Veronika se rozhodla zemřít

Autor románovej predlohy Paolo Coehlo je instantný katolícky kazateľ, plný ľahko uchopiteľných životných právd a hlbokých zamyslení, schopných čitateľom vsugerovať zmenenie dráhy ich osudov. Veronika sa rozhodla zomrieť je len variáciou jeho najznámejšieho románu Alchymista a film je namiešaný presne z tých istých prímesí ako jeho knihy: emocionálne zdrvujúci, nádejeplný, dávajúci druhú šancu, lásku a tak. Nepochybne to mnohým pomôže, no mne takéto vydestilované a presne na mieru pripravené príbehy skôr ako citovo-myšlienkové dobrodružstvo s posolstvom pripadajú ako dokonale zabalený sériový výrobok podpriemernej úrovne. Mechanizovaný emocionálny grc, snažiaci sa ľudí presvedčiť o univerzálnej pravde života. (26.07.2013)

Popravdě jsem zprvu netušil, co mohu od tohoto filmu čekat. Nejdřív se to celé tvářilo jako neskutečné drama, pak jsem si říkal, že by se to mohlo zvrhnout v "Klepání na nebeskou bránu" a nakonec to přešlo v americký sen s "nečekanými" slzami štěstí ve tváři. Je to celé o vůli žít a o hodnotě života jako takového, ačkoliv je nám celá myšlenka předkládána trochu zvláštně. Nicméně je to hezký příběh a ve skutečnosti není zas tak morbidní a depresivní, jak napovídá název, i když jisté chvíle jsou v něm pravda skličující. Herecké výkony moc hodnotit nejde. Dialogů tam moc není a většinu času vyplňují dojmy a vjemy. Pocity zachycené obrazem. Většina lidí by zkrátka řekla, že to byla nuda a v podstatě se tam nic nedělo. Naštěstí nepatřím do většiny a hodnotím celkově toto dílko kladně, i když jsem od něj čekal trochu něco jiného. 75% (07.02.2011)

"Pravé já je to, co jste vy." Tak na to bych v životě nepřišla. Ještěže toho Coelha a jemu podobné servírovače instatního duchovna a předžvýkávače pseudohlubokých životních pravd máme, protože kdo ví, k čemu bychom se museli jinak uchýlit, třeba i k nedejbože samostatnému myšlení. Nehodlám vyvozovat nic z toho, že mu to milióny baštěj, on Faidřin přijímač rozhodně není poruchoprostej, ale nemůžu v duchu nepřirovnávat pocit coelhofilů, že v jeho dílech něco strašně zásadního objevili, k době, kdy jsem měla přiskříplý nerv, následkem čehož jsem se čas od času kácela k zemi a mužům z mého okolí stouplo sebevědomí, protože i ten nejnezajímavější mohl bez uzardění tvrdit, že se mi před ním podlomila kolena... Prostě tahle lovestory holky, která si myslela, že večeře o čtyřech chodech rovná se tři tuby prášků a láhev vodky, a kluka, co zřejmě studoval vyšší hereckou školu úchylnýho čumění u Edwarda Cullena (chtě nechtě jsem si vzpomněla na ten vtip: "Moje žena má v tomhle filmu hodně obtížnou roli. "Vždyť ani neotevře pusu." "No právě"), plná klišé, nicneříkajícího blábolení, melancholického drnkání a nejuhozenější sexuální scény, co jsem za dlouhou dobu viděla, se mě rozhodla vytočit celkově a svým pohledem na lidskou duši v krizi konkrétně. (16.07.2012)

Melancholické rozjímání o smyslu života doprovázené perfektní muzikou, za kterou přidávám jednu hvězdičku. Tvorba Paola Coelha mě nikterak neláká (četl jsem pouze Alchymistu) a na tento film jsem se podíval, protože jsem byl zvědav, jak zvládne Sarah Michelle poněkud odlišnou roli, než zabíječku upírů. Zvládla ji myslím velice solidně, byť film občas lehce nudí, ale díky už zmíněné zajímavé muzice se jedná přeci jen o příjemný zážitek. (11.05.2011)

Po umeleckej stránke niet filmu čo vytknúť. Kedysi som čítala knižnú predlohu a ako vždy-kniha vedie na plnej čiare. Plný počet nedám ale predovšetkým preto, že považujem sebevraždu za najzbabelejšiu a najjednoduchšiu cestu zo sveta. Ujsť vie každý, ale zostať a snažiť sa niečo zmeniť k lepšiemu, odraziť sa od dna, to už chce nejakú odvahu! Akceptujem ľudské emócie a slabosti, ale Veronika mi zostala cudzia... (28.03.2014)