I Nuovi mostri
Nové strašidlá
Viva Italia!
Scénář:
Agenore IncrocciKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Armando TrovajoliHrají:
Vittorio Gassman, Ornella Muti, Alberto Sordi, Ugo Tognazzi, Luigi Diberti, Giancarlo Giannini, Gianfranco Barra, Carla Mancini, Margherita Horowitz (více)Obsahy(1)
Film známých italských režisérů Maria Monicelliho, Ettoreho Scoly a Dina Risiho obsahuje jedenáct humorných, kritických někdy až trochu krutých črt, nahlížejících do současné italské společnosti a pranýřujících nešvary moderní doby. Zavádí diváky do nejrůznějších situací a jeho hlavním tématem jsou vzájemné lidské vztahy, tentokrát nahlížené z neobvyklého zorného úhlu. Pod povdchem zdánlivě bezúhonného a nezištného jednání protagonistů se náhle objevuje zrada, pokrytectví, sobectví a lhostejnost. Ostří satiry s příměsí černého humoru mnohdy přechází do polohy hořké tragikomedie. Kratičké příběhy - často spíše anekdoty, natočené s hlubokou znalostí lidí a současného světa. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Tento povídkový film jen potvrzuje známou pravdu, že Italům není vůbec nic svaté :) Líbí se mi, že parodují sami sebe a jde jim to náramně. Všechny povídky jsou poměrně vyrovnané, ale kouzlo osobnosti duchovního z první je nepřekonatelný! ()
Výborná satirická černohumorná směska, možná škoda, že v české verzi čtyři povídky chybí a ještě promíchali pořadí (např. ta z pohřbu měla podle mě zůstat jako závěrečná). Osobně se mi nejvíc líbily příspěvky Ettore Scoly: s Italem v kuchyni, hudební manažer a jeho hvězda (pobavil příspěvek do kostelní kasičky) a především hodný synek Frantík starající se o svou stárnoucí maminku jako o královnu. Celkem dobrá i ta pohřební, ta o letušce, o první pomoci a o vzorném občanovi, průměrné byly povídky o knězi a o autostopu, a nelíbila se mi jen jedna, o sběratelích krámů a odpadků. ()
Povídka 1 * * * *, Povídka 2 * * * *, Povídka 3 * *, Povídka 4 * * * *, Povídka 5 * *, Povídka 6 *, Povídka 7 * * * * * - geniální pointa :-) , Povídka 8 * * *, Povídka 9 Odpad!, Povídka 10 *. ()
Vtipné, napínavé, mrazivé,.. Jednoducho talianský čierny humor ktorý sa mi páči. ()
Povídkový film, kde jednotlivé povídky spíše než tématem mezilidských vztahů drží vcelku díky satirickému nadhledu a italskému, občas docela černému, humoru. Kvalita jednotlivých povídek sice kolísá, ale vyloženě slabé místo film nemá. Tantum Ergo - Trošku natáhlá satirická povídka o lidské zmanipulovatelnosti, kde se politická schůze v kostele změní v oslavu boha. Oproti dalším povídkám je ale slabší. Autostop - Mistrně zahraná povídka o autostopu s výborným, snad i lehce mrazivým, vyústěním. Hostina - Bláznivá povídka o tom jak to chodí v italské kuchyni. První pomoc - Milionář bloudící ve svém Rollsu městem narazí na zraněného po autonehodě, naloží ho tedy a začne shánět pomoc. Pro mě jedna z nejlepších povídek filmu, srší to vtipem a nadhledem. Ptáček z údolí řeky Pádu - Božská Fiorela, zpěvačka, které dělá manažera její muž. Zpěvačka kterou vlastně nikdo nezná přijde o hlas. Její muž, spíše manažer, chce ale na své ženě vydělávat dál. Pečujte o ni jako o královnu - Syn už se dále nemůže starat o svoji matku a tak ji chce umístit do domova důchodců. Vše samozřejme v odlehčené formě, celkem to fungovalo a tato povídka se řadí také k těm nejlepším ve filmu. Beze slov - Krásná kýčovitá romantika, v hlavní roli Ornella Muti, s koncem který asi nikdo nečekal. Pohřební řeč - Umřel komik, a jeho smuteční pohřeb se postupně stává rozjásanou taškařicí. Jde to, ale pointa je jasná už od začátku a tak člověk od půlky čeká na konec a další povídku. Mamička a Jeníček - Matka se synem, oba trochu šáhlí, prochází se městem a prožívají si svůj všední den. Vzorný občan - Krátká povídka o tom jak se má zachovat vzorný občan, který je svědkem přepadení :) Film se ke mě dostal v této sestavě povídek. V originální verzi by snad měly být ještě další povídky, některé navíc v delší stopáži. ()
nechoďte spát, večírek u hraběnky Aldoprandiové je v plném proudu :) každý příběh je jedinečný. ale přece jen - Senza Parole je mrazivě děsný, stále aktuální a přitom velmi originální ()
Satira při které citelně mrazí, sami se v tom poznáte - každý v jiné povídce, ale poznáte. Dobré herecké výkony. Nevím, kterou povídku bych zvlášť vyzdvihl - snad ten projev nad hrobem - ale všechny jsou svým způsobem skvěle provedené. Dávám 4 hvězdy. ()
I nuovi mostri je na onu dobu bezesporu kvalitním snímkem. Zřejmě jsem čekal moc velkou komedii, a tak jsem nebyl tak uspokojen. Přesto to dobře utíkalo a občas skutečně pobavilo. Proto hodnotím lehce nadprůměrným hodnocením. ()
Film, u kterého se všichni náramně vyřádili. Ne, že by všechny epizody byly stejně zdařilé, ale občas se vskutku zaperlí. Ó díky, sladká Itálie! Toto umíš jen ty! ()
Z jedenácti povídek bych vyzvedl tři, které "mně" se líbí. Pohostinství: Zatímco hosté v jídelně malé restaurace čekají, v kuchyni probíhá lítá bitva. Nezůstává u slovních urážek, lítá nádobí, chobotnice přistane na hlavě kuchaře, vrchního doutník skončí v makaronech. Boj skončí smírem a nadšení hosté chválí výborné speciality. Mamička a Jeníček: Dvě tragikomické postavy procházejí městem. Vše je pro starou paní a jejího dospělého syna hodno obdivu. Sbírají uzávěry od lahví a pro muškáty koňský trus. Každá maličkost má pro ně svou cenu. Autostop: Cesťák sveze krásnou stopařku, ale musí být povolná. Dívka trpělivě snáší jeho lascivní řeči a když zaslechne v rádiu zprávu o uprchlé vražedkyni, začne se za ni vydávat. ()
Jako u každého povídkového filmu je i zde těžké vybrat si jednoznačné hodnocení. Některé příběhy zaujaly více, některé méně. Přestože se u díla tohoto druhu snese obsazení stejných herců do více rolí, nedělala bych to. Člověk pak má tendenci přemýšlet, zda se jednotlivé povídky Knoflíkářsky nespojí. Výborné herecké výkony, bezvadná režie - co tomuto filmu chybí k pěti hvězdám? Málo. Pro mne osobně asi nedotaženost všech povídek. A kdybych měla vybrat tu, jež se mi nejvíc líbila, zcela jistě to bude Senza parole. Skvěle vypointovaný příběh, mírně do Dahlovska... Celkem: 89%. ()
Hostina a První pomoc fakt výborný. Ještě celkem ušlo Beze slov, asi díky nečekanému konci a své krátkosti. Ostatní ale nic moc až nuda nuda nuda. Celkově ztráta času, jelikož jen 2 z myslím 11 povídek stály za to. Jak tohle proboha mohlo získat nominaci na Oskara???!!!!! ()
Film jsem viděla už dávno jako teenager. Přišel mi úžasný a pár povídek si pamatuji v detailu dodnes. Tak jsem se znovu podívala. Opět bych hodnotila stejně - plný počet a lehce naježene chlupy na předloktí. Stále aktuální. Škoda že z Italských filmu se mi tak nějak vždy vybavují jen ty starší... ()
Typické italské ,,bláznovství" ( v dobrém slovasmyslu), kdy zážitek je o 1 - 2 hvězdičky větší díky skvělým výkonům dabérů jako jsou páni herci: I.Prachař, P.Haničinec, L.Munzar a další. Bezva oddychovka! ()
Je radost sledovat herecké výkony Sordiho, Gassmana či Tognazziho, jakož i mladou krásu Ornelly Mutiové. Satirické šlehy v krátkých povídkách jsou mistrně okoukané ze života a famózně zahrané. Kupodivu ani dnes neztratil film nic ze svého poselství, naopak. Scéna před odkrytým hrobem, kdy z pláče vykvete smích a radost ze života proudí z plátna rovnou k divákovi, je nadčasová. Každý divák, který se pozorně dívá, alespoň v jedné povídce najde sám sebe i své nejbližší. ()
Skvělý povídkový film, z nichž každá má vlastní pointu. Nejlepší: Letuška, Kardinál, Italská restaurace :-) ()
někdy vtipné, někdy děsivé historky vykreslující lidské vlastnosti. ()
Jeden z nejlepších povídkových filmů s vynikajícími herci, především Albertem Sordim. Vtipně pointované, mrazivé a občas morbidní. Oceňuji, že ani jedna z povídek nebyla vysloveně špatná a že film skvěle funguje jako celek. ()
Italská hořkotragikomediální klasika, které můžeme bez násilí prominout všechny dobové nedostatky. Vynikajíci herci Vittorio Gassman, Alberto Sordi, Ugo Tognazzi a další. Naopak Ornella Muti se zde projevuje jako přírodní úkaz (mluvící kozy). Mohu jen vřele doporučit ke shlédnutí z podobného sudu například sérii "Moji přátelé" nabo "Brancaleonova armáda" a tomu podobně. ()
Tak tohle byl fakt velký taliánský úlet, ve kterém byla jedna povídka ztřeštěnější, absurdnější, nechutnější a zvrácenější a brutálnější, než druhá. V první navštíví kardinál náhodou malou farnost poblíž Říma, kde právě probíhá politická akce, kterou organizuje kněz, příznivce krajní levice. Rolnici jsou hold nasraní. Kardinál všechny uklidní, srovná své ovečky do latě a pokračuje dále. Ve druhé vyzvedne řidič krásnou mladou stopařku, a začne to na ní zkoušet, a tak si ona vymyslí příběh o tom, že je uprchlou trestankyní. On tomu uvěří a vyleká se na tolik, že ji při první příležitosti odpráskne. Ve třetí se po Římě potulují ochranitelská maminka s vystrašeným synáčkem a sbírají odpadky, které zhraňují ve svém domě a pak se je snaží prodávat lidem na ulici. Čtvrtá byla úplně nesmyslně krutá - Giovan Maria Catalan Belmonte, člen římské černé šlechty, spěchá na večírek, ale u fontány najde zraněného muže, kterého zranilo auto. Snaží se mu neochotně pomoci a odvézt ho do dostupné nemocnice, ale nikde jej nechtějí léčit - ve zdravotním středisku je zavřeno, v církevní nemocnici neberou ateisty a ve vojenské nemocnici zase neléčí civilisty. A tak toho těžce zraněného chudáka odveze Belmotne zpět k fontáně. Pátý je o úspěšné kabaretní zpěvačce Fiorelle, kterou vykořisťuje její muž a neustále ji propaguje mezi hosty jejích vystoupení. Jednou však přijde Fiorelle o hlas, tak ji manžel donutí postoupit operaci. Poté však nedostane čas na rekonvalescenci, tak manžel vymyslí ďábelský plán - uvolní schody a manželka si na nich zlomí nohy, a tak vystupuje jako chudáček postižená a vzbuzuje v publiku lítost. V šesté si skupinka bohatých Taliánů objedná v restauraci denní specialitu. V kuchyni se však vrchní číšník a kuchař (kteří jsou spolu v italském homo vztahu) pohádají, začnou po sobě házet jídlo a udělají pěkný bordel. Nakonec však špinavé a rozmačkané jídlo naservírují zákazníkům, kteří si na něm pochutnají. V sedmé je jeden chlápek svědkem toho, jak gangsteři zbijí a ubodají chlápka na ulici. On z místa uteče a doma s rodinou u večeře dělá, jako by se nic nestalo. V osmém příběhu je jeden muž podněcován svou zlou ženskou, aby šoupnul svou starou matku do pečovatelského domu. Matce se tam ale moc nechce, ale syn se jí snaží přesvědčit, aby byla veselá. Matka nedůvěřuje ošetřovatelům a snaží se utéct, ale syn ji přivede zpět a řve na ošetřovatele, aby se k jeho matce chovali jako ke královně. V deváté povídce se mladá sexy letuška seznámí u bazénu s hezkým Arabem. V noci si spolu zapíchají, a další den před nástupem do letadla daruje Arabáč té mladé kundě suvenýr - přenosný gramofon. A pak se dozvíme ze zpráv, že letadlo vybouchlo ve vzduchu...No a v poslední, desáté se členové společnosti avantspettacolo účastní pohřbu svého kolegy. Jeden z nich pronáší smuteční řeč a udělá z ní komediální skeč, na který ostatní truchlící reagují zpěvem a tancem. Prý je ještě delší verze, ve které jsou další čtyři, ale to bych už asi nedal. Ti Italové jsou fakt hovada, která se ničeho neštítí a dělají věci, nad kterými zůstává rozum stát. Snad se od toho roku 1977 trochu posunuli a nedělají bordel v kuchyni a ošetřují smrtelně zraněné v jakémkoli zdravotnickém zařízení a v jakoukoliv dobu... () (méně) (více)