Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Lottr 

všechny recenze uživatele

Jedná se o jeden z nejslabších, dobrodružných příběhů s Lexem Barkerem. Ta příběhová linie je sice podobná, jako je tomu ve všech těch předchozích, ale něco tady tomu prostě chybí. Dějová stránka je rozhodně slabší a komické vsuvky filmu jen škodí. Možná jen šlo o odlehčení pro mladšího diváka, ale i to se dá přece udělat s jakýmsi vkusem, jako tomu bylo třeba v sérii o Vinnetouovi. Místo drsného hrdiny, který uspí svou pravačkou kde jakého padoucha, je z Oldy Šetrného jakýsi načesaný doktůrek, který si sice umí taky s bezprávím poradit, ale už ne, s tou drsnou grácií, na kterou jsem si zvyknul. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav (či spíše člověků-konstant), akorát že některé jsou horší. Např. směšnými pyrotechnickými efekty (vchod k pokladu), nevhodnou volbou komické postavičky (to je i v Mayovi? Peklo!) a nízkým charismatem hrdinů (Lex Barker je ale OK). ()

Reklama

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Lex Barker druhýkrát bez Winnetoua, ale na 90% s tými istými hercami. Nesmiešny humor a teatrálnosť, ale dá sa to pozrieť. Hlavne, keď tou nechcenou humornou vložkou sú úmrtia Indiánov, ktorých keď strelíš, tak sa ešte krásne stále zopnú, ako keby šli na kladinu a až potom padnú. Pre gymnastickú dušu ozaj prínosné. Stále je to ale lepšie než nejaký Old Firehand z domova dôchodcov. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

No hrozná slátanina. Politicky motivy a chování postav jsou mi uplně cizí a v podstatě nevim, co se tam děje. Pro někoho by mohlo byt zajimavy to, že hlavního klaďasa Dr. Sternaua tam hraje Lex Barker, kterej je tady stejně čestnej a hrdinnej, jak Old Shatterhand. Ale tady to jaksi nefunguje. Pro někoho muže byt taky zajimavy, že tam hraje Jean-Roger Caussimon, což je ten lord Rashley z Fantomasa, za kteryho se Fantomas furt vydával... ten tady tentokrát hraje maršála "Bazéna", ch... Ve filmu nechybí stovky různých klišé a to je špatny a nudny. I když - několikrát jsem se tam pěkně od plic zasmál, jak to bylo kolikrát vtipně trapny. Ale to asi nebyl záměr... Jinak taky mě nasralo, že to utli v půlce děje a já se dozvěděl, že to bude pokračovat filmem Pyramida boha slunce... a já nemám rád nedokoukany příběhy, i když to jsou třeba sračky... ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Klasická herecká zostava udržala túto Mayovku na celkom slušnej úrovni a Lex Barker tu dokonca ani nie je za nezraniteľného hrdinu. Čistotou myšlienok a hrdinnou spravodlivosťou ale suverénne vyčnieva nad celú zostavu tých Mexičanov, Francúzov, Aztékov, Američanov a neviem koho, snáď len černosi v tom filme nemali zastúpenie. Naivnosť príbehu som očakával, takže som nebol zaskočený, zaskočil ma len otvorený koniec, a očakávam pokračovanie. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • V priebehu jedného roka od premiéry videlo film v Československu celkovo 543,052 divákov. (Raccoon.city)
  • Místa natáčení: Jugoslávie: Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu; Španělsko: okolí Barcelony, Montserrat; Německo: zámek Charlottenburg v Berlíně. (hippyman)
  • Producent filmu Artur Brauner pôvodne zamýšľal natáčanie filmu v Mexiku, ale nakoniec sa rozhodlo v prospech Juhoslávie, kde sa natáčalo mnoho ďalších filmov Karla Maya. (westerns)

Reklama

Reklama