Velký blondýn s černou botou

Tohle není pro mě úplně klasický film Yvese Roberta, jehož více kousků ze 60. let v čele se Šťastným Alexandrem mě ovanulo krásnou poezií a dobrosrdečným humorem. Tohle je Robert zkoušející štěstí v jiných subžánrech, s kriminálním či špionážním podtextem, výrazně parodickým nadhledem, navíc podle cizího scénáře začínajícího autora... a ačkoliv právě tohle je TEN film, za který získal pan režisér své asi největší ocenění, na jedném z nejprestižnejších evropských festivalů, nemohu si pomoct, u mě i po opakovaném zhlédnutí patří Velký blondýn s černou botou stále k tomu nejméně oblíbenému z Robertovy tvorby. Určitě můžu však říct, že s odstupem 3 let mi tato komedie sedla mnohem víc, než dříve, dokonce dvě třetiny jsem pomýšlel nad 4 hvězdičkami. Pierre Richard nikdy nebyl úplně mým šálkem kávy, jeho postava mi tu po většinu scén přijde (přes zajímavý charakter ničemu považovaného za nebezpečného agenta) poněkud nezáživná, ale spočátku jsem to bral jako funkční záměr a proto oceňoval, že dlouhou dobu dostává spíše jen okrajový prostor vedle mnohem zábavnější party špionážní sítě u odposlechů. Bohužel od momentu, kdy se Richard dostává do domu Darcové a film se stává především Richardův, mě humor kolem hlavní postavy a občas i celý film přestával bavit, také nejedna scéna v rámci vyústění (přestřelky) později na mě už působila jako velká fraška. Přesto musím ocenit ze strany tvůrců dost zdařile vystavěnou „špionážní kriminálku naruby“, která je protkána nejednou vtipnou scénou (nejvíc mě rozesmály ty scény kolem ranního sportu ve dvou s neustálým pumpováním kol) a které nechybí i pěkná výtvarní stránka. Přestože mi už poslední třetina moc nesedla a celkový dojem mírně pokazila, nemůžu zdaleka přehlídnout všechny ty klady. Hezky zaranžovaný koncert smyčcového orchestru pod taktovkou samotného Roberta... Vtipné scény s odposlechem v květinové dodávce... Skvělého Bliera a Carmeta... Stylový doprovod Vladimira Cosmy, v zajímavé hudební kombinaci se sólem legendárního Gheorghe Zamfira na Panovu flétnu... Je toho dost, proč jsem si tento film i přes místy rozporuplnější dojmy celkem užil... „Proč šel k jezýrku?!“ [65%] (08.03.2022)

Pierre Richard nikdy nepatřil k mým oblíbencům a jeho herecký projev mě dokázal rozesmát jen občas. Přesto jsem neodolal, doplnil si další mezeru ve filmovém vzdělání a podíval se na Velkého blondýna s černou botou. Kombinace kriminálky a komedie vcelku funguje. Bohužel je kriminální část slabší. Nějaké napětí jsem nečekal, ale i přes krátkou stopáž mě film v určitých částech dokonce nudil. Naštěstí to vynahrazuje ta komediální polovina. Dialogy jsou dobré, ale nejvíce mě tentokrát bavily záběry na mlčící obličeje (a že jich ve filmu je hodně), které dokonale vyjadřovaly všechny emoce a dokázaly vyvolávat záchvaty smíchu. Sice se snímek mým nejoblíbenějším asi nestane, ale jako zábava na volný večer posloužil dokonale, já jej velmi rád doporučím a opět zopakuji, že francouzské komedie se nám dokáží zkrátka trefit do vkusu náramně. (04.04.2019)

Správná krimikomedie. :-) Ano, začátek je trochu nudnější a film se rozjede, až na scénu nastoupí Richard, ale pak to stojí zato. Samozřejmě se tu a tam najdou trochu slabší momenty, ale jinak se divák baví celou dobu. Mně se nejvíc líbila pasáž, kdy hraje koncert. Navíc možná někoho překvapí, že Pierre není jedinou hereckou osobností a nestrhává veškerou pozoronost na sebe jen on; Blier či Carmet byli taky dost vtipní. Viděl bych to na pěkné 4*. (29.10.2009)

Byl nenápadný večer, na ČT24 udělali sólokapra a do přímého přenosu se dostal Pierre Richard. Jeho vyprávění o filmech ve Francii, o jeho minulosti, o Vladimirovi Cosmovi a tom, jak má velice rád naši zemi, čemuž přispívá i fakt, že sám potvrdil, že nejlépe se mu hrálo divadlo před českým publikem, mě upřímně neuvěřitelně dojalo. Mluvil o České republice s nádherným zápalem. Mluvil o tom, že Češi jeho humoru rozumí, že si toho nesmírně váží, a že minimálně toto máme s Francouzi podobné. Po skončení se mi Pierre Richard vyšplhal na top žebříček francouzských herců a já neváhal a hned na to si pustil jeho jeden z nejslavnějších filmů. Líbilo se mi, jak tohle vlastně není typická komedie, ale kombinuje kriminálku a komedii tak, že si z kriminálky vybrala to nejlepší, ale pořád si z ní dokáže udělat neskutečnou legraci. Ihned, jak Pierre přišel na scénu jsem se nepřestal smát a udrželo mě to až do konce filmu. Velký blondýn se tak pro mě stává jedním z dalších francouzských filmů, které si rád v budoucnu zopakuju. (09.04.2012)

Milá a pohodová komédia, aj keď som Richarda nikdy nemusel, či už s botou alebo bez nej. Dávka smiechu je umiernená a postupom času smerom ku koncu pomaličky klesá a našťastie ten koniec nakoniec aj príde. Vyrovnáva to ale účasť Mireille Darc ako femme fatale. (20.03.2024)