl jako postavy za těch 18 let s někým vzít, abych teď mohl rozumět o čem vedou diskusi, to jako pokud jste nezačali tuhle trilogii kolem dvaceti a postupně s ní nevyrůstali, tak Před půlnocí na vás nebude fungovat? Vnímám to tak.. Pořád platí, že všechny dialogy a vzájemné konfrontování postav je na velmi vysoké úrovni a i přesto, že jde o film, tak tahle konverzačka má tak reálný feel, že všechno podobného co ve vlastním životě zažijete bude jako deja vu. A i když tentokrát i zde trošku narážíte na volbu témat, tak k postavám a jejich životním bodům to docela sedí.. Ale jak jsem dříve řekl, není možné, abych plně docenil, o čem Před půlnocí ve skutečnosti je. Takhle jde pro mě o nejdepresivnější Linklaterovu procházku Evropou, ze které si toho tolik neodnáším, kromě ujištění, kolik toho mám ještě před sebou, a že se je na co (ne)těšit.. Zatím zůstávám někde ve Vídni.. Ovšem jak Jesse tak Céline dokázali něco jedinečného a nabídli divákovi náhled na vztah a život zcela unikátním způsobem, ve kterém celé trio spolupracující na scénáři zrcadlí svoje životy a filozofie. A já vím, že jednou je ještě více docením, jen to bude postupně a chci k tomu více času. Ovšem vůbec bych se nezlobil, kdybychom ještě jeden náhled do jejich života dostali, ovšem se stupňujícím pesimistickým tónem, by už to příště rozhodně nebylo pro každého. Tak příště! 65% () (méně) (více)
Strašně mě mrzí to, že jsem Linklaterovu trilogii dokoukal před poslední Barvou - červenou, jenže naskytla se příležitost a tak to tentokrát padlo na půlnoc. Neměl jsem žádná očekávání, ale tak nějak jsem si predikoval to nejhorší z trilogie. Přece to bylo pravděpodobně natočeno na digitál, a ne film, pravděpodobně se zopakuje pravidlo tří. Ale ne. Richard nám vyloženě servíruje dialogový epos, který jak může, tak využívá toho, čeho jsme sice viděli v předchozích dílech, ale jinak a působí to nově a promyšleně. Navíc nadhazuje jiná témata a pomyslně kolísá z jednoho bodu do druhého tak plynule, jako žádný jiný scénář před ním. Ona ta plynulost se osvědčí i na konci, kdy se stane to, co se stane a my jen zíráme, jak je ten scénář postaven, jakými kouzly je opředen a jak moc stojí za to. Upřímně, neviděl jsem tolik romancí a ani netuším, jak moc reálný tento snímek byl. A ani nevím, zda se jedná o nejlepší díl trilogie, protože jak soumrak, tak úsvit či půlnoc jsou na, víceméně, stejné úrovni, ale zdaleka se jedná o ten nejtěžší díl. Díl, se kterým bude většina souhlasit..... ()
Máte - li už pár let partnerství za sebou tak si to skvěle vychutnáte a zjistíte, že úpně stejné problémy prožívají lidé úplně stejně.Myslím, že je to velmi úlevné a poučné.A možná se to hodí i těm, kteří ještě nejsou ve vztahu tak dlouho.Třeba by ubylo rozvodů a rozchodů s vědomím, že není vztahů bez problémů. ()
Související novinky
Natočí Linklater pokračování trilogie Před?
Málokterý režisér využívá plynutí času do takové míry, jako Richard Linklater. Jeho snímek Chlapectví se točil 12 let, romantická trilogie Před úsvitem, Před soumrakem a Před půlnocí zase vznikala s… (více)
Oscarové nominace 2014
Dnes odpoledne vyhlásila Akademie filmového umění a věd (AMPAS) ústy své prezidentky Cheryl Boone Isaacs a herce Chrise Hemswortha nominace na Oscary pro letošní rok. O prvenství v počtu nominací … (více)
Nej filmy roku 2013 dle ČSFD.cz
Seznam nejlepších filmů roku 2013 dle ČSFD.cz si můžete nechat zobrazit ve specifičtějším výběru Žebříčků, a to i zvlášť pro jednotlivé žánry. V celkovém žebříčku divácké líbivosti vedou s úžasnými… (více)
Tak nejdřív naznačili, jakej je ten snoubenec kripl, když je ve spojení se svojí nastávající jako nějakej ocásek, pak s ní usíná při Skypu a všichni to považují za náramně legrační, normu - Im just being an amateur anthropologist interested in virtual words on a theoretical level - For instance the sex of the near future, Im not making this up, gonna be like plugging in something to your genitals and you will be having virtual intercourse with anyone of your choice - You will be able to program in all your preferences. You will be able to type in what you want Marilyn Monroe to whisper in your ear - I might like that (odpovídá dokonalá píča) - I mean, why not? More and more of your experiences are going to také place in the virtual world (odpovídá kripl, který spí s laptopem a kráva přitaká) - You are a writer. How are you gonna feel when a computer can write a book (ted přiznala, že je jen hračka na pobavení) better than War and Peace? - It will never happen - I think its only a question about when its going to happen (kripl a jeho vize – zajímavý, že nikdy nevidí za obzor toho svýho ráje na zemi, kde je jenom spoušt a mizerie) - Kasparov - Nobody thought a computer could beat our best (tak todle jsem nikdy nepochopil, jak někdo muže čekat, že porazí počítač na jeho vlastní pudě) - A machine lacks that ineffable human instinct - Tvl, o čem tendle film je? - Experiment on a lab rat - Pathetic little creature - Ignored foor and water and didnt do anything else and eventually it just died - I mean, I think thats the future of humanity (vubec jsem to nečekal) - Every generation believes that they are withnessing the end of the world (ale, od kdy) but I feel that Im actually living it (2013) - We are this kind of pleasure obsessed, porn adled, materialists, ceding our humanity to technology at the same moment that computers are becoming sentient. So my question is, is this notion of self to begin with? - Well its written over the portals to the temple of Apollo at Delphi - It says gnothi seauton (gnosti saton), which means know thyself - V přehravači Lost Souls - But we are kind of 99 percent automated already - Our personality or this thing we think of as ourself is tiny fraction of what the brain is doing. Most of it is automated body functions. What is it we are ceding? - Then we lost track of each other. A decade later we ran into each other - One pitch, two run homer - You gotta let them win at all the silly little games they like (co kdyby sis nasrala, kurvičko, já ti dám řetěz a budeš si hrát sama) - The foundational lie to our relationship - It builds theis confidence - If I didnt let him win at every game we wouldn never have sex - Peníze, at k nim přijdete jakkoli, jsou měřítkem uspěšnosti v dnešním světě (nwm proč mě to zrovna napadlo) - I have never met a writer before - You know, I cant even write my own name sometimes when Im tired - Začíná mě to bavit - V přehrávači TS Ready For It? - Well, I like stories with a meaning behind it - Romeo and… - Juliet - Yeah, you know it? - Its a play, actually. Its not a book - I thought it was a book based on the movie - V přehravači Strength of The Thousand Men - Alive and kicking - Penis first, then the rest of the world - But if you can explain it all on strictly GENDER terms. Why do you, or why does any woman waste time gettin mad at or bother trying to change a man? - If its all biology, what is the problem? - Its like getting pissed at a frog for being green (aha) - I wonder if this idea of love affair that lasts forever is still relevant to us - I think if they had more money they wouldnt still be together (nebo samoživitelky podporu od státu) - Seamstress - Her big advice was to not to be too consumed with romantic love. Friendships and work, she said, brought her the most HAPINESS (tak ještě že tak) - Thats the thing that fucks us up - This idea of a soul mate, of someone who will come to somplete us (v dětství jsem byl asi holka – to je dukaz, že ženy se nevyvíjejí) and save us from having to také care of ourselves - I know hes not gonna meet any of my needs - She took care of herself and asked me to do the same - We were never one person. Always two. - I think my husband is always trying to almost colonize me (jak hezky o sobě mluví) - But at the end of the day, its not the love of one other person that matters, its the love of life (slova starce) - We all know, the Greeks invented tragedy - V přehravači Carry Me, Eurielle - I couldnt move. I even held my breath. But I felt safe. Complete (tvl, je to možný, aby mi to takhle vycházelo) - I miss the way he was whistling walking down the street (kéž bych dokázal zapomenout) - And every time I do something I think of what he would say (tvl, ještě že mi nikdo nechybí) - Hes sort of fading and Im starting to forget him (thats life) and its like losing him again - V přehrávači Evanescence, Imperfection - That was all gone by the time he went - Zajímavá kamera - Anything so ephemeral - Passing through - V přehravači Alone In The Dark - And eventually he catches his face in the windows reflection - We always think we are evolving but we cant change that much - When I was younger I just wanted time to speed up. So I could be on my own - Be freed from parents, school, all that shit - And be adult. No I feel that happened and I just want everything to slow down - I have always had this feeling no matter where Iam in my life (ona) - Like, is this really my life? Like, is this happening right now? - I keep telling you, you know nothing. I know. Im coming around - But not knowing is not so bad - I mean, the point is to be looking, searching, to stay hungry, right (musím psovi koupit nějaký žrádlo a novej zimní obleček)? - I just wish it was a little easier. Just to maintain a certain level of passion, you know (yeah) - It felt like we were doing something important. This was our time - But you were all arrogant little pricks (tak o to jim jde, myslí si, že tu bouři přečkaj) - It grew out of all this energy and this creativity or whatever ambitions ppl had - I think you gotta be a lettle deluded to stay motivated - Young men have this thing about comparing themselves - They have all these signposts they judge themself by (já budu těm starym kriplum uvolnovat místo?) - Balzac wrote a book before breakfast, so what am I doing? - Women who achieve anything, first time you hear about them, they are in their 50s. it was so hard for them to get any recognitions before then - They struggled for 30 yrs (or they) raised kids before they could finaly do what they want (to je nějaká feministická agitka?) - Its kind of freeing, we dont have to spend our life comparing ourselves to Martin Luther King, Ghandi, Tolstov - What about Joan of Arc? Forgen France - I mean she was a teenager and she saved France, so (so…) - Who wants to be JoA (dobrá dopověd, feministická svině)? - She was burned at the stake and a virgin, okey? Nothing I aspire to - Tvl, to jsou rozhovory! - Just wandered around bullshiting - Times demarcated now - I would lock eyes with you - You are making me as horny as a billy goat in a pepper patch - Fat-asses middle-aged mom losing her hair - How creepy - I got my Eastern bloc leaders mixed up - So it was Vaclav Havel? (fakt to řekl) - After lifetime shes being sweet like a pie - Ninethy six a v překladu je 98, přestože to před chvíli ještě zmínili (bud je to překlep, nebo si ze mě nědko dělá srandu. nebo z nás) - Its crazy if you think about the change they saw. When they met, neither of them had electricity. He used to také her to school on his horse - He was valedictorian and she was salutatorian - The nectar of your sex ages like a fine wine - V přehrávači Waiting For Darkness - Saint Odilia, the patron saint to eyesighteyes are scratched out. Is that about the blingness? - Thats is. Im never eating Turkish food again - That will send a shiver through the international community - Okay, fine. Than I will never suck another Turkish cock (ona je skvělá, a to jsem ji chtěl nejdřív kopnout do prdele) - Thats gonna have a global impact - Hraje TS, Ready For It? - I forgot you are a closet Christian. Is it bad to make blowjob jokes in church? - Taková děvka! - Very low key - If we are gonna truly know one another, so would probably have to get to know ourselves better first - Nathálie, musíme si někdy vyrazit () (méně) (více)