Před půlnocí

Tretie pokračovanie Before Midnight ma bavilo najmenej. Režisér Richard Linklater ide s dobou a manželské problémy štyridsiatnikov ma skrátka nedokážu zaujať, tak ako ich prvé zoznámenie, keď mali ešte dvadsať. Každopádne po prvých dvoch dieloch som si hlavne postavy, tak trochu obľúbil a aj keď prvá trištvrte hodina je trochu nudná a len občas padne niečo hodnotné či vtipné, nakoniec sa to rozbehne do svojich klasických prechádzok, ktoré ma zaujali s celého filmu najviac. Nie je to zlé, ale nie je to pre mladých. 70% - 3* (21.10.2013)

„To je zvláštní. Všimla jsem si toho až teď. Už vůbec nemáš rezavý fousy. Byla to jedna z věcí, kvůli kterým jsem se do tebe zamilovala.“ - „Nezmizely, jen zbělely.“ A nejen ony, ale i celý vztah... Třetí díl se oproti těm dvěma dost změnil. Jejich převážně příjemná, magická atmosféra je zde už jen formou dozvuků, jakkoliv silných. Konverzačka je to stále výborná, ale místy pořádně hořká. Pokud v předešlých setkáních byly (zdánlivě) banální dialogy plné souznění, jiskření, a jen občas zklamání, zde z těch dávných pocitů příliš nezbylo (nechybí, jen je jich míň, a časem zrovna nepřibývají, naopak, dřívější lehké neshody tu vykrystalizují v nefalšované střety názorů). I fakt, že předchozí díly se mohly odehrát takřka v jakékoliv době, se tu stírá, neb důraz na aktuální mužský (a hlavně) ženský svět dělá film současným, ovšem nejsem si jist, zda i nadčasovým (možná napoví budoucí projekce, pokud se k nim ovšem dostanu, a nezůstanu u příjemnějšího, nadějnějšího 1. a 2. dílu). Konec opět povedený, ale zatím to víc jak na silné 4* nevidím. (15.03.2020)

Takhle kompaktní a výtečně fungující trilogii aby divák pohledal. Třetí dějství již pro mě sice trochu ztrácí ono kouzlo a první půlhodina s ostatními páry mi malinko skřípala. Pak se aleopět rozjede kolotoč výtečných dialogů ze života a ještě uvěřitelnějších emocí. Při dalším shlédnutí (a mírném přiblížení se onomu věku) se na tu pátou hvězdu možná dostanu. (25.08.2013)

Devět let uteklo jak voda, takže jsou Jesse a Celine zpět (na plátně). Před soumrakem jsme je opouštěli jako zamilovanou dvojici, ovšem stále nesezdanou, což se Před půlnocí změnilo. Pořád jsou plní elánu, myšlenek a snad i lásky, i když všechno to požírají nemilosrdně tikající hodiny (nebo spíš přibývající roky) a každodenní stereotyp. Richard Linklater a spolu s ním Julie Delpy a Ethan Hawke mě pořád dokáží překvapit, rozesmát a nechat přemýšlet. Snad je to tím, že mně plynou léta podobně jako jim .. jen oni žijí jiný život, do kterého nemohu nijak zasahovat, jen ho prožívat s nimi. A baví mě sledovat s jakou grácií se dokáží pohádat a jak nádherně se zase usmiřují, baví mě jejich pošťuchování i trable s neposednejma holkama. (22.08.2013)

První dva díly byly skvělým příkladem toho, že se dá natočit film, jehož obsahem je jeden dlouhý rozhovor dvou mladých lidí. Subjektivní pocity a vzpomínky na vlastní prožitky v kombinaci s výbornou prací Richarda Linklatera (a fungující chemií těch dvou) daly vzniknout dílu, jež na poli romantiky a konverzačních dramat řadím k vrcholu. Jistě, někomu nebude žvanění mladé žabožroutky a amerického minibohéma po chuti, hranice je tu tenká, nicméně v mém případě souznění rozhodně bylo. Třetí díl exceluje tam, kde excelovaly první dva - dokud si postavičky povídají (a je jich tentokrát víc), je to zábava, je to inteligentní a působí to dojmem velice schopné a nenucené improvizace. Pak ovšem dojde ke kolizi, titulní dvojka se přesouvá do hotelu a všechno, co následuje, je o ligu níž. Ano, pořád je to chytré, skvěle zahrané, skvěle napsané a skvěle situované, nicméně - zejména v závěru - začíná z dialogu zavánět práce schopného scenáristy, nikoliv dojem věrohodného rozhovoru dvojice, která se stala tak trochu fenoménem. Jsem zvědav, co přijde za dalších devět let. A taky jsem zvědav, zda po druhém zhlédnutí snížím na čtyři hvězdy, které by tu objektivně měly být... (16.11.2013)