Dozvuky

Proč mně nedělalo žádný problém až na ten mírně nereálný konec, takovému příběhu uvěřit ? Protože lidská chamtivost nezná mezí a je někdy schopná čehokoliv, že někdy zůstává rozum stát a takových lidí jako Jozek, je asi opravdu moc málo. Jednou jsem navštívila kdesi v Jižních Čechách židovský hřbitůvek za vsí, který byl náhodou otevřený, protože tam byl jeden muž, který se o něj dobrovolně stará a chodí tam sekat trávu alespoň jednou za rok. Já tam byla v momentě, kdy ještě nezačal a když jsem viděla ty náhrobní kameny mezi tou metr vysokou trávou, bylo mně z toho tak nějak divně u srdce, takže jsem cítila velkou empatii k Jozkovi, který se rozhodl jednat podle svého svědomí i když netušil, jaké obrovské a negativní emoce to vyvolá. Je jasné, že tak úděsnou minulost nechtěl nikdo z místních vesničanů odhalit a možná, že kdyby Jozek jen trochu tušil, co se za ní skrývá, tak by do toho nikdy nešel, ale to by pak byl už jiný film. S příjezdem bratra, který byl světem přece jen trochu víc ošlehanější a postupně vzal věci do svých rukou, jsem celkem brzy vytušila jaká bude zřejmě pointa, ale i tak to byl velmi silný zážitek a za to dík. Ještě budu přemýšlet o pětce, protože i pár dní po zhlédnutí mně Dozvuky nevyprchaly z hlavy. (20.07.2015)

No jo, Poláci se opět nebojí rýpat pořádně hluboko do vlastních řad. Celkově ten film není úplně bezchybný, občas to bylo lehce kostrbaté v návaznostech a závěr byl překvapivě uspěchaný, klidně mohlo být ještě třeba dvacet minut navíc. Na druhou stranu je potřeba opět ocenit onen specifický polský "realistický touch", stupňující se syrovost (i když jsem si po zkušenosti se Zlým domem a Růženou pořád představoval, kam až by ten marasmus vystupňoval takový Wojtek Smarzowski :). No a taky mě hodně bavil výtečný a pro mě dosud neznámý herec Ireneusz Czop. A ještě se mi hodně líbilo, jak komplexně Pasikowski pracoval se zdánlivě nenápadným a nepodstatným detailem, ukradeným kufrem v úvodu filmu, kvůli čemuž musel hlavní hrdina neustále chodit pouze v obleku - takže si ho musel neustále prát (což je záminka k "meziscénám") a navíc jej tento look vizuálně ještě více vyděloval z nepřátelského prostředí vesnice. Nejpodstatnějším zprávou kterou Poklosie velmi sugestivně vysílají je ale onen neustále implicitně přítomný obrovský vykřičník, totiž jak dalekosáhlé s nesmazatelné následky má válka. A právě válka dává nejlepší příležitost oné pověstné svini, která se může skrývat v každém... (21.12.2013)

Nie je jednoduché pátrať po minulosti a potom jej čeliť zoči-voči. Poľský príspevok dokáže odkrývať temnú minulosť postupne a obdivuhodne sa hraje s diváckymi emóciami. Tie sú vybičované ako aj atmosféra vidieka, kde sa príbeh odohráva. Zdá sa, že dedinské prostredie nám so zanovitými a tvrdými charaktermi v poľskom filme pripraví ešte nejedno prekvapenie. (14.04.2013)

Tak už aj Poliaci si natočili svoj film o Židoch a hriechoch minulosti. A je to presne taký vypočítavý konštrukt, skýtajúci bytostné komplexy minulé i súčasné, akého som sa obával. Zo začiatku to vyzerá veľmi nádejne - František sa po 20 rokoch vracia z Ameriky do Poľska, kde v rodnej dedine žije jeho mladší brat, ktorého žena aj deti opustili. Už od príchodu neustále cíti cudzie oči na chrbte. V úvode sa film tvári, ako by chcel dôsledne vybudovať pomalými krokmi nábeh až na buranský exploitation. Vo chvíli, keď sa začne rozvíjať zápletka a na scéne sa objavujú židovské náhrobné kamene, ustupuje pôvodný nádych čoraz neúprosnejšiemu moralizovaniu, sprevádzajúcemu detektívne odhaľovanie dlho utajovanej pravdy. Z filmu sa stáva opovrhnutia hodná politicky orientovaná, takmer didaktická snímka, ktorej účelom je zobraziť reálny súboj s nespravodlivosťou v podobe sfanatizovanej dediny, spojenej kolektívnou nenávisťou. Navyše je často film nechtene vtipný, obsahuje veľmi podivne zvolenú hudbu a v závere dosahuje absurdného tlaku na diváka v prospech posolstva a ústrednej myšlienky. "Svet je už dostatočne zlý, nerobme ho ešte horším." Toto nie je moja šálka kávy. Dve hviezdy za relatívne slušnú technickú stránku (kamera!), sympatického predstaviteľa hlavnej role a prekvapenie v podobe Zuzky Fialovej. 40% (25.08.2014)

Som vďačný režisérovi aj hercom za ten film. Za pokus o sebareflexiu dejín poľského národa. Vôbec sa nečudujem rozpoluplným názorom a rozhorčeným diskusiam okolo filmu a tejto témy. Takýto film by mali premietnuť všetkým našim "rodu-verným Slovákom", ktorých predkovia doposiaľ chvália "Tisa a jeho "štát" , a si žili z avizovaných majetkov (a neboli to iba malé "obchodíky na korze" s gombikami a cvernami či dedinské krčmičky) A kto pochybuje o príbehu nech si zaloví v Googli niečo o poľskom JEDWABNOM. (25.09.2014)