Veronika se rozhodla zemřít

SPOILERy! Film som videl prvý, čo ma trochu mrzí a zároveň som rád. Keď som ho pozeral, dostal ma. Málo čo sa mi takto trafí do pocitov a hovorí mi z duše. Vadil mi iba ten koniec. Akonáhle sklonila hlavu sediac na lavičke, mali naskočiť záverečné titulky, film mal skončiť a Veronika zostať mŕtva. Vzhľadom na dej, ktorý tej scéne predchádzal, to ale zas tak nevadilo a v priebehu toho týždňa som si to pustil ešte trikrát. Kniha je iná. Jedna vec je, že Youngovej Veronika Decides to Die patrí medzi najdoslovnejšie a najpresnejšie knižné adaptácie, podľa môjho názoru vôbec; a druhá, že vyznenie nakoniec pôsobí úplne inak. Coelhov štýl mi až do úplného záveru moc nesedel; neprišiel mi ničím výnimočný a pri vetách ako "Každý z nás je svojim spôsobom blázon.” som gúľal očami, aké je to neoriginálne. A potom prišiel, len tak medzi rečou, záver, ktorý som poznal a ja som bol rád, veľmi rád, ako som im to prial. A narcistický doslov vo filme nepoužitý (nepoužiteľný), ma presvedčil o tom, že kniha je predsa len o trošku... ja neviem, dôležitejšia? Mrzí ma, že som ju čítal až po zhliadnutí filmu, pretože som prišiel o moment prekvapenia a som preto rád, že som si neskazil dojem z výborného filmu. Kto nevidel / nečítal, odporúčam. Veľmi pekné. (09.06.2012)

Veľmi rozporuplný film. Na jednej strane obsahuje silné posolstvo a dobrý námet, na druhej strane slabučký scenár a zlá réžia. Verím tomu, že ak by mal film iného režiséra, tak by sa kľudne mohol stať aj filmom roku. Na môj vkus bolo vo filme veľa nudných a uťahaných scén. Tiež by som uvítal viac dramatickosti a erotičnosti. Čo z toho, že S.M. Gellar hrala výborne, keď jej scenár nedovolil isť až na koreň problému, napríklad scéna s klavírom bola výborná, len škoda, že nebola dotiahnutá. Takto mi to vychádza na čistý priemer, škoda, je to nevyužitý potenciál. (31.05.2013)

Nemám ráda, když mě někdo nedobrovolně znásilňuje, ještě navíc skrze média. Prvoplánový útok na city diváka, přímo citové vydírání, se táhlo celým dějem jak nepříjemný zápach. Ono na demonstrativní sebevraždě není nic příjemného, u mladých nevyzrálých jedinců obzvlášť. Takže k ději nemám nic víc pozitivního co dodat a jedinou minihvězdu si zaslouží nekonvenční a troufám si říct 100% metody zainteresovaného pana medika. Vřele doporučuju zařadit mezi oficiální léčebné metody v každé psychiatrii, jsou účinné na 1000%, protože strach na žebříčku emocí pořád vede! (12.11.2012)

Naléhavost hudby! Sugestivní úvodní scéna podbarvená neméně sugestivní skladbou Everything in Its Right Place od Radiohead. Extatická expozice postavená do protikladu k záměrně ospalému minimalismu dalšího filmového plynutí. Silný motiv vody ve spojitosti s umíráním. Umírněné a nenásilné herectví. A v neposlední řadě atraktivní literární předloha... (která ale s filmem samým nemá zase až tolik společného, už jen rámcové přenesení děje ze Slovinska do Spojených států a transformace povolání hlavní hrdinky z intelektuálně usazené knihovnice na prozaičtější ekonomku napovídá, že ořezání mnoha myšlenkových vrstev Coelhova autobiograficky laděného románu bude v přímé úměře rezonovat s nižšími očekáváními amerického diváka, osobně nejvíce želím upozadění pro knihu možná stěžejního motivu Bratrstva pacientů, kteří trpí internačním syndromem, tedy dobrovolně odmítají opustit uzavřený svět sanatoria...) ,,Šílenství je neschopnost vyjádřit své vlastní myšlenky. A proto jsme my všichni ve větší či menší míře blázni..." Podobné filmy: Veronica wa shinu koto ni shita, Narušení, Prozac Nation (05.01.2010)

Čula jsem, že se mi dostane nějakého hlubokého poselství (a to jsem ještě ani netušila, že autorem knižní předlohy je Paulo Coelho). Civím na plátno, kde se jakási pesimistická naivka snaží zlikvidovat svou tělesnou schránku (a snad i ducha) a říkám si Ha, tak tady se někdo určitě nechá s chápavým přihmouřením oka dospět. Ve slepé víře (jsem přece v Aeru) doufám ve střídmou soudnost tvůrců. Já naiva! A ne, nemyslím si, že tento povzdech je výsledkem působení umně narafičeného magnetu na zapojení diváka do děje. Nechci některé mé masochistické následovníky připravit o zážitek vypočítáváním konkrétních okolností (zahrnujících déšť, klavír a Sarah Michelle Gellar), přejdu proto rovnou k podstatě této habaďůry. To, co na plátně vidíte, není žádnou pravou cestou "ke kvalitnějšímu bytí", jak se příběh tváří. Hrdinka leze pořád do stejný pasti, jen si k ní skrz džungli klišé prosekává jiný dveře. Pokud budeme brát autorův přístup vážně (dojdeme nutně k parodii), nechápu, že před filmem neběží noticka ministerstva zdravotnictví Tento film propaguje sebevraždy. A páterovi Jonesovi došly sirky?? ___ Děkuji type_B za stržení potlesku po filmu. ___ Aero Naslepo, 21. 9. 2010. (25.09.2010)