V říši Stříbrného lva

Snímek samozřejmě navazuje na předchozí film ´Divokým Kurdistánem´ (1965), avšak literárně chronologicky je opět předním. Aby to tedy mělo nějakou logiku hlavně v návaznosti, je celý příběh tak překopaný, že s původní mayovkou již nemá takřka nic společného. Na snímku se také podepsal značný tvůrčí spěch. Dokud se mayovky držely své popularity a diváci na ně stále byli ochotni chodit, musel být nasazen do kin skutečně co nejdříve.. Po dějové stránce tedy nic moc. Jak prohlásil jeden určitý filmový kritik: “Celý film je jednou sérií bojů, honiček a bitev, což je velmi únavné a také vyznívají naprosto zbytečně.” Nelze nesouhlasit. Tohle přece nemá být žádný akční či válečný film. Dobrodružství z orientu, jak se něco takového jednoduše nazývá, to sice pro někoho může vypadat, ale přímé tolik populární mayovky jsou přeci jen o něčem jiném. Při porovnání s předchozími snímky, kde je hlavní hrdina Kara ben Mensi, se sice viditelně neliší, ani anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem nezklame svým anglickým humorem, ale pokud se zaměříme na logiku věci, spíše vítězí svévolnost tvůrců a z toho vzniklý zmatek napříč všeho použitého. Bez všímavosti tohoto neduhu se jinak snímek dá po filmové stránce užít a u televizní obrazovky náležitě odpočinout. (02.04.2021)

I když téměř každou scénu podporuje skvostný hudební motiv, k vyššímu levelu to zkrátka nestačí. Tyhle Mayovky jsou jak Baťovy cvičky. A když pokaždé držím palce záporákům, není něco v pořádku. A v každém podobném filmu se objeví nějaká přemoudřelá postava až hanba, tady Mara Durimena (škoda, že skapala až na konci). S postupem času se směju i všem bojovým scénám, které dnes působí neuvěřitelně amatérsky, to máte tak - párkrát se vystřelí a je po boji, hlavní záporák vždycky někam uteče a tam ho zmasakruje buď superstar s X-factorem v jednom Kara ben Nemsi, nebo jinej nechutnej klaďas (Ahmed bla bla). Přesto je to vcelku zábavné, tedy - svým způsobem. (20.08.2011)

Pokračování Divokého Kurdistánu, které se natáčelo zároveň s ním, a je to vidět. Možná by ale bývalo lépe, kdyby tohle dobrodružství Kurdistánem skončilo. Proradný Machredž je po pádu ze skály jako křepelička a Kara ben Nemsí, který po celý minulý díl vypadal, že se dobře baví, se začíná tvářit otráveně. Není divu. Krásná Ingdša dala přednost arabskému joudovi (proboha, proč?), Abu Seif mu pořádně zasolil (doslova) a Halef je na zabití (víc než jindy). Navíc jsem se bála, že po Ríhovi budou následovat skony dalších Old Shatterhandových domácích mazlíčků a dalším na seznamu bude jeho pes. (02.08.2011)

Film vznikal souběžně s předchozím dílem a ta rychlost výroby je sakra znát. Hlavně zavěrečná půlhodina je dost odflaklá. Prostě tři skupiny stojí a střílí, nikdo se nekreje, občas někdo spadne. Ovšem je to moje první májovka, viděl jsem ji v deseti a pamatuji si ji dodnes. Co na té rychlokvašce je tak zajímavého? (24.12.2012)

Jéžiš, to byla nuda. Knihy z Kadir Bellem jsou trochu méně zábavné než ty s Old Shatterhandem, ale u filmu je ten rozdíl propastný - Stříbrný lev prohrává proti kovbojce natočené ve stejném roce na lopatky. Nezáživný děj s odfláknutými momenty plus neatraktivní krajina spolu s únavně zaměnitelnými jmény odtažitého arabského světa mě čím dál víc nutily vypnout film před koncem. Nakonec jsem dokoukal. Ale byla to dřina, musel jsem přetrpět všechny ty scénáristické výmysly, podivnou režii i legrační souboje. (04.11.2012)