Pan Klein

Mr Klein je dopodrobna propracovaná franckafkárna, jenže se nemohu ubránit dojmu, že spíše než o umění tu jde o sběr festivalových vavřínů. Holocaust je totiž tak děsivé téma, že mu prospívá syrová jednoduchost, zatímco v této monumentální umělé konstrukci se musí vybrnkávat Marseillaisa, aby bylo jasné, že Francouzská revoluce učinila z jednotlivých ras a etnických skupin jeden jediný národ, ve kterém jsou si všichni rovni, a že nacistická ideologie pošlapala její ideály. Pan Klein se tedy ve svém nitru musí vydat na bolestivou cestu... Pokud můžete, sáhnete raději po Fuksově Panu Theodorovi Mundstockovi či Peroutkově Oblaku a valčíku, které zpracovávají stejné téma daleko živěji, syrověji a naléhavěji. (11.03.2011)

Jeden z nejslabších filmů s Delonem, příliš roztahaný, mnoho záběrů i scén mohlo být vypuštěno, aniž by to ubralo na celkové kvalitě snímku, spíše by mu to prospělo. Škoda, Francouzi umí válečná dramata a na rozdíl od pulnicka Delonovi věřím, že je herec, jenže film mě taky nezaujal tak, jak by se vzhledem k námětu slušelo. (19.11.2011)

Zatím žádný film ve mně nevyvolal takový pocit smutku, beznaděje a naprostého zmatení. V určitém směru je totiž až příliš reálný – otázky a nejasnosti vzniklé během příběhu se totiž na konci nevysvětlí, a stejně jako tomu bývá v životě, člověk se může jen dohadovat, co se vlastně stalo. Tempo je pomalé, barvy studené, lidé pobledlí a oči pana Kleina čím dál víc přestávají vnímat realitu. Skvělý film, ponurý a působivý. Nevhodný před spaním. (21.03.2011)

Až noir film o prvním židovském transportu z Paříže. Delon zde dostal prostor hrát na všechny strany (ač i zde jeho charakter má slabost pro křehké pohlaví) a je zde zcela posedlý pátráním po svém jmenovci, jenž mu tak obrátil život naruby. Losey je jeden z těch klasických vypravěčů, kteří dodržují lineární kontinuitu, žádné předbíhání, žádné skoky, jednotné tempo. Ruční kamera je zde až voyersky skromná a hudba zde jen emotivně zahalí nejzásadnější momenty. Scénář je velmi nápaditý a dá hercům hodně šancí ukázat, na co mají. V dnešní době je film občas až moc pomalý a některé symbolickéí scény (kabaret) jsou trochu zbytečné, ale zase pohled na válečnou Paříž je tu dokonalý. Pro mě osobně to je asi zatím nejzajímavější film s Alainem. V roce 1942 všichni chtěli z Evropy pryč, jen Robert by tu zůstal, kdyby si někdo nezahrával s jeho identitou... (23.07.2011)

Mohla to být docela zajímavá "kafkárna", lehce detektivní, lehce mysteriózní, kdyby ovšem její příběh nebyl místy rozmělněný natolik, že jsem si až říkal, jestli jeho cílem není unudit diváka k smrti. Ale po řemeslné stránce zručná a pohledná práce, tak jak to Francouzi dříve uměli, Delon jako obvykle charmantní, sfinga Moreau jako obvykle krásná, i když bohužel jen v jedné jediné scéně. / Hm, jak si tak teď čtu zdejší komentáře, nejsem s tou "kafkárnou" příliš originální. Ale co jiného k tomuhle filmu taky napsat... (15.12.2016)