Černý Tulipán

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $2,000,000║ Film nám ponúka klasické šermovačky, čo bol dlhodobý štandart v predvádzanom štýle po dobu 60-70 rokov, v podstate lepšie povedané bez krvi a zbytočných jatiek, ďalej dialógy sú obohatené odľahčeným vtipom, niekedy aj vydareným čo stojí za pousmiatie, trošku zaužívaný šablónový scenár ale zas sympaťák ako Alain Delon to svojím šarmom zachraňuje a dej povytiahne na stráviteľný. "Taký slušný priemer čo neurazí ani po 40rokoch od svojho vzniku." /60%/ (28.10.2005)

Jak to stručně shrnout...Černý Tulipán je update Zorro mstitele říznutý Robinem Hoodem, který se odehrává v době Velké Francouzské revoluce. Ale k věci - Delon byl a je charizmáč od hlavy k patě, ženy jsou krásné, souboje patřičně dramatické, a tenhle příběh má ještě navíc zajímavou zápletku a celkový nápad (Dumas, že...). A Voltaira:) 80%, byť je to taková typická naivní romantická dobrodružnost... (10.03.2003)

Scénář: Paul Andréota, Christian-Jaque, Henri Jeanson .. Zajímavé filmové zpracování historiky zapomenuté postavy Francouzské revoluce. Alain Delon je ve své roli zkrátka kouzelně šarmantní. Svižná, vtipná podívaná s nezaměnitelnou atmosférou. Pouze je k ní dnes vhodné přistupovat s nostalgickým nadhledem. (15.01.2006)

Černý tulipán obsahuje něco vtipných situací a rozverných dialogů, bohužel také dost prachobyčejných potyček a nudných šermovaček. Technické zpracování není na dobu vzniku vůbec špatné, Delon má charisma hvězdy nejvyšší svítivosti, nicméně tohle je již poněkud vyčpělý román. V tomto případě nelze být objektivní, jelikož kdo tento film viděl ve správné době, pokládá ho jistě nostalgicky za klasiku, podobně jako já Tři mušketýry, nebo třeba Vinnetoua. Viděl jsem ho ovšem až nyní, budu tedy přísný v hodnocení, protože mě to prostě moc nebavilo. (02.09.2021)

Na pôvodného Fanfána [tulipána] sa to teda rozhodne ani zďaleka vôbec nechytá, keďže totižto naprosto identický režisér oboch titulov v podobe: Christiana-Jaquea; tentoraz vari vymenil predčasne zosnulého: G. Philipea, za vychádzajúcu, francúzsku hereckú hviezdu v podaní A. Delona, no i napriek tomu som priam presvedčeným zrovna o tom, že sa do úlohy tohto aristokrata: Guillaumea de Saint Preuxa, zrejme príliš extra nehodil, a to konkrétne presne v takom zmysle, v akom sa v podstate i priamo [od]prezentoval v danom titule, pričom hneď stelesnil až dvojrolu! • Jednoducho povedané; z mojej strany sa určite dostavilo »mimoriadne sklamanie«, pozostávajúce najmä zo samotného spôsobu, akým sa vlastne sprístupnil tento konkrétny titul do divákovej náruče, ktorý mi pripomínal niečo na spôsob: „Limonádovej dobrodružnej telenovely s takmer až úplne neznesiteľnými, a k tomu i pomerne dosť naivnými, hereckými prejavmi, prekračujúcimi snáď všetky možné medze v rámci prijateľnej normy, a to ešte i so vskutku hodne plytkým a chabým scenárom, a síce možnože aj ušitým ústrednému predstaviteľovi rovno na mieru, ale popritom všetkom postupnom vnímaní dejových súvislostí, sa každou ďalšou scénou iba čoraz viac prehlboval [môj osobný] pocit absolútnej bezradnosti, že som si neustále v duchu hovorieval; sakra práce, čo je toto za strašnú zlátaninu, ktorá takmer pomaly nemala ani žiadnu hlavu, ba ani pätu!” • Jediné potenciálne plusy aspoňže sú: po a). protagonistov kôň Voltaire; a po b). farebná, širokouhlá kompozícia obrazu v podaní H. Decaëa. (25.01.2024)