La Tulipe noire
Il tulipano nero
El tulipán negro
Čierny Tulipán
The Black Tulip
Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Jak to stručně shrnout...Černý Tulipán je update Zorro mstitele říznutý Robinem Hoodem, který se odehrává v době Velké Francouzské revoluce. Ale k věci - Delon byl a je charizmáč od hlavy k patě, ženy jsou krásné, souboje patřičně dramatické, a tenhle příběh má ještě navíc zajímavou zápletku a celkový nápad (Dumas, že...). A Voltaira:) 80%, byť je to taková typická naivní romantická dobrodružnost... ()
Tohle je film mýho dětství. dokonce jsem kvůli němu chtěl nosit takový ty culíky jako můj hrdina. Podle mě je to Delonova nejlepší role (a upřímně řečeno, jako že jsem chlap čistě na ženský, není tu nádhernej?), žádnej jeho film už mě nikdy takhle neuhranul, i když jsem většinu viděl už jako malej. Takhle si tu dobu představuju, hrdinné souboje, zlí royalisti, hodní revolucionáři, Černý Tulipán jako obránce lidu. Semtam štiplavý vtípek na adresu zlýho royalisty. Kdybych měl říct, jakej francouzskej film považuju za nejlepší, dlouho bych váhal mezi Fanfánem Tulipánem (ne ta nová sračka, ale to s Gerardem Phillipem), Černým Tulipánem a Profesionálem (neznalcům Belmondo) a pak bych s kroutěním hlavy postavil na piedestal všechny tři vedle sebe, jako rovnocenné partnery. ()
Tak toto je klasika, ktorú som miloval ako dieťa a je tak nadčasová, že sa mi rovnako páči aj dnes. Akurát v detstve sa mi film javil vážnejší, plný napätia a dobrodružstva, dnes oceňujem aj výbornú parodickú stránku, ktorú som ako dieťa veľmi nevnímal. Alain Delon v dvojroli je mimoriadne šarmantný a hraje bezchybne, jeho vyvolená je veľmi príťažlivá. Okrem romantiky a dobrodružstva je film plný aj jemného francúzskeho humoru (žiadne šaškovanie á la Funes). ()
Ani není třeba obsáhle hodnotit staré dobrodružné francouzské filmy. Tyto mají neopakovatelné kouzlo nejen díky tomu, že byly natáčeny buď úplně bez nebo s minimem triků, ale též v nich hráli dnes již legendy. Alain Delon zde řádí ještě mladý a navíc rovnou ve dvojroli. Snad jen otázkou zůstává, proč je tohle přitažlivější než moderní Zorro nebo Robin Hood. Každá doba holt měla svého hrdinu. Snad proto, že i sebevětší produkce působila minimalistickým dojmem nebo že vše se dělalo ještě s mistrnou zručností a poctivostí. Hudba, kostýmy, herecké výkony. ()
La Tulipe Noire. Ať s jizvou, či bez, vždy hladce oholen, ke klátění vdaných dam a loupení naladěn, za vestu strachu metajíc kostky ledu, nebezpečí směje se do tváře.. Romantický Double Delon Impact plný šermu, jemného nádechu parodie, aristokratických paruk a nadržených zvonů revoluce. Bohužel jej však řadím o stupínek níž, než Cartouche - už jen proto, že Belmondo v rámci budování image neplenil záhonky s holandskou národní chloubou.. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (6)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- Ačkoliv se film jmenuje stejně jako jeden z románů Alexandra Dumase, nemají spolu vůbec nic společného. (ČSFD)
Reklama