Před půlnocí

What the fuck was that?!?!? Proč jsem se na to díval? Ty vole, ty vole, ty vole! Ježišimarja! Dávám jednu hvězdu - půlku Hawkemu za to, že vydržel byť jenom hrát takovou sračku, druhou půlku pak Julie Delpy za nejodpornější, nejvylízanější a mnou nejopovrhovanější cunt roli jakou jsem kdy viděl a kterou zvládla brilantně, což s jejíma liščíma čumáčkama, velkou prdelí, lýtkama velikosti trámků a strhaným xichtem ani není moc kupovidu. Never ever this shit again! 10% (10.12.2013)

Taková natěšenost na Řecko, ale celé se to klidně mohlo odehrávat někde na Floridě nebo u Nice, a bylo by to putna, protože kromě záběru na letištní halu v Kalamata a pár nesmělých pohledů na moře přes koruny olivovníků kamera celou dobu bere jen ústřední dvojici. Někdo asi měl pocit, že divák nesmí být ochuzen o naprosto tuctový příběh několika sobců. V tom filmu je hodně pravd, nejvíc ta, že miliony lidí se rozvádějí. Což všichni víme, a taky víme, proč to tak je. Jenomže ve filmu se v tom nebývale rochní, plkají moribní kraviny, až se u toho za ně stydíte, a divákům se třepou kolena, proboha, jak je tohle dokonale ze života! (25.08.2013)

Chemie mezi ústřední dvojicí se nevytratila ani po dalších devíti letech, kdy se znovu můžeme díky Richardu Linklaterovi a oběma výtečným hercům (Ethan Hawke a Julie Delpy) podívat za oponu. Vyzrálé dílo, které představuje uvěřitelnější romantiku než drtivá většina žánrových příspěvků posledních let. Američan Jesse a Francouzka Celine přicházejí potřetí a tentokrát už v plné nahotě ukazují, jaké je to poté, co zjistíme, že osudová láska může být jen krutým přízrakem. Řeší se láska, nevěra, sex, muži, ženy, partnerská krize – v autě, v hotelovém pokoji, na procházce, při setkání s přáteli. Formát je stejný, dlouhé záběry na postavy v polocelku jakbysmet, pravdy o vztazích pěkně po reálnu, prkotiny, které zapůsobí jako rozbuška a u toho všeho režisér, který v žádném případě nechce lacině překvapovat; jen ukazuje život, jaký opravdu je!! (07.10.2013)

Viete si predstaviť situáciu, kedy ženská len mele a mele hubou a chudák muž len mlčanlivo sedí a púšťa to jednoduchým dnua druhým von. Tak v tomto filme je taká žena aj muž. Totálna povedačka o ničom, nejde tu o dej ani o príbeh, len o nejakej vzťahovej filozofii. V kuse kecy, ktoré nikoho nezaujímajú. Na toto kinematografia nebola stvorená, nech si ľudia filozofujú v škole alebo v krčme. Toto je proste Linklater, nudná blbosť na ntú. (14.02.2017)

Céline a Jesse již jako odpovědnostmi středního věku poněkud vyčerpaní rodičové, kteří přehodnocují vztah, jenž byl v předchozích filmech pouhým příslibem. Porozumění se zdá po letech paradoxně těžší než na začátku a láska je teď častěji dílem vůle než citu. Navíc ani "epocha dočasnosti" vztahům na trvání nepřidává. Manželé stojí na půl cesty mezi šedovlasou generací, která dosud u oltáře slibovala "dokud nás smrt nerozdělí" a mezi těmi mladými, kteří do svých exotických přeshraničních partnerství již vstupují s tím, že jsou jen na čas. Ve společnosti, která již nevěří na trvalost je těžké u svého "ano" vytrvat. Obzvlášť pokud - tak jako v Jesseho případě - již jedno manželství zkrachovalo. Linklaterův film je opět skvělý, byť v něm oproti tomu minulému zas o něco ubylo lehkého poetična ve prospěch těžknoucí reality. Snímek odkazuje na Rosseliniho "Viaggio in Italia": v jednom okamžiku explicitně, jinde v náznacích. Mezera padesáti let je však znát: zápas o manželství je podobný, jen přibylo pragmatismu a schází tu zázrak. (30.07.2013)